Vystoupení papeže v Evropském parlamentu po více než dvaceti letech bylo zvláštním zážitkem. Obsah jeho řeči byl natolik sociálně kritický, že se z řad evropské levice včetně té krajní potlesk ozýval přinejmenším stejně často jako z řad lidoveckých. Podivně však působil rozpor mezi hodnotami, o kterých se papež zmiňoval, a realitou dneška. Nejvyšší představitel katolické církve hovořil velmi přesvědčivě o skromnosti a vstřícnosti.

Areál, ve kterém hovořil, však z důvodů bezpečnostních rozhodně nepůsobil jako symbol vstřícnosti. Odehrávaly se kolem něj menší policejní manévry, stovky policistů od časného rána obsadily široké okolí komplexu parlamentu. Přítomni byli i hledači výbušnin.

Papež hovořil o otevřenosti a opět působil prostě, přesvědčivě a hodnověrně. Tato slova pronášel v budově, od níž byla odkloněna doprava, zatarasen vjezd do garáží, zablokovány všechny vchody a na každém rohu patrolovaly zvláštní hlídky.

Dále byla řeč o nenásilí a společném soužití. Vodní plochy, jimiž je parlament ze tří stran obklopen, při těchto jeho slovech křižovala menší flotila policejních člunů vyzbrojená pro případ nutného zásahu. Možná byli nasazeni i policejní potápěči, to ovšem nebylo z bezpečné vzdálenosti vidět.

Papež mluvil velice přesvědčivě o potřebě pokoje a míru. Na střechách přitom trpělivě postávali ostřelovači, kteří ani na vteřinu nespustili oči ze zaměřovacích zařízení svých dalekonosných pušek.

Jeho projev byl zajímavý a nesporně povznášející i pro ateisty, agnostiky a deisty. Podivný kontrast s prostředím, kde zazněl, však vyvolával neodbytné otázky: prosadí se všechny tyto tak žádoucí hodnoty vlastní vahou, nebo by byly bez té nejmodernější vojenské a policejní techniky ztraceny?

A co je to vlastně za svět, kde je k ochraně toho, kdo mluví o prostých zásadách mezilidského soužití, zapotřebí tolika oddílů špičkově vycvičených odborníků na zabránění násilí?

Zdroj: PRÁVO, 27.11.2014