ČSSD v médiích - B. Sobotka: Sjednotil jsem ČSSD

Premiér a předseda strany B. Sobotka poskytl rozhovor listu Týden.

* Neocitl jste se jako předseda vlády v jistém obklíčení? Když dá pokoj vnitrostranická opozice z ČSSD, ozve se prezident Miloš Zeman. Když nemá výhrady prezident, válčíte s Andrejem Babišem.

Nevím, o jaké vnitrostranické opozici mluvíte.

* Už neexistuje?

Je v troskách. Jejich koncepty se ukázaly jako nefunkční a ČSSD je v současnosti na vzestupu z hlediska podpory veřejného mínění. Jsme jediná tradiční strana, která si udržela silnou pozici, ačkoli dochází k restrukturalizaci celého politického spektra. Všechno je v pohybu. Navzdory tomu jsme si udrželi pozici nejsilnější strany na levici i po osmi měsících ve vládě. Proto se ptám, koho myslíte vnitrostranickou opozicí? V tuto chvíli v ČSSD neprobíhá žádná diskuse a nikdo nepředkládá alternativy postupů k těm, které předkládám já jako předseda sociální demokracie a koaliční vlády. Nejsou žádné alternativy ani personální, ani věcné, ani koncepční.

* Například předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek po setkání s Andrejem Babišem demonstroval vzájemné souznění, když před časem jednali o rozpočtovém určení daní.

Demonstroval souznění, ale dohody, které s Andrejem Babišem uzavřel, se z větší části nenaplnily. Především ve věci financování sociálních služeb.

* Tím porozumění skončilo?

Nevím. Nepřeceňoval bych tyto věci. V sociální demokracii v tuto chvíli není žádný spor o to, jakým směrem dále postupovat. Samozřejmě nejde o procházku růžovou zahradou, s koaličními partnery máme na řadu věcí odlišný názor, ale to je ve všech koaličních vládách.

* Pokud by ve volbách výrazně uspělo hnutí ANO, neobáváte se, že se Andrej Babiš pokusí svrhnout vládu a sestavit kabinet s podporou komunistů?

Počítám, že v komunálních a senátních volbách vyhraje ČSSD. Rozbití vlády je nesmyslná spekulace. Vláda funguje dobře, postupně se nám daří měnit zemi k lepšímu, máme před sebou ale ještě spoustu práce. Jsem přesvědčen, že cílem každé z koaličních stran je usilovně pracovat na plnění závazků, nikoli vystavovat zemi další nejistotě a rozbíjet vládu.

* Dokáže vás Andrej Babiš potrápit?

Určitě, koaliční partner je tu vždy od toho, aby trápil. Už jsem zasedal v koaliční vládě a lepší to nebylo.

* Je podle vás v pořádku, jakým způsobem Babiš vyrukoval s auditem hospodaření nemocnic proti ministru zdravotnictví Svatopluku Němečkovi?

Audity nevymyslel Andrej Babiš. Souvisejí s tím, jakou máme v Bruselu pověst v souvislosti s čerpáním evropských dotací. Za ministra Kalouska se kontroly prováděly měkkým způsobem, pak se změnila metodika a teď po nás Evropská komise chce, abychom byli důslední. Jde o problém, který nám zanechaly dvě minulé vlády. Když ale mluvíte s lidmi, kteří prošli kontrolami, říkají stále stejné věci, ať jde o firmy, vysoké školy nebo občanská sdružení. Nelíbí se jim, že se výsledky kontrol liší. Přijde k nim finanční, pak antimonopolní úřad a neshledají chyby, pak přijde kontrola z ministerstva financí a najde problém. Bohužel to má své rozpočtové dopady. My jsme sehnali peníze na stabilizaci zdravotnictví a některé kroky ministerstva financí jdou proti ní.

* Můžete uvést příklad, na co si lidé stěžují?

Nedávno jsem byl na návštěvě jedné z veřejných vysokých škol. Budou možná vracet desítky milionů korun, protože jeden ze zahraničních uchazečů nedodal výpis z rejstříku trestů v České republice, kde pravděpodobně předtím nikdy ani nebyl. Audit to označil za pochybení a ministerstvo financí žádá zpět peníze. Těžko můžete protestovat proti přísné kontrole. Tady ale úřední šiml vítězí na celé čáře nad zdravým rozumem.

* Nezneužívá Babiš audit nemocnic jako klacek, který si našel na ministra zdravotnictví z ČSSD?

Nepodezřívám ho z toho. Byl bych ale rád, aby tyto audity zbytečně nepoškozovaly Českou republiku a náš rozpočet.

* Volby budou za pár dní. ČSSD bude v horní komoře obhajovat dvaadvacet křesel. Kolik by sociální demokraté měli získat zpět, aby mohli slavit úspěch?

Za situace, kdy je sociální demokracie vládní strana, nelze předpokládat, že obhájíme všechna křesla. Byl bych rád, kdybychom jich získali alespoň devět: třetinu z mandátů, které jsou k dispozici. Ve volbách nebudeme obhajovat jen místa v Senátu, ale také křesla primátorů v řadě velkých měst. Byl bych skutečně velmi rád, kdybychom v Brně a Ostravě znovu uspěli. Máme také velkou šanci získat primátora v Olomouci a Plzni.

* Kdyby se vám ve volbách nezadařilo, byl by to důvod k vládní rošádě nebo k výměně ministerstev s hnutím ANO? Co budete dělat, pokud ve volbách do Senátu neuspějí ministři Marcel Chládek a Jiří Dienstbier?

Oba patří k našim silným kandidátům. A debata o výměně křesel? Tyto požadavky podle mého názoru vycházejí z ANO, nikoli ze sociální demokracie. Nám se při koaličním vyjednávání podařilo získat ministerstva, o která sociální demokracie usilovala. Z hlediska klíčových témat naší politiky jde o profilová ministerstva: průmysl, zdravotnictví, sociální věci. Nemáme žádnou motivaci, abychom s koaličními stranami směňovali ministerstva.

* S výkonem ministrů jste spokojen?

V zásadě ano. Nejsem spokojen na sto procent každý den s každým z nich, ale jako předseda sociální demokracie nemám důvod ve vládě provádět změny a rozkývávat ji.

* Ani ministra vnitra Milana Chovance nechcete vystřídat? V ČSSD nemá nejsilnější pozici a po ministerstvu vnitra údajně touží Babiš.

Jsou to skutečně jen spekulace, protože s předsedy koaličních stran nejednáme o žádných výměnách resortů. Je potřeba, aby si kolegové z ANO uvědomili, že se mají svým resortům skutečně věnovat. Z kuloárů jsem se dověděl, že by se ANO chtělo zbavit ministerstva dopravy. Přece ale není možné resort rozvrtat a odejít. Je potřeba dát ho do pořádku. Pan ministr Prachař měl prozatím hodně skvělých nápadů, dokázal je dobře prezentovat, ale reálných výsledků má málo. Je potřeba, aby dále pracoval a vše dořešil. Vládní škatulata nemohou poskytnout alibi pro nedotažení změn, které řada ministerstev potřebuje.

* Během kampaně jste se několikrát pochválil, že se vládě daří plnit sliby. Teď ale vyšel přehled práce odvedené na legislativním plánu vlády. Ve velkém skluzu jsou ministerstva obrany, spravedlnosti a financí. Co s nimi budete dělat? Nevyměníte je přece jen s ANO?

Opravdu o tom nejednáme. Můj cíl je splnění vládního programu. Doufám, že na to budeme mít celé funkční období, které se bohužel zkrátilo tím, jak pan prezident váhal se jmenováním nové vlády a prodloužil funkční období vlády Jiřího Rusnoka. Plánů máme hodně a hodně z nich má na starosti ministerstvo financí. Rok 2015 bude důležitý, protože musíme udělat reformy pro zlepšení výběru daní, například zákon o elektronické evidenci tržeb. To je největší kláda, jakou ministr financí nese. Ale čeká nás také reforma regionálního školství s ohledem na potřeby trhu práce. Rád bych se podíval i na systém sociálních dávek tak, aby skutečně motivoval k práci.

* Babišovy personální kroky zřejmě vedly ke krizi v ČSA. Jak podle vás národní letecký dopravce dopadne?

Je to složitá historie, což všichni víme. Vstup korejského investora do ČSA poskytl velkou naději. Očekával jsem, že povede k rozvoji aerolinek, ale pak mě překvapila řada zvláštních kroků, o nichž chci hovořit s novým ředitelem aeroholdingu. Překvapilo mě, že se ČSA vzdaly charterových letů a pomohly společnosti Travel Service vytvořit dominantní postavení na českém trhu. Nevím, jestli je trh charterových letů tak neatraktivní. Navíc mám pocit, že se ČSA od okamžiku privatizace stále zmenšují. Zbyli v nich zaměstnanci a zpráva o tom, že se třetina z nich má propustit, mě opravdu mrzí. Nelze to označit za pozitivní výsledek privatizace.

* Vláda tvrdí, že podporuje prorůstová a proexportní opatření. Nekříží vám situace v ČSA plány?

Škodí jim. Čas od času je zapotřebí zavést přímou linku do nějaké země. Teď s Čínou debatujeme o tom, že bychom zřídili přímou linku do Šanghaje. K tomu se národní dopravce velmi dobře hodí, zvlášť když se ukáže, že nové linky prosperují. Nechci korejskému dopravci křivdit. Určitě se mu povedla přímá linka mezi Soulem a Prahou, která je velmi vytížená a pomohla rozvoji turistiky a přílivu investic. Jde o pozitivní prvek, který vítám, ale další skoro nevidím.

* Vyjednáváte o přímé lince do Číny, na druhou stranu ale ČSA zrušily spoje do New Yorku a Londýna. Jaký obraz to podle vás poskytuje o politice vlády?

Tipnul bych si, že s přílivem amerických turistů do Prahy není problém, i když by se asi pokaždé mohl zvýšit. My usilujeme o to, aby k nám zavítalo více turistů a byznysmenů z rychle se rozvíjejících ekonomik. Bariéru představovala vízová politika a naše neschopnost zaplatit několik konzulárních úředníků, kteří by začali víza zařizovat rychleji. V tom nás předběhla spousta sousedních zemí. Je ale pravda, že hospodářské vztahy se Spojenými státy mají velký potenciál, protože se tam kvůli nízké ceně energií přesouvá množství výroby.

* Lze posílením vazeb na Spojené státy a Čínu vyřešit naše nervózní vztahy s Ruskem?

Mrzely by mě investice, které bychom vyhodili z okna. Z Ruska jsme z různých důvodů včetně ideologických odešli v devadesátých letech, pak všechny vlády hovořily o tom, jak je potřeba vrátit se na ruský trh. Povedlo se to. Na strojírenském veletrhu jsem mluvil s podnikateli. Popisovali, jak naše podniky už teď z Ruska vytlačují německé a francouzské firmy. Naši exportéři se obávají, že už se nikdy nevrátíme, pokud teď z Ruska odejdeme. Posílení vztahů s jinými zeměmi představuje řešení, které však není krátkodobé.

* Myslíte si, že krize na Ukrajině je chřipka, jak se vyjádřil prezident Miloš Zeman?

Já si nemyslím, že je to chřipka. Krize má několik zdrojů. Akcelerovala geopolitickým přetahováním o Ukrajinu mezi Západem a Východem. Rusko dlouho vnímá Ukrajinu jako sféru svého vlivu, koneckonců v ní hodně investovalo, například vývozem dotovaného plynu. V okamžiku, kdy se nová ukrajinská vláda rozhodla přiblížit Západu, samozřejmě došlo k eskalaci. Krize souvisí i s tím, jak se posledních pětadvacet let na Ukrajině vládlo, jaké tam byly garnitury, jaká tam byla míra korupce, jak velké jsou sociální rozdíly. Že nepůjde o chřipku, ukazuje i blížící se zima. Považuji za naprosto nezbytné, aby se Rusko a Ukrajina dohodly na obnovení dodávek plynu, protože pokud k tomu do zimních měsíců nedojde, budeme mít na Ukrajině obrovskou humanitární katastrofu.

* Není krize způsobena i tím, že se Rusko snaží změnit výsledky studené války a získat zpět pod svou kontrolu to, co kdysi ovládal Sovětský svaz?

Nevidím to úplně jako snahu Ruska revidovat výsledky studené války. Krize se dostala do podoby částečného válečného konfliktu, když Rusko pochopilo, že politická a diplomatická jednání, ať už s Kyjevem nebo s Bruselem, možná s Washingtonem, nevedou k žádnému výsledku a že Ukrajina míří směrem na Západ. V tom okamžiku se Putin a ruská vládnoucí garnitura rozhodli pro vojenské řešení. Ale nemyslím si, že tím se ta krize spustila. Ta začala na Majdanu.

* Ještě k prezidentu Zemanovi. Bylo podle vás vhodné, aby vystoupil na konferenci na Rhodu, kde použil již zmíněné přirovnání krize na Ukrajině k chřipce?

Miloš Zeman cestuje na Rhodos tradičně každý rok, jezdil tam ještě v dobách, kdy byl na Vysočině. Popravdě řečeno, jakmile jsme do ústavy včlenili přímou volbu prezidenta, v zásadě jsme prezidenty odpojili od politického systému. Prezidentem tak může být zvolen jakýkoli občan s jakýmikoli názory, i v oblasti zahraniční politiky. Nemyslím si, že Miloš Zeman jako zkušený politik bude dlouhodobě vytvářet neshody v této oblasti. Na rozdíl od Václava Klause nepodporuje vystoupení Česka z Evropské unie nebo zrušení eura, respektuje členství v NATO a nešel proti proudu ani na posledním summitu NATO. Ale je pravda, že čas od času má své vlastní politické názory.

* Vy si nemyslíte, že šel proti proudu, když zpochybnil přítomnost ruských vojáků na východní Ukrajině?

Ale ta prohlášení pana prezidenta jsou rozličná. Můžeme si z nich ledacos vybrat, můžeme je různě interpretovat. Vzpomínám si na jeho doporučení, s nímž jsem nesouhlasil, aby NATO přímo vyslalo své jednotky na území Ukrajiny a potenciálně tak odstrašilo ruské vojenské jednotky. To byl návrh, který směřoval k eskalaci krize a radikalizaci postoje České republiky. Na druhou stranu, pokud jde o sankce, tam je názor pana prezidenta velmi blízký tomu, co dlouhodobě říká vláda České republiky.

* Dobře, že zmiňujete sankce. Vládě Petra Nečase jste vyčítal kverulantství vůči Bruselu, ale nechováte se v tomto případě stejně jako oni, když žádáte výjimky z jednotného evropského postoje?

Kverulantství vlády Petra Nečase se týkalo zásadních otázek evropské integrace, zpochybňovalo posun v integrování Evropy. Stavělo Českou republiku stranou do blízkosti Velké Británie, která už má jednou nohou nakročeno ven z EU. Vzdalovalo nás od jádra EU. My jsme pouze nesouhlasili s jedním konkrétním návrhem komise, to se snad v EU může. Jako předseda vlády členské země jsem uplatnil připomínky proti struktuře sankcí se snahou zohlednit naše národní zájmy. Stejně jako já to učinila řada dalších premiérů a zemí. Jsem rád, že jsme byli úspěšní, reálně jsme uchránili export našeho strojírenství do Ruska ve chvíli, kdy stejně šlo pravděpodobně o poslední vlnu sankcí, protože uzavření příměří už bylo v té chvíli na dohled.

* Nebojíte se, že konflikt bude eskalovat a Rusko bude postupovat dále? Co bude Západ dělat?

Problém se dnes dotýká ruskojazyčných oblastí na Ukrajině. Rozumím samozřejmě obavám zemí v regionu, které mají také silné ruské menšiny, koneckonců výzkumy ukazují, že Putinova politika má u ruskojazyčných menšin silnou podporu. Každopádně zde platí závazky, které jsou v rámci Severoatlantické aliance, a Česko je připraveno je dodržet. Ale nemyslím si, že by Rusko chtělo krizi dále eskalovat, mimo jiné i z hospodářských důvodů. Ruská ekonomika není tak silná, aby si mohla dovolit dlouhodobý ekonomický střet se Západem. Stejně tak se nedomnívám, že by Rusko mělo v plánu vojensky ohrožovat členské země Severoatlantické aliance.

* A jak jste se zabydlel ve Strakově akademii? Tři ze čtyř vašich předchůdců se v úřadě rozvedli. Jak funkci zvládáte vy?

Pro rodinu to není jednoduché. Je to tlak. Zvlášť ve volební kampani je to pro ni velmi náročné, ale doufám, že se to zlepší, až bude po volbách.

Zdroj: Týden, 6.10.2014