Předseda sociální demokracie se v rozhovoru pro Lidové noviny věnoval krátce situaci v Brně. Poté, co ČSSD prohrála volby na magistrátu, je čas věnovat se konstruktivní práci v opozici. Za čtyři roky může být situace úplně jiná. Je nicméně třeba hledat nové tváře. Přečtěte si celý rozhovor.

* LN Jak hodnotíte prezidentův projev k 28. říjnu?

Seznam vyznamenaných se zajímavě prolnul s našimi dějinami ve dvacátém století. Za nejdojemnější moment pokládám předání vyznamenání siru Nicholasi Wintonovi. Je dobře, že se mohl podívat do Prahy a že jsme si jeho čin z roku 1939 mohli připomenout. Jsem rád, že si pan prezident vzpomněl na lidického faráře Josefa Toufara, že nezapomněl na naše hrdiny z Afghánistánu. Chci také přivítat ocenění Franze Vranitzkého neboRoberta Fica. Myslím, že je to dobré gesto vůči našim sousedům.

* LN Čímse prosímslovenský premiér zasloužil o český stát?

Slovenská politická scéna byla v posledních letech o něco stabilnější než ta česká, takže měl Robert Fico příležitost spolupracovat s řadou českých premiérů. Ta spolupráce byla vždy intenzivní bez ohledu na to, jestli v Čechách byla pravicově, nebo levicově orientovaná vláda.

* LN Takže vás netahá za uši, že dostane stejný řád ve stejnou chvíli Winston Churchill i Robert Fico?

Když se podíváme na sestavu lidí, kteří byli vyznamenáni, tak to složení skutečně odpovídá složitosti našich dějin ve 20. století.

* LN Prezident vyznamenal Eduarda Haranta za rozvoj demokracie a lidských práv. Den poté, co v Číně mimo jiné prohlásil, že tam nejede poučovat o lidských právech, ale aby se naučil, jak stabilizovat společnost. Nepřijde vám to zvláštní?

Nejde jen o Čínu, jde o napětí mezi tím, jaké mají být naše zahraničněpolitické priority, jestli tady má převládat zájem na bezpečnosti, ekonomickém potenciálu našeho exportu, na lidských právech. Česká republika tradičně zůstane zemí, která bude klást důraz na lidská práva. Není ale možné reagovat tak, že například přerušíme jakýkoli dialog s vládami, u kterých máme pocit, že je nedodržují. Mnohem užitečnější je dialog vést a snažit se posilovat informační výměnu i tlak na to, aby se lidská práva dodržovala.

* LN I předchozí vlády byly s Čínou v kontaktu. Bylo nutné se takto ohnout?

Nemyslím si, že jsme se před kýmkoliv ohnuli. Měli jsme vztahy s Čínou velmi dobré, ještě v roce 2005, 2006 probíhaly vrcholné návštěvy, pak ale nastalo zhoršení. Kdyby k tomu tehdy nedošlo, nemuseli jsme teď potvrdit některé body, které jsou kontinuálně součástí české zahraniční politiky. Čína projevila zájem o zintenzivnění politických vztahů, stojí o to i nová česká vláda. To, co řekl prezident nebo před ním ministr zahraničí, nevybočuje z politiky zemí, jako je Francie, Velká Británie nebo Německo. Myslím, že jsme nešli dál a nejdeme dál, než šly už před námi tyto státy.

* LN Děláme byznys s Čínou, stejně jako Amerika či Německo. Ale všechny tyto země mluví i o lidských právech. Vy tvrdíte, že Česko klade důraz na lidská práva, ale prezident říká Číně „nebudeme se vměšovat do vnitřních záležitostí země“. Nepřipadá vám to divné při 25. výročí sametové revoluce?

My jsme přece neřekli, že budeme zavírat oči před porušováním lidských práv kdekoliv na světě, nedali jsme nikomu univerzální ujištění, že nikdy nebudeme komentovat to, co se v jeho zemi děje. Vždycky je ale otázka, jakým způsobem se to v rámci diplomatických vztahů dělá. Prezident mě informoval o tom, že se tam rovněž sešel s představiteli občanské společnosti, že tam mluvil s některými blogery, se zástupci lidí, kteří nejsou přímo angažováni v komunistické straně.

* LN Hlavní členové Zemanovy delegace byly finanční skupiny PPF a J&T, které nic kromě finančních služeb neexportují, PPF má domicil v Nizozemsku. Jaký export tedy podporujeme? Budeme dovážet moldavské víno do Číny s panem Zbytkem?

Prezidentovu podnikatelskou delegaci jsem nezkoumal. Počítám s tím, že na jaře se uskuteční další cesta na premiérské úrovni. Ve spolupráci se Svazem průmyslu a obchodu, Hospodářskou komorou a ministerstvem průmyslu budeme sestavovat novou podnikatelskou misi. Pokud vstupují čínské finanční skupiny do finančních institucí, jež podnikají u nás, může to ve druhé fázi přivést do Česka další čínské investice.

* LN Čili ve vašem vládním speciálu nebudou lidé z PPF a J&T?

Byl bych především rád, aby byla podnikatelská delegace vybrána s ohledem na potřeby našeho exportu do Číny. Není to otázka oblíbenců premiéra.

 * LN Říkáte, že Česká republika bude stále klást důraz na lidská práva. Náměstek ministra zahraničí Petr Drulák píše novou transformační strategii, kvůli jejímuž obsahu rezignovala šéfka odboru lidských práv, protože s ním hluboce nesouhlasila. V dokumentu se mimo jiné píše, že se budou prosazovat lidská práva jen tam, kde je to možné. Jak tomu máme rozumět?

 Jsou to programy, které Česká republika dlouhodobě v řadě zemí realizuje. Jde o to, abychom vyhodnotili, do jaké míry jsou efektivní, do jaké míry přispívají k transformaci společností, posílení občanské společnosti, do jaké míry je to koordinované s našimi partnery v rámci EU, a jestli by tam nemohly existovat nějaké větší synergie. Nebylo by dobře, aby si tuto politiku včetně rozdělování finančních prostředků monopolizovaly jenom některé skupiny nebo organizace. Neznamená to, že bychomchtěli zrušit podporu občanské společnosti v zemích, kde je ta podpora ze zahraničí nezbytná. Znovu se vracím k naší zkušenosti, kterou jsme učinili, a to nejen před rokem 89, ale taky po roce 89. To, že se tady angažovaly neziskovky nebo západní nadace, pomohlo vytvořit důležité struktury, politické strany, občanská sdružení a iniciativy. Obdobným způsobem bychom teďměli postupovat například na Ukrajině.

 * LN To, co říkáte, zní pěkně. Ale v reálu děláte něco jiného. Není to spíše tak, že student Bohuslav Sobotka, který jezdil z Brna do Prahy demonstrovat proti totalitě, o dvacet pět let později stojí v čele vlády, která se chová k nesvobodným zemím velevstřícně a která o lidských právech při setkáních mlčí?

Toto přece není problém náměstka Druláka, to je problém permanentního konfliktu, který jsme zažívali dříve a který budeme zažívat i v budoucnosti. Jak skloubit hospodářské a lidskoprávní priority? Kde je ta hranice? O tom vedeme debatu mezi ústavními činiteli. Pokud se vrátímkRusku, tak tady sice z hlediska obchodních vztahů postupujeme pragmaticky, ale chováme se solidárně se zeměmi EU a udržujeme jednotný postup.

* LN Vy jste mužem dohody a kompromisu, přesto váš kabinet pokračuje v trendu šněrování od kraje ke kraji, kdy nová vláda postaví politiku té předchozí na hlavu. Proč?

Mám spíš někdy pocit, že v tomto směru je aktivnější pan prezident, pokud jde o diskusi, s kým ještě obchodovat a s kým už ne. Ale nemyslím, že bychom udělali extrémní pohyby. Když se podíváte na naši politiku vůči NATO, když se podíváte na návrh o zahraničních misích, které vláda poslala do parlamentu, tak tam není žádný výrazný pohyb.

* LN Bezpečnostní informační služba varuje před špiony zRuska a Číny, kteří sem pronikají jako byznysmeni i akademici. Máme se bát?

Zpráva BIS je za loňský rok a je bezpochyby výrazem zájmu o tendr na dostavbu Temelína, který, jak víte, skončil. Nemyslím si, že jsme primárním objektem zájmu cizích zpravodajských služeb z Číny nebo Ruska. Co je důležitější, a co bychom rozhodně měli změnit, je způsob, jakým vláda zachází s informacemi BIS, které se týkají vnitřního fungování země, vnitřního ekonomického prostředí i fungování státních firem.

* LN Na co narážíte?

Třeba Správa státních hmotných rezerv, kde se ukázalo naprosto oprávněné, že došlo k personální výměně. To, co se dozvídáme o fungování této instituce, je velmi nelichotivé. Vypovídá to o kvalitě státní správy a o tom, jakou tomu věnovaly předchozí vlády pozornost.

* LN Vy jste v den výročí voleb poněkud krypticky prohlásil, že vláda je stabilníamůže dělat nepopulární věci. Které to budou?

Je řada věcí, které vyvolají diskusi, ale podle mne je nutné je udělat, abychom se mohli posunout vpřed. Což je třeba otázka reformy vzdělávání, aspoň pokud jde o střední školy. Otázka povinné maturity z matematiky určitě nebude populární, stejně jako nebude populární diskuse o jednotných přijímacích zkouškách na střední školy se státní maturitou. Určitě bude vyvolávat diskusi otázka větší koordinace státní politiky v oblasti vědy a výzkumu. Čeká nás debata o trhu práce, zda je dostatečně motivační. Musíme více rozevřít nůžky mezi tím, kolik vydělají lidé, kteří pracují, a ti, kteří dlouhodobě nepracují. Čímž nemyslím podporu v nezaměstnanosti, ale existenční minima. Proto se nechystáme od ledna zvednout všechny dávky plošně tak, aby se zvětšil rozdíl mezi lidmi, kteří pracují, a kteří nepracují. Proto od prvního ledna zvedáme minimální mzdu, ale nikoli plošně všechny dávky.

* LN Mluvíte o reformách ve vzdělávání, ale jak ministr školství, tak místopředseda vlády pro vědu a výzkum jsou lidé, kteří si v odborných kruzích nedobyli nejlepší pověst. Jste si jist, že máte na reformy ty nejlepší lidi?

Především záleží na tom, zda se obklopí a obklopují dobrými odborníky. Ale především: já jsem zažil již dost ministrů, kteří měli výbornou odbornou pověst, ale byli natolik politicky slabí, že neprosadili vůbec nic. Myslím, že ve vládě je shoda na tom, že některé kroky musíme učinit, abychom zůstali konkurenceschopní, a proto plány pana ministra Chládka z hlediska reformy školství bude vláda schopna prosadit. Na rozdíl od jeho předchůdců, kteří sice mluvili o obrovských reformách, ale nedokázali prosadit skoro nic.

* LN Premiér České republiky je přesvědčen, že konkurenceschopnost jeho země závisí na jednotných přijímacích zkouškách na střední školy?

Už dnes má osm krajů povinné přijímací zkoušky. Je to něco, co zvýší tlak na kvalitu vzdělání. Pokud zavedeme povinně přijímací zkoušky na maturitní obory, tak tím také srovnáme podmínky v jednotlivých krajích. Je nefér, pokud školy soutěží o studenty, přičemž někde musí dělat přijímačky, ale pár kilometrů vedle přijmou každého. Ani povinné přijímačky, ani povinná maturita z matematiky nebudou populární, ale obojí zvýší tlak na kvalitu vzdělávání a obojí učinit musíme, jinak se budeme koukat, jak se v žebříčku konkurenceschopnosti propadáme stále dolů a dolů.

* LN Když mluvíte o větší koordinaci vědy a výzkumu, chystáte nějaký další vládní post?

Ne, pan Bělobrádek je místopředsedou vlády a jeho pozice je definována vlastně jen koaliční smlouvou. Byl bych ale velmi rád, kdybychom jeho pozici zakotvili pevněji a dlouhodobě, tedy do kompetenčního zákona. Potřebujeme větší koordinaci a větší státní vliv na instituce, jako je Grantová agentura, Technologická agentura, Akademie věd. To by měl koordinovat a do značné míry i řídit příslušný ministr pro vědu a inovace.

* LN Minule jste nám řekl, že považujete ze nespravedlivé, dokonce možná protiústavní, že podnikatelé, na rozdíl od zaměstnanců, platí zdravotní pojištění jen z poloviny svého základu příjmu, přičemž zdravotní péči dostávají všichni stejnou. Budete s tímněco dělat?

Teď je na ministerstvu financí pracovní skupina, která má za úkol analyzovat otázku zdanění v České republice, a je to určitě téma, které otevřeme příští rok. Podle mého názoru je mezi zaměstnanci a OSVČ nerovnost ve zdravotním pojištění a je otázka, pokud by někdo dal podání k Ústavnímu soudu, zda by to soudci neshledali protiústavním. Za mnohem nižší odvody je garantována stejná zdravotní péče.

* LN Faktickou nerovnost máte i u odvodů na dani z příjmu. Zaměstnanci reálně odvedou více než před osmi lety, OSVČ odvádějí desetinu toho, co tehdy.

Nepředpokládám, že bychom se v koalici věnovali dani z příjmu. Budeme se soustředit na lepší výběr daní, včetně boje s daňovými úniky. Rok 2015 bude rokem elektronické evidence tržeb, to bude hlavní téma. Opět nebude příliš populární, protože řada podnikatelů se bude bránit tomu, aby stát měl přesný přehled o jejich tržbách. Nicméně si myslím, že to je nezbytné. Za pár dnů tu bude chorvatský premiér, takže jejich zkušenost s elektronickou evidencí tržeb bude hlavní téma, o němž budeme hovořit.

* LN Chcete, aby úplně každý, včetně třeba prodejců jablek na trhu, elektronicky evidoval svoje tržby?

Ne úplně každý, ale zároveň nemyslím, že je zde důvod pro nějaké dramatické výjimky. Je potřeba, aby každý, kdo přijímá platby v hotovosti a má provozovnu, byl do systému začleněn.

* LN Vy jste byl ministrem financí. Jak hodnotíte počínání Andreje Babiše, který neustále zřizuje nějaké týmy typu kobra, přesouvá úředníky... Považujete to za efektivní?

Daňová správa v posledních letech žila zejména projektem JIM, tedy sjednoceným inkasním místem, což je projekt, který jsme na nějaký čas pozastavili. Teď je čas na novou etapu, která by měla být dramaticky a důrazně zaměřená na omezení daňových úniků. Zejména u daně z přidané hodnoty.

* LN Takže panu Babišovi schvalujete výběr nového generálního ředitele daňové správy, kterým se stal Martin Janeček, specialista na daňové podvody?

Jeho výběr odpovídá našimprioritám. Je to člověk, který se dlouhodobě zabývá výběrem daně z přidané hodnoty. Je to správný muž pro etapu, která nás čeká.

* LN Co je to za etapu?

Nejen elektronická evidence tržeb, ale také elektronický výkaz DPH. Máme snahu mít kompletní historii, pokud jde o platby DPH a nadměrné odpočty.

* LN Můžete to trochu více vysvětlit?

Jde o to, omezit vstup podezřelým subjektům do systému daně z přidané hodnoty, tak aby už na začátku při registraci bylo zřejmé, že se daňový subjekt neregistroval jen proto, aby po nějakém čase požádal o nadměrné odpočty.

* LN A to prostě prosadíte?

Čeká nás v tomto ohledu řada legislativních změn a taky velká bitva o elektronickou registraci tržeb. V koalici jsme na tomdomluveni, máme dostatečně velkou většinu v obou komorách parlamentu a teď je konečně šance, abychom toto razantní opatření prosadili. A koneckonců doufám, že nám to pomůže i při sestavování státního rozpočtu na rok 2016 a 2017. Protože právě v té době by mělo k výraznému posílení výběru DPH dojít.

* LN Je po volbách, sestavujete koalice. Co se děje v Ostravě? Kvůli spojení s komunisty tamní lidé protestují...

Po těchto komunálních volbách se událo několik změn. Jedna je velmi důležitá a nevím, zda je úplně k dobrému, spíš ne. Obecní zastupitelstva jsou mnohem roztříštěnější než dříve. Je tam mnohem více stran, tedy spíše hnutí a sdružení, takže složit koalici ze tří subjektů už často nestačí, ze dvou ani náhodou. Takže se musí domlouvat čtyři nebo pět subjektů, aby měly dostatečnou většinu v zastupitelstvu. Přibylo nám nestranických hnutí, často tato hnutí od zavedených stran odlišují jen osobní animozity. Na rozdíl od zavedených stran, které mají nějaký program, nějaké ideové zakotvení, nějakou historii, jsou ta nezávislá i lokální hnutí často vedena jen místními zájmy, problémy a také animozitami. Vytvořit v této situaci osobních nepřátelství pevné koalice je obtížné.

* LN A ta druhá změna?

Koalice s komunisty na lokální úrovni už neuzavírá jenom ČSSD, ale ani hnutí ANO, což v řadě měst vedlo k překvapivým změnám a kombinacím. Občas na to doplatila třeba i sociální demokracie.

* LN Kde?

Třeba v Havířově. To se může stát, že pokud nejednáte dostatečně obratně a dostatečně aktivně, tak ačkoli vyhrajete volby, zůstanete v opozici. AlevOstravě těžko sociální demokracii něco vyčítat. Hnutí ANO, které tam vyhrálo volby, opakovaně deklarovalo, že se sociální demokracií vládnout nechce, odmítlo s ní vůbec jednat. Hned na počátku jsem řekl, že to není moudré rozhodnutí, stejně jako v Brně, protože sociální demokracie tam má silné postavení, a to nejen na magistrátu, ale i v městských částech. Myslím, že koalice v takto velkých městech by měly mít co nejrobustnější základ.

* LN To zní zajímavě: koalice ve velkých městech by měly mít podle vás co nejrobustnější základ, ale zrovna v tom největšímměstě - Praze - jste uzavřeli koalici s nejtěsnější většinou jediného hlasu.

Pokládám to za rozumné řešení, vzhledem k tomu, co jsme viděli ze strany ODS a TOP 09 v posledních letech. Je nejlepší čas poslat tyto dvě strany na nějakou dobu do opozice. Být občas v opozici není špatná věc, sami to víme.

* LN V mnoha městech se to teď budete muset naučit...

Zůstat v opozici je pro stranu, která vládla řadu let, ozdravný proces, protože od vás odpadnou lidé, kteří se na vás nalepili a doufali, že se jim tím něco zjednoduší a získají nějaké výhody. Když po osmi letech zůstaneme v opozici třeba v Brně, nevidím to ani jako tragédii, ani konec sociální demokracie v Brně. Brněnská sociální demokracie vyhrála v řadě městských částí, nevyhrála na magistrátu, může se teď vracet k tématům, která jsme možná opomíjeli. Za čtyři roky tomu může být úplně jinak.

* LN Ale předpokládám, že záchranný prapor asi neponese Roman Onderka.

Pan Onderka ten prapor nesl osm let. Ale pro tu dobu v opozici a pro budoucnost sociální demokracie je třeba hledat nové lidi.

* LN Budete se inspirovat u konkurence? ODS už začala...

Máme dva roky na analýzu, než budou krajské volby. A otázka, zda skládáme kandidátky dost atraktivně pro voliče, je určitě ke zvážení. Často se stalo, že nám místní nezávislá hnutí nebo koaliční partner vypálili rybník, když nám přebrali osobnosti, které byli schopni nasadit.

Zdroj: Lidové noviny