Okřídlená věta profesora Masaryka o státech, které se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily, by se dala vztáhnout i na politiku. Co dobrého pak ale čeká na Brno?

Osm let vlády ČSSD dostalo město do poměrně dobré kondice. Jen největší škarohlíd, nebo zaujatec, by neuznal, že Brno po divokých devadesátých letech, které se tady prodloužily skoro o dekádu, prokouklo. Městská zóna se zbavila proluk a šedých zón, zadlužení se snížilo, objem investic do lidského potenciálu naopak vzrostl. Brno ztratilo pověst nejzkorumpovanější radnice v zemi a buduje si renomé střediska vědy, výzkumu a nových technologií. O tom, že nyní je turisticky významnou lokalitou, že k tradiční vile přibylo pár dalších magnetů a že Brněnské vánoce se staly celorepublikovým fenoménem, nemá cenu se ani rozepisovat.

Pokud ti, kteří do Rady města přišli s programem „čemu nerozumím, to zničím“ a svoje město vidí jinak, je to jenom problém jejich způsobu myšlení i nazírání na svět.

Ale to se již oklikou dostáváme k úvodní myšlence Tomáše Masaryka. Je o tom, že z nepoctivého programu jen zhusta vzejde něco dobrého. Na brněnské čtyřkoalici je nejhorší, že polovina stran vůbec netuší, kam chce město posunout. Místní pobočka Anofertu nemá kromě obecných frází a několika nápadů, drze vykradených z arzenálu tradičních stran, v programu nic konkrétního a recesistický klub Kšandičkovy party svoji politiku postavil na lžích, demagogii a kabaretním šaškování.

Bude někoho vůbec zajímat dostupné bydlení, sociálně vyloučené lokality, dostatek školek, zaměstnanecká politika? Za okny oblíbeného bistra Hoi An se každodenní trable Brňanů zdají trochu marginální, až obtěžující, že?

Lidovecké Kláře Liptákové ani zelenému Martinu Anderovi není radno co závidět. Oba patří k jedněm z nejpoctivějších brněnských politiků, ale v holportu s mediálně protřelými harcovníky budou logicky tahat za kratší konec. Zatímco Hollan mistrně ovládá schopnost naklonit si nejen mediální mainstream, ale i zkrotit živou sílu facebookové ulice, Vokřál může dosáhnout téhož penězi a zglajšaltovanými pisálky slovenského oligarchy.

Proto není náhoda, že nová koalice slibuje manažerské řízení, projektovou připravenost, ale mlčí o pracovních místech, bytech, kulturním a sportovním vyžití. Souvislou větu o zdravotnictví, postavení mladých rodin, seniorů, aby člověk lupou pohledal. Jen líbivé marketingové poudačky o tom, jak být hrdým Brňákem.

Lze jen doufat, že člověk, který svůj profesní život postavil na kšeftování s odpadky, se v řízení druhého největšího města republiky popelářských manýrů vystříhá a spolehne se spíše na svůj instinkt dobrého manažera. V opačném případě bude kocovina po brněnském majdanu dlouhá. A náprava škod o to náročnější.