V zaběhlých a standardních demokraciích je zvykem, že se politické strany navzájem odlišují svými politickými programy a také skupinami voličů, pro které jsou tyto programy určeny. Problém střídání levicových a pravicových vlád v globální ekonomice a v liberální demokracii obrousil politické rozdíly a do popředí se dostal politický pragmatismus, který reagoval na rychle se měnící společnost. Přesto tato změna nebyla dostatečně rychlá a proto se k moci začaly dostávat protestní strany a zejména protestní hnutí, jejímž smyslem bylo nalákat voliče proti současnému establišmentu. Ten totiž podle populistů není schopen řešit základní problémy dneška, jako je migrace, zhoršení bezpečnosti či strach šířený společností.
Komentáře