Předseda vlády a předseda sociálních demokracie Bohuslav Sobotka se v úterý 28. října 2014 zúčastní tradičního pokládání věnců. Tento slavnostní akt konající se při příležitosti oslav 96. výročí vzniku Československé republiky proběhne u soch T. G. Masaryka na Pražském Hradě a Edvarda Beneše na Loretánském náměstí.

28. říjen není pouze oslavou české státnosti, je to především připomenutí si dlouhého boje za českou samostatnost, který vyvrcholil vznikem Československé republiky. Česká strana sociálně demokratická je tradiční stranou s bohatou historií, která více než 136 let stojí na třech základních pilířích -  svobodě, spravedlnosti a solidaritě. A právě tyto hodnoty spolu s odvahou, oddaností a vírou v samostatný stát vedly ke vzniku Československa.  Oslav se můžete zúčastnit společně s námi v 15:50 u sochy Edvarda Beneše na Loretánském náměstí, poté budeme pokračovat na náměstí Hradčanské u sochy T.G. Masaryka.

Vznik Československé republiky
V říjnu 1918 začal masivní vývoz potravin z českých zemí do Rakouska a to vyvolalo generální stávku pod vedením Socialistické rady, která proběhla 14. října v českých zemích. Rakouské úřady však zvládly situaci nasazením vojska. Generální stávky dokonale využili představitelé Československého zahraničního odboje. Edvard Beneš jako tajemník Národní rady československé po dohodě s T. G. Masarykem oznámil dohodovým státům ustavení prozatímní československé vlády, která byla v následujících dnech uznána všemi mocnostmi dohody.
V Praze politikové z Národního výboru ráno dne 28. října pod vedením Antonína Švehly a Františka Soukupa převzali obilný ústav v Praze, aby zabránili odvozu obilí na frontu. V Ženevě se delegace z českých zemí, vedená Karlem Kramářem dohodla s představitelem zahraničního odboje Edvardem Benešem o vytvoření a podobě samostatného československého státu.

Poté se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem. Podmínky obsahovaly i uznání autonomie národů Rakousko-Uherska, které si lid vyložil jako uznání nezávislosti. Tato zpráva se stala impulsem k živelným demonstracím, při nichž lid jásal v ulicích a ničil symboly Rakousko-Uherska. Na Václavském náměstí v Praze oslavovalo konec války na 70 tisíc lidí. Na večer téhož dne vydal Národní výbor první zákon, zákon „o zřízení samostatného státu československého“, a poté bylo ještě zveřejněno provolání Národního výboru "Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem...". Pod oběma dokumenty byli podepsáni Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup - později zvaní "Muži 28. října".

29. října jednal Národní výbor s rakousko-uherským místodržitelem Juliem Coudenhovem o převzetí moci. Výsledkem byl kompromis, když se Národní výbor přihlásil k prozatímnímu zřízení veřejné správy. Navečer se pražské vojenské velitelství pokusilo vyprovokovat s Národním výborem střetnutí.
30. říjen byl závěrečným dnem pražského převratu. Rakouské vojenské velitelství kapitulovalo před Národním výborem, protože maďarští a rumunští vojáci odmítli bojovat. Na Slovensku byla přijata Martinská deklarace, na základě které se Slovensko připojilo k českým zemím. Po vyhlášení samostatnosti Československa se konaly ve městech i v obcích oslavy, slavnostní průvody a bohoslužby. Lid jásal nad nabytou samostatností i nad koncem války.
Vznik nezávislé Československé republiky se stala jednou z nejvýznamnějších historických událostí v našich dějinách. Představitelům Československé národní rady, jmenovitě Tomáši G. Masarykovi, Edvardu Benešovi a Rostislavu Štefánikovi, a „mužům 28. října“ dnes Český a Slovenský národ právem vděčí za svou samostatnost.