ČSSD v médiích - B. Sobotka: Na koberečku jsem nebyl

Premiér Bohuslav Sobotka poskytl na závěr své cesty do USA rozhovor zvláštní zpravodajce Práva.

S jakými pocity se vracíte domů?
S krásnými. Odhalení busty Václava Havla v Kapitolu, rozhovor s Madeleine Albrightovou, setkání s krajany ve Washingtonu a Texasu. Musím to vstřebat.

Berete cestu jako úspěch?
Myslím, že se potvrdilo, že Spojené státy jsou spojenecký partner, je to země, která garantuje funkčnost NATO. Dnešní svět je nebezpečný, rizik přibývá. Spojené státy v NATO dávají spojeneckým zemím jasné garance bezpečnosti. Role USA je velmi důležitá. I pan viceprezident Biden v našem rozhovoru zmínil, že jednoznačně platí záruka vzájemné obrany a solidarity.

Splnil se cíl vaší mise?
Cíl byl dvojí – jeden byl účastnit se ceremoniálu odkrytí busty Václava Havla v americkém Kongresu. Zaznamenal jsem debatu, zda je dobře, že jsem 17. listopadu odjel do USA a neúčastnil se oslav doma. Ale já se účastnil několika oslav a tak jako každý rok jsem byl ráno zapálit svíčku a položit květiny na Národní třídě. Jsem rád, že jsem se rozhodl do Washingtonu jet. Byla to krásná, důstojná akce. Byla to pocta nejen Václavu Havlovi a tomu, co odvedl v disentu, ale byla to pocta pro Českou republiku. Jsem rád, že jsem mohl poděkovat krajanům i americkým kongresmanům, kteří umístění busty podpořili. Druhý cíl byl mluvit se zástupci americké vlády. Sešel jsem se s panem Bidenem. Jsem rád, že jsme měli na diskusi dostatek času a mohli si popovídat o všech důležitých tématech.

Jakých například?
Mluvím o tématech důležitých pro Českou republiku z pohledu našich vazeb na Severoatlantickou alianci, z pohledu otázek, které jsou dnes pokládány v souvislosti s bezpečnostními krizemi, fungováním NATO, s krizí na Ukrajině, s tím, jak Spojené státy vnímají otázku energetické bezpečnosti. (Biden podpořil Sobotkův návrh, aby USA dodávaly do Evropy ropu a plyn – pozn. red.)

Nemrzí vás, že vás nakonec přece jen nepřijal prezident Barack Obama?
Víte, ten termín odhalení busty byl předem pevně naplánován a rozumím tomu, že není vždy snadné sladit všechny termíny. Já jsem rád, že jsme se sešli s panem Bidenem. Nebylo to žádné uspěchané jednání, hovořili jsme hodinu a čtvrt. Já tu schůzku považuji za nesmírně důležitou. Těším se, že třeba někdy v budoucnu najdeme i s panem Obamou možnost se sejít. Samozřejmě že Obamovi držím pěsti. Situace po volbách do amerického Kongresu pro něj nebude úplně jednoduchá.

Bylo něco, o čemž jste se domníval, že USA vnímají v souvislosti s Českou republikou chybně, které jste se pokusil Američanům vysvětlit?
My jsme mluvili o faktech. Ta jsou zřejmá – myslím rozhodnutí vlády za posledních deset měsíců. V žádném z klíčových rozhovorů jsem se nesetkal s kritikou. Rozhovory nepotvrdily spekulace, co se objevily v médiích. Nemusel jsem nic vysvětlovat, jen jsem předkládal fakta. Ale využili jsme návštěvy české delegace, abychom potvrdili pozvání amerického ministra zahraničí Kerryho.

Přimělo vás setkání s viceprezidentem Bidenem nebo bývalou ministryní zahraničí Albrightovou k tomu, že byste v některé oblasti například přehodnotil svůj názor – kupříkladu na dění na Ukrajině, postoj k Rusku a podobně?
Pro mě osobně to nebyl důvod, abych přehodnocoval své názory. Už vůbec ne třeba na Václava Havla. Já jsem vždy Václava Havla pokládal za autoritu, a to nejen v roce 1989, kdy se postavil do čela sametové revoluce. Vzpomněl jsem si na chvíli, kdy jsem stál na nádvoří Pražského hradu ve chvíli, kdy Václav Havel byl zvolen, a účastnil jsem se Te Deum ve Svatovítské katedrále za jeho zvolení. Teď jsem měl po 25 letech možnost účastnit se v Kongresu umístění jeho busty. Pro mě nebyl důvod, abych měnil názory. Určitě to bylo potvrzení priorit. Spojené státy činy české vlády vnímají pozitivně. Oceňují naše fungování v Sýrii, naši ambasádu, která tam zastupuje zájmy USA, ocenily zvýšení výdajů na obranu.

Republikánský senátor McCain zkritizoval zahraniční politiku Miloše Zemana. S dotazy na zahraniční politiku hlavy státu jste se nesetkal?
Naši spojenci vědí, že Česká republika nemá prezidentský systém. Klíčová jsou rozhodnutí parlamentu. Z tohoto hlediska tady probíhaly i tyto rozhovory. Neřešili jsme prezidenta republiky, ale fakta a skutky a řada z nich je tu vnímána pozitivně. My jsme nebyli ve Spojených státech na koberečku. My jsme tu byli uctít památku Václava Havla a mluvit s našimi partnery.

Nepřehodnotí přesto česká vláda komunikaci navenek? Podle zpráv v médiích to vypadá, že není pro spojence tak snadno čitelná.
Já už si před cestou do Spojených států dohodl termín setkání s panem prezidentem Zemanem, abychom se sešli a mohli si vysvětlit, co se odehrávalo v posledních týdnech. Jako předseda vlády mám velký zájem na tom, abychom sladili komunikaci ústavních činitelů. Skutečně o to stojím, myslím, že se nám to ve velké míře povedlo. Ale o tom, co se nepovedlo, chci hovořit s prezidentem, bude o tom s panem prezidentem hovořit i ministr zahraničí. Abychom věci sladili, aby se Česká republika na půdě NATO a EU vyjadřovala jednotně a srozumitelně z hlediska postojů a postupu. Máme přímo voleného prezidenta, už ho nevolí většina v Poslanecké sněmovně, ta může být úplně jiná, jako je třeba v tomto případě. Pak musí nastat komunikace. K té by měly mít odpovědný přístup všechny strany. Nikdy by to neměla být jednostranná záležitost. Musí se snažit vláda, premiér, ale i prezident republiky. Měl by své kroky konzultovat. Je to ale jeho rozhodnutí. My na přímo voleného prezidenta vliv nemáme.

Co říkáte na to, že Zeman pozval na oslavu 70. výročí osvobození Osvětimi i ruského prezidenta Vladimira Putina? Hovořil o tom s vámi předtím?
Je potřeba, abychom si uvědomili, že příští rok budeme oslavovat také osvobození Československa, které z velké části osvobodila Rudá armáda. Nechci, abychom byli jako komunisté, kteří nám zapírali, že Američané osvobodili velkou část západních a jižních Čech. Prostě tu jsou historické skutečnosti, které nechci, aby byly popírány. To, jak se chovají Rusové na Ukrajině, je druhá věc. Já byl informován o přípravě vzpomínkového aktu na žádost Evropského židovského kongresu. Česká republika bude hostit její aktivity. Já to uvítal, protože u nás byl Terezín. Tím prošly desítky tisíc lidí, kteří pak zahynuli na východě Polska. Teď je dobrá příležitost pro to, abychom si holocaust připomněli. Pořád je spousta lidí, kteří ho bagatelizují. Pan prezident pozval hlavy všech vítězných mocností. Já pro to mám pochopení, byť je to v situaci, kdy Rusko se na Ukrajině chová nepřijatelně.

Vyčítal vám v Americe někdo, že Česká republika prosadila zmírnění sankcí vůči Rusku? Na think-tanku jste čelil řadě otázek směřujících k postoji Česka k Rusku.
Já jsem zdůrazňoval fakt, že velká část zemí na východě Evropy je bohužel závislá na ruských energetických dodávkách a že se v posledních letech zvýšilo ekonomické propojení mezi východními zeměmi a Ruskem. Sankce mohou mít dopady i na naši ekonomiku, nejen na ruskou. Česká republika se snažila prosadit takovou strukturu sankcí, která by ji co nejméně poškodila. To, co jsem cítil ve Spojených státech, je silná podpora společnému postupu Evropské unie a Spojených států v tak vážné situaci, jako je na Ukrajině. I Američané chápou, že Česká republika je země, která má silný zahraniční obchod s Ruskem, a z tohoto hlediska se musíme na sankce dívat. I tak jsme ale připraveni postupovat s našimi partnery společně.

Ne každý ale důvody České republiky k postojům k Rusku chápe. Přišla informace, že český velvyslanec na Ukrajině musel na kobereček k ukrajinskému ministru zahraničí, aby vysvětlil postoje Pražského hradu.
Já myslím, že jsou témata pro vzájemnou komunikaci. Česká republika poskytuje Ukrajině pomoc, budeme nadále podporovat rozvoj ukrajinské občanské společnosti. Počítáme s projekty na podporu demokracie na Ukrajině. Rizikové téma je otázka volyňských Čechů. Obracejí se na nás s prosbou, aby jim vláda pomohla přestěhovat se do České republiky. To je věc, o které musíme s Ukrajinci mluvit. Mimo jiné proto, aby návrat Čechů nebyl vnímán jako způsob vyhnout se odvodům do ukrajinské armády.

Vy jste z Ameriky vyslal vzkaz náměstkovi ministra zahraničí Petru Drulákovi, aby vnímal, jakou zahraniční politiku v USA prosazujete, a zařídil se podle toho…
Předpokládám, že pan Drulák bude respektovat postoj předsedy vlády a postoj ministra zahraničí. Chci, aby Česká republika byla nadále aktivní v oblasti lidských práv a v oblasti občanské společnosti i v zemích, kde mají lidé problémy. Byl bych rád, kdyby to bylo součástí naší zahraniční politiky. V tomto smyslu se chci nadále hlásit k odkazu Václava Havla. Dlužíme to našim předkům i svobodnému světu. Těm, co nás podporovali v dobách nesvobody. Myslím, že to patří k naší tradici. Budeme hledat cestu, jak skloubit ekonomickou diplomacii a nezapomínat přitom na obhajobu lidských práv.

Pomáhá pořád České republice v očích Američanů jméno Václava Havla? Neuškodily našemu obrazu výroky Miloše Zemana?
Potenciál Václava Havla je stále velký. Já myslím, že si to uvědomil každý, kdo se účastnil vzpomínkové akce v americkém Kongresu. Václav Havel je člověk, kterého Američané znají, kterého ctí. Takových Čechů moc není. Dává to České republice natrvalo jistou známku solidnosti. Je to součást naší tradice. Budu rád, když v tomto obrazu budeme pokračovat. Odkaz Václava Havla bude ještě dlouho přinášet České republice kladné body. Chtěl bych, abychom dostáli pověsti, kterou máme – nejsme lhostejní, nejsme za bukem, snažíme se pomáhat tam, kde je to možné. Pro mě bylo pěkné navštívit krajany v texaském Westu, kterým česká vláda pomohla čtyřmi milióny korun na výstavbu sokolovny.

Co si vlastně odnášíte ze setkání s krajany?
Jsem za něj velmi vděčný. Pomohlo mi to, abych si udělal obrázek, v jakém stavu krajanská komunita je. Musím říci, že tu má Česká republika velmi významný lidský potenciál. Určitě bychom ho měli v budoucnosti více využívat. USA jsou největším importérem na světě. Myslím si, že tady je prostor pro české firmy. Některé přicházejí do Spojených států podnikat i proto, že tu klesly ceny energií. Je tu řada možností pro intenzivnější hospodářskou spolupráci.

Proč jste na pracovní cestě v USA měl projevy v českém jazyce? Je to kvůli kritice vaší angličtiny, která proběhla před komunálními volbami?
Já jsem předseda české vlády a myslím, že při takto slavnostních příležitostech je dobře, aby čeština zazněla. Václav Havel byl český prezident. Šlo o slavnost, která byla důležitá pro Českou republiku. Byli tam mnozí čeští ústavní činitelé. Mohli se na ni koukat lidé v České republice. Není škoda, když při takových příležitostech zazní čeština.

Potvrdilo se, že USA jsou spojenecký partner, je to země, která garantuje funkčnost NATO

Chci hovořit s prezidentem Zemanem, aby se ČR vyjadřovala jednotně

Pro mě osobně nebyl důvod, abych přehodnocoval své názory. Už vůbec ne na Václava Havla

Zdroj: Právo 22. 11. 2014