Ministr vnitra poskytl rozhovor pražskému deníku:

Pošta zajišťuje veřejnou službu pro stát a ten by jí dotacemi měl pomoci, byť jen na přechodnou dobu. V rozhovoru pro regionální Deník to říká ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), pod jehož resort pošta spadá. Chovanec by rád zlepšil i přístup k zákazníkům, kromě zachování pobočkové sítě tak vnitro žádá vedení pošty o postupné rozšíření otevírací doby.

* Trváte na tom, že chcete poštu ponechat jako státní podnik. Proč?

Česká pošta zaměstnává 33 tisíc lidí, je to největší „státní“ zaměstnavatel v ČR a zabezpečuje univerzální službu ve veřejném zájmu pro stát. Český telekomunikační úřad říká, že mohou zavřít bez problému tisíc poboček, aniž by pošta ztratila pozici poskytovatele veřejné služby. Musíme se na to ovšem podívat tak, že buďto chceme, aby pošta sloužila státu, nebo byla ryze komerčním subjektem. Komerční subjekt samozřejmě ořeže náklady, a to na úkor poboček, protože pošta dnes tratí na pobočkách 2,4 miliardy korun. Kdyby se těch tisíc poboček zavřelo, tak by se pošta samozřejmě vyhoupla do zisku, ovšem ztratili bychom pokrytí hlavně ve venkovských oblastech. Všechny diskuse se starosty vždycky začínají větou, nechte nám tu pobočku pošty.

* To chápu, ovšem 2,4 miliardy korun je balík peněz. Zatím říkáte, že na udržení poboček by stačila asi miliarda korun, což je odlišná částka.

Pošta je pořád schopna vykrývat ztrátu ze svých komerčních aktivit. Vláda nemá ambici ani schopnost zaplatit celý rozsah té ztráty, ovšem 300 až 400 milionů pro první rok a zhruba 700 milionů v letech dalších plus navýšení o inflaci zabezpečí pro českou poštu stabilitu, kterou potřebuje. Samozřejmě ale pošta nemůže jenom stát s rukou nataženou a říkat: státe, dej. Vedení pošty chystá soutěž na bankovní služby a poohlíží se po trhu, včetně hledání nových partnerů, kteří by zajistili další příjmy. Teď jde jen o to, aby stát poště pomohl v přechodném období tří až pěti let, aby se nám podařilo udržet pobočkovou síť a pošta měla čas se nadechnout k novému rozvoji. I stát v minulosti poště uškodil, třeba když jedním tahem pera zavedl datové schránky, znamenalo to propad pro hospodaření pošty o 800 milionů korun. Stát si v tomto případě dal takříkajíc vlastní gól.

* Ministr financí Andrej Babiš ale nechce sanovat poštu z rozpočtu, říká, že jí chce pomoci jinak. Už jste se dohodli jak?

Já vám neřeknu, co tím konkrétně myslí. Opatření, o kterých on hovoří, přináší pro Českou poštu výnosy v řádu desítek milionů korun, ale ona potřebuje stovky milionů. On chce, aby stát na poštu převáděl některé služby, které dnes vykonává. To je bezesporu potřeba, ale fakt to neřeší problém chybějících 2,4 miliardy korun, a kdybychom na to koukali stejnou optikou a odmítali sanování z rozpočtu, tak bychom nemohli dotovat České dráhy, veřejné zdravotnictví a další věci. Prostě stát musí veřejnou službu zaplatit.

* Když zůstaneme u té paralely s objednáváním vlaků, ty si dnes platí stát i kraje. Znamená to, že by v budoucnu měly počet poboček pošty regulovat i kraje, včetně toho, že by si na ně hejtmani připlatili?

Mluvit do počtu poboček by kraje a starostové měli, ale financování poboček se jich týkat nebude. Především hlas starostů bude cenný, protože chceme zkvalitňovat služby pošty. Nesmí se nám z pošty stát dinosaurus a ustrnout na tom, že je monopolním dodavatelem. Musí řešit otevírací dobu, není možné, aby Česká pošta neměla otevřeno některou sobotu či déle odpoledne ve všední dny, protože se musí více přizpůsobit klientům. To je to, co má nový management za úkol od nás jako od zřizovatele.

* Tudíž měnit chcete i doručování?

Doručování je potřeba víc přizpůsobit tomu, jak to potřebuje zákazník. To znamená otevřít aspoň některý den v týdnu do večera pro lidi, kteří jsou přes den v práci, a stejně tak mít otevřeno aspoň jednu sobotu v měsíci. Chceme se v tomto ohledu postupně přizpůsobovat poptávce zákazníků, ovšem pošta je tak velká firma, že nejde dělat revoluci, musíme to měnit spíše evolučně. Stávající nový management to z mého pohledu zatím plní.

* Co náklady pošty?

Vedení pošty dramaticky ořezává zbytečné náklady, což je rovněž jeden z cílů, které jsme dali. Omezujeme hlavně nesmyslný sponzoring, protože není normální, abychom nutili pošťačku nosit těžkou kabelu za plat 15 tisíc hrubého a vedle toho vyhazovali desítky milionů na různé sponzorování fotbalu a tak dále. To k poště nepatří. V momentě, kdy pošta dostane první korunu dotace od státu, tak ten sponzoring musí klesnout téměř na nulu, případně se omezí jen na bohulibé věci typu sponzoring mládeže, protidrogové přednášky a podobně. Určitě nebudeme sponzorovat privátní věci.

* Budou mít podporu také soukromé pobočky?

Všichni tady tleskají německé poště, ale nikdo neříká, že německá pošta má skoro sto procent outsourcingovaných poboček (pobočky provozují smluvní partneři – pozn. red.), to znamená, že německá pošta je taková střecha, která svým privátním partnerům dovoluje provozovat pobočky. Je přitom zisková a kvalitní. U nás je zatím podíl externích subjektů na provozování pošty 0,4 procenta pobočkové sítě. Budeme hledat partnera pro provoz poboček ve venkovských oblastech, ať už jde o řetězce, které na venkově působí, nebo o obecní úřady. Zatím se to moc nedaří, protože z toho neměli stejný prospěch jak pošta, tak ten partner. Vidím tam prostor pro úsporu nákladů, ale jde o dlouhodobý plán. Zatím se to daří jen v některých krajích, nedávno jsem třeba byl v Ústeckém kraji, kde jsou v počtu soukromých poboček premianti.

Zdroj: Pražský deník, 3.10.2014