ČSSD v médiích - M. Chovanec: Stěžujete si na policisty? Plaťte

Za nového ředitele Protikorupční policie si přeje člověka, který bude "opravdu velet". A chválí šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachu, jenž rozjel kauzu Jany Nagyové a Romana Janouška. Ale musí uspět i u soudu, upozorňuje ministr Chovanec.

Policisté nemají sebevědomí. A hlavně ti, kteří slouží přímo na ulici, myslí si ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Je to prý důsledek toho, že jsou špatně zaplacení, oblečení – a navíc jednou nohou v průšvihu. „Jde to těžko, když dostanou boty, v nichž se nedá chodit, košile, které nesají pot, bundy, jimž praská zip. Pokud policistu oblečete do něčeho takového, jeho šéf se ho navíc nikdy nezastane a ke všemu má za krkem pořád inspekci, těžko bude sebevědomě vyrážet do ulic,“ říká Chovanec.

* HN: Před pár dny jste řekl, že se policie věnuje korupci, ale zapomněla na ulici. Co jste tím myslel?
Vám to tak nepřijde? Když se bavím s policisty na služebnách, říkají, že se bojí zasahovat, protože za sebou mají inspekci, která místo aby řešila korupci policistů či úniky informací, řeší každý jejich zásah. Jsou případy, kdy policista zasáhl ve prospěch společnosti, ale strávil dva tři roky lítáním po soudech.

* HN: To je ale úkol inspekce bezpečnostních sborů.
Máte člověka, který nerespektuje pokyny policie, ta ho zpacifikuje, zadrží, on klade odpor. A ten člověk pak hned běží na inspekci, protože policista s ním praštil o něco silněji. Nesmíme dopustit, aby nám tu vznikly bojůvky v některých městech, mladí kluci si tam ulici pletou s ringem. Lidé se tam pak bojí poslat dítě na diskotéku, protože má hned drogy. Ať jsem viděl jakýkoli průzkum, jedno z hlavních témat, které lidi zajímá, je bezpečnost. To neznamená, že nechtějí řešit velkou korupci, ale důležitější pro ně je, aby se nebáli vyjít na ulici. Lenka Bradáčová mně povídala příběh severočeského policisty, který zastřelil zfetovaného muže, který s nožem ohrožoval jiné lidi. Zabil ho po několika výzvách, aby se vzdal. A pak jej kvůli tomu dva roky vyšetřovala inspekce. Policie by tohle měla umět sama rychle, interně vyšetřit. Ona má možnost interního přezkumu, ale její velitelé to raději vždycky převedou na inspekci, aby měli jistotu a razítko.

* HN: Takže problém je to, že inspekce je moc horlivá a řadoví policisté se bojí, aby se nedostali do problémů?
Měla by sloužit k tomu, aby od policie vymetla tu největší špínu. Jenže jsou lidé, kteří ročně spáchají i desítky přestupků a mají pak zábavu z toho, že podávají na policii desítky stížností. Jedna z možností je, že bychom doprovodili stížnost na policii správním poplatkem. Třeba tisíc korun, možná patnáct set. Když se prokáže, že ta stížnost byla oprávněná, poplatek se vrátí.

* HN: Zvláštní je, že říkáte, jak lidi trápí bezpečnost v ulicích, ale přitom Česko má v přepočtu na obyvatele jeden z nejvyšších počtů policistů.
Těch čtyřicet tisíc by mohlo být dost, ale až když se nám podaří změna trestního řádu, kterou připravujeme s ministerstvem spravedlnosti. Policista dnes mnohdy funguje jako sekretářka. Když něco šetří jako přestupek a pak se zjistí vyšší škoda a překvalifikuje se to na trestný čin, dokumentaci může vyhodit a musí začít znovu. Pomohla by i změna u advokátů ex offo, kde ale čekám velký odpor advokátní komory. V Německu máte stanoveno, že když je někdo ex offo třeba u vraždy, dostane určitou limitní částku. Bez ohledu na počet úkonů. U nás jsou advokáti placeni podle úkonů, takže podávají námitky a podobně. Nejde jen o to, že to stojí stát peníze navíc, ale že to i zbytečně zaměstnává policisty. Když prohrajeme boj o chodník, tak za námi už budou jen fašisti. Lidi se chtějí cítit bezpečně. Oni vidí denně, jak se z heren ráno valí opilci, jak se kradou kanály… Stíhat velkou korupci je správné, lidé to chtějí, ale už jsou z toho i trochu unavení.

* HN: Přijde nám, že vykreslujete Česko jako zemi gangů.
Když se podíváte na centrum Prahy, kriminality je tam minimálně. Jenže na venkově je to rázem úplně jiné. Krádeže kanálů, okapů, značek jsou tam na denním pořádku. Vykreslovat Česko jako ráj zločinu nechci, ale i v mé rodné Plzni, která je jinak celkem bezpečná, se na sídlištích občas najde parta mladíků, kteří někoho praští do hlavy.

* HN: No a co s tím tedy uděláte?
Policista musí být sebevědomý a dobře zaplacený, dobře oblečený, dobře motivovaný. Musí mít jasno, že jeho šéf se ho zastane, když bude třeba. Připravujeme s policejním prezidentem interní komunikační projekt dovnitř policie, aby si policisté uvědomili, že jsou vlastně rodina. Jde to těžko, když dostanou boty, v nichž se nedá chodit, košile, které nesají pot, bundy, jimž praská zip. Pokud oblečete policistu do něčeho takového, jeho šéf se ho navíc nikdy nezastane a ke všemu má za krkem pořád inspekci, těžko bude sebevědomě vyrážet do ulic.

* HN: Co bude interní komunikační projekt?
V první řadě vznikne horká telefonní linka na prezidiu, aby policisté věděli, kam se obrátit, když nastanou nějaké problémy, hlavně s inspekcí. Když budou potřebovat právní pomoc, v první fázi jim ji policie zajistí. Zároveň vznikla komise, která spolu s odboráři posuzuje veškerou výstroj. V tomhle jsou na tom policisté hůř než hasiči, ti tolik nezaspali.

* HN: Policisté přece dostanou v novém rozpočtu přidáno v průměru o tisícovku.
Dohoda je tři a půl procenta všem státním zaměstnancům a policie a hasiči ještě dalšího jeden a půl procenta. Neříkám tomu přidání, protože jsme jim v roce 2010 deset procent sebrali, vrátili pak dvě, takže jim vlastně ještě osm dlužíme. Těch pět procent bude u někoho tisíc korun navíc, u někoho trochu víc. Problém jsou ale investice, kdy se v minulosti nakoupila spousta aut, ale nikdo neřešil, jestli je bude, jak a za co, po určité době třeba obnovit. A teď se dostáváme do situace, že policisté přestávají mít čím jezdit. Byly vize, že bychom mohli jezdit na plyn, dokonce se kvůli úsporám testovaly Škody Fabia s objemem 1,2 litru, jenže to bychom mohli zloděje už rovnou honit na kolech.

* HN: Víte už, kdy budeme mít nového ředitele protikorupční policie?
Pan policejní prezident mi říkal, že pokud bychom ho vybírali v nabídkovém řízení, to znamená, že by se o funkci přihlásili policisté v dané platové třídě, tak je reálné ho mít od 1. listopadu. Jestli ale nikdo nevyhoví, přijde v úvahu výběrové řízení a s ním i prodloužení nástupu nového ředitele.

* HN: Není už na čase, aby to přestala být funkce s životností zhruba roku a půl? Tak rychle se ředitelé točí.
No jasně, že je. Já udělám všechno pro to, aby v tom výběrovém řízení nehrál roli žádný politický vliv a do funkce se nedostal něčí kamarád. Pak se děj vůle boží, jestli to někdo po nástupu příští vlády nebude chtít zničit, mohlo by to fungovat. Za policejního prezidenta jsme vybrali pana Tuhého, což je policajt tělem a duší, jeho partnerka je policistka, syna v třinácti tahle práce taky zajímá. Obklopil se týmem odborníků. I protikorupční policie se musí naučit, že se jí velí. Jako Robert Šlachta vcelku dobře velí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, který po těch klucích jezdí, ale dovede se jich i zastat, tak by se i na protikorupční policii měl dostat podobný člověk.

* HN: Když říkáte „vcelku dobře“, znamená to, že až na loňský zásah a na zrušené stíhání Tluchoře a spol.? A stále neukončený případ Romana Janouška?
Šlachta je policajt, který své lidi řídí, a krajští ředitelé ho poslouchají. Když jsem u něj byl na celokrajské akci, viděl jsem tým, který spolu funguje. Slýchám každý druhý den, že chci Šlachtu odvolat. Takže místopřísežně říkám, že nechci.

* HN: Ani nemůžete, to je pravomoc policejního prezidenta.
A ani nemůžu doporučovat policejnímu prezidentovi, aby to udělal. Naopak – je v zájmu celé politické scény, aby se kauza Nagyová došetřila. A kdyby měl dnes někdo ambici Šlachtu odvolávat, hned by to vypadalo, že chce někdo něco zamést pod koberec. Jak o tom mluvím s policejním prezidentem, nebyla Šlachtova pozice nikdy silnější než teď. Přeju mu, aby tu kauzu došetřil, aby tam padly tresty a obhájil, proč kauza byla. Protože jestli to nedokáže, mnozí se budou ptát, jestli má policejní akce končit monstrózní tiskovkou, nebo odsouzením u soudu. Myslím, že samozřejmě tím odsouzením. Robert Šlachta je srdcař, má moji důvěru, a teď je otázka, jak kauza skončí.

* HN: Poslední dobou často mluvíte o tom, že je potřeba víc zasahovat proti drogám. Takže chystáte nějaké změny zákonů?
Když přijedete do Bavorska nebo Saska a první, co slyšíte, je, že jsme výrobna drog a že jim ničíme pohraničí a lidské životy, není to příjemné. Němci to tam berou skoro jako problém číslo jedna. Nedávno jsem se ptal chorvatského ministra, kolik za poslední rok objevili varen drog. Prý jednu. My jich máme asi 200. Opravdu jsme dnes velkovýrobna drog, úplně jsme tuhle oblast nechali ujet a dovolili, aby se v ní angažovaly asijské gangy. Bohužel skončila doba, kdy se drogy primárně vyvážely. Výrobci mají tak velké přebytky, že je umísťují na českém trhu. Když se podíváte na záchyty řidičů pod vlivem drog, tak jsou to nárůsty o desítky procent. Podívejte se na tu policistku zabitou řidičem pod vlivem pervitinu. Nebo tu dámu, která se teď řítila dvousetkilometrovou rychlostí, až po ní policisté museli střílet. Problém je, že se do vietnamské komunity neumíme dostat. Zapomnělo se, že se tím musí zabývat tajné služby. Jde tam proniknout jen přes agenty – a my je nemáme.

* HN: Bude se to měnit?
Ale to je na léta. Policisté vědí, že ti zločinci vyváží peníze v krabicích od bot rychlíkem do Kyjeva. Občas jim něco seberou… Chceme, aby si odsouzení lidé s vietnamským pasem odpykali trest ve Vietnamu. Průlomové na tom je, že dřív vietnamská strana nechtěla, aby to bylo možné bez souhlasu toho odsouzeného. Třetina trestu by teď byla v Česku a zbytek tam. Což by snad ty lidi mohlo trochu odradit, protože česká věznice je proti té tamní ozdravovna. A jsme také dohodnutí, že sem přijede několik poradců z Vietnamu, kteří naší policii pomůžou s orientací v tomto prostředí. Vietnamská komunita je skoro bezproblémová, děti bývají nejlepší ve škole, ale je tam určitá menšina, která se rozhodla jít cestou zločinu. Například pěstování marihuany nebo výroba pervitinu je už dnes skoro výhradní věcí vietnamských gangů. Je otázka, jestli se nevydat na cestu absolutního zákazu držení drog.

* HN: Že by už neplatilo, že malé množství pro vlastní potřebu není trestné?
Je to na diskusi, kterou naši specialisté vedou s ministerstvem spravedlnosti. Je k tomu určitý odpor. Nejvyšší soud nedávno ještě snížil to malé množství drogy tuším na 10 gramů u marihuany a 1,5 gramu u pervitinu. Ale pořád třeba ty 1,5 gramu jsou tři dávky…

* HN: To zpřísnění by bylo u všech drog?
Pan premiér Sobotka a já jsme součástí protidrogové komise vlády, která tu restrikci nevidí jako dobrou cestu. Paradox je, že v Německu malé množství drogy trestné je. U nás je ještě problém, že tržnice mívají status stavby. A když ty stánky překupníci drog stačí včas zavřít, policisté pak do budovy nesmí vstoupit bez soudního příkazu. Policisté mi také říkali, že přijdou na takový zátah, vynoří se odněkud dva advokáti, kteří hned začnou zkoumat, jestli jsou všechny policejní dokumenty v pořádku. A mezitím jsou stánky zavřené.

* HN: Zní to, jako byste chtěl tyhle případ řešit bez soudního příkazu.
Je to na diskusi – ale čistě jen ve vztahu k tržnicím. Už vidím ten titulek: Chovanec chce policejní stát. To fakt ne… Otázka je, jestli ve stavebním zákoně ty tržnice nepojmenovat tak, aby do nich policisté mohli snáz. Jen říkám, že policisté v terénu vědí, že tam droga je, a přitom tam nemůžou vstoupit.

Zdroj: Hospodářské noviny, 19.9.2014