Ve stranickém referendu členové a členky sociální demokracie mimo jiné rozhodli, že na kandidátkách do krajů i poslanecké sněmovny musí být zastoupeno 40 % méně zastoupeného pohlaví. To je revoluční a progresivní rozhodnutí srovnatelné s historickým úsilím sociálních demokratů o zavedení osmihodinové pracovní doby, volebního práva žen a odmítnutí kriminalizace kvůli sexuální orientaci.

Výsledky vnitrostranického referenda jsou závazné. Budou tedy muset být zakotveny do volebních řádů a straníky respektovány. Organizace se to jistě naučí tak, jak se většinově naučily volit delegáty a delegátky na konference všech stupňů tak, aby byly splněny kvóty zastoupení žen a mladých. Přestává být výjimkou, že tato minimální hranice je běžně překračována. Stejně je respektováno ustanovení Stanov, že ve vedení strany musí být zastoupena alespoň jedna žena.

V případě volby místopředsedů  je to doposud vlastně matematický problém. V matematice alespoň jeden, znamená nejméně jeden, nikoliv pouze jeden, jak bylo na minulých sjezdech chápáno při volbě místopředsedkyně sociální demokracie.

Jde o to, že praxe i sociologie jednoznačně potvrzují, že skupina, kde není méně zastoupená skupina nejméně v 30 %  se chová bez jakékoliv reflexe názoru této méně zastoupené skupiny. (Mohu uvést spoustu příkladů nejen z vedení ČSSD.) Jde- li  o ženy, které jsou naopak ve společnosti mírnou většinou, je to velký handicap pro politickou stranu, která chce být moderní, přinášet přitažlivé vize vývoje společnosti a sloužit všem občanům.

Paradoxně je zastoupení žen v této chvíli problém mužů, kteří jsou na rozhodovacích úrovních pořád ve většině. Příklady ze světa ukazují, že státy, organizace i firmy, kde  muži pochopili, že vyrovnané týmy jsou efektivnější, se staly velmi úspěšnými.

Věřím proto, že sociálně demokratičtí muži spolu se ženami budou i v tomto stejně osvícení, jako bylo jejich rozhodnutí ve vnitrostranickém referendu a v příštím Sobotkově úspěšném vedení sociální demokracie bude více než jedna žena.