ČSSD v médiích - J. Mládek: Plynovody neměli získat soukromníci...Dnes se taháme o peníze

Omezení dodávek plynu v Česku zatím nehrozí, nastalo by až v případě, že by půl roku netekl vůbec žádný plyn z Ruska. Ministr průmyslu Jan Mládek však v rozhovoru pro LN říká, že se příslušná ministerstva společně s Evropskou komisí připravují i na takovou možnost. Tam, kde jsou omezeny dodávky plynu, lidé začínají topit přímotopy -využívají elektrický proud. Testuje se tedy třeba i riziko blackoutu.

* LN Problémy s dodávkami plynu z Ruska už nemá jenom Ukrajina, jejich sníženívminulých dnech hlásili například také Poláci a Slováci. Je to náznak, že se výraznějším výpadkům v dodávkách ruského plynu nevyhne ani Evropská unie?
Já to chápu jinak. Tato omezení dodávek jsou pořád primárně spojena s Ukrajinou. Evropská unie se snaží zásobovat Ukrajinu reverzním, obráceným tokem suroviny v plynovodech. Ale v zásadě jde pořád o ruský plyn. Ten se nejdříve dopraví na Slovensko nebo do Polska a pak se zase pošle zpátky na Ukrajinu - už jako evropský plyn. A Rusko se zřejmě snaží zabránit tomu, aby tato praxe pokračovala. Vpřípadě Slovenska ale vidím ruský postup jako méně férový, protože Slováci neporušili smlouvu s Gazpromem a dali si záležet na tom, aby vše bylo lege artis - v souladu s pravidly. Plyn odtud teče na Ukrajinu jiným potrubím než z Ukrajiny na Slovensko.

* LN Nemohou se snížit také dodávky ruského plynu do Česka? Máte nějaké ujištění, že tady žádné omezení nebude?
Žádné ujištění nemám. Ale nevidím pro takové omezení jediný důvod. Čeští odběratelé za plyn platí a Rusko ho potřebuje prodávat. Nezávidím ale svým kolegům ze Slovenska a Polska, kteří jsou v daleko komplikovanější situaci. Na jedné straně se potřebují dohodnout na bezproblémových dodávkách plynu, na druhé straně je legitimní, že usilují také o zajištění reverzního toku pro Ukrajinu. My jsme zase pro případ potřeby přislíbili reverzní tok Slovákům. Naštěstí však neřešíme ten politicky nejcitlivější problém s dodávkami na Ukrajinu.

* LN Jak vysoké je tedy podle vás nyní nebezpečí, že se Evropská unie ocitne bez ruského plynu?
Pořád tady vidím tři okruhy, které nás musejí zajímat. Zaprvé je to samozřejmě Česká republika jako taková. Dále to, co bude na Ukrajině. A pak také to, co se stane s těmi zeměmi, které jsou na tranzitu přes Ukrajinu hodně závislé - tedy země na jih od Slovenska. Pokud jde o Českou republiku, je tu naštěstí několik dobrých zpráv. Plynové zásobníky jsou stoprocentně naplněny. Jsme v komfortní situaci, protože můžeme dostávat ruský plyn nejenom přes Lanžhot na slovenských hranicích, ale také na Hoře Svaté Kateřiny z německého přepravního systému. Můj úřad provedl ve spolupráci s Evropskou komisí zátěžové testy, které ukázaly, že Česká republika bez jakýchkoliv omezení zvládneměsíční i půlroční výpadek dodávek plynu přes Ukrajinu. Zvládla by i úplné zastavení dodávek plynu z Ruska, kdy by netekl žádný plyn ani přes Ukrajinu, ani podmořským plynovodem Nord Stream. Při půlročnímzastavení by ale nastaly problémy. Pak by bylo nutné dodávky plynu omezit pro odběratele, samozřejmě s výjimkou domácností, nemocnic a dalších citlivých odběratelů.

* LN Připravujete už nouzový režim i pro tento - byť asi nejméně pravděpodobný - scénář?
Příslušná ministerstva na tom samozřejmě ve spolupráci s Evropskou komisí pracují. Mimo jiné je nutné mít jasnou představu, jaké budou důsledky pro elektrickou síť. Tam, kde jsou omezeny dodávky plynu, lidé začínají topit přímotopy - využívají elektrický proud. Testuje se proto třeba i riziko blackoutu. Ale celkově vzato jsme pořád v poměrně komfortní situaci. Nemusíme mít například strach z toho, když Ukrajinci tvrdí, že bude nutné kupovat plyn už na rusko-ukrajinské hranici, nikoliv na hranicích Ukrajiny a Evropské unie, jak je to nyní. Ukrajinskému velvyslanci jsem řekl, že v takovém případě bychom nakupovali plyn, který k nám putuje přes Německo.

* LN Proč se vám ten ukrajinský nápad nelíbí?
Není to z ukrajinské strany korektní. Evropští odběratelé si už předem zaplatili tranzit přes ukrajinské území na rok 2015. A pokud by nakupovali plyn na ruskoukrajinské hranici, fakticky by platili za tranzit znovu. My můžeme využít alternativní cestu plynu. Mnohem hůře by na tom byly země, které jsou na ukrajinském tranzitu závislé - tedy Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldávie, Srbsko, Makedonie a Bosna.

* LN Určitému riziku však, jak říkáte, čelí i Česko. Plánuje se proto stavba nových plynovodů, mluví se například o severojižním propojení z Polska. Provozovatelem plynovodů ale není stát, nýbrž soukromá společnost Net4Gas. Není zcela jisté, zda bude ochotna stavět nový plynovod přes Moravu a nové propojení s Polskem. Vidíte v tom problém?
Plynovod Moravia už existuje, stejně jako propojení s Polskem plynovodem Stork. Teď jde o to, aby bylo postaveno další potrubí. Budoucí polský terminál na zkapalněný plyn ve Svinoústí není jediným v Evropě, je možné nakupovat i jinde. Problém je v tom, že to je drahé. Obávám se, že tato zima může být pro některé země velmi dramatická, a o to více budeme diskutovat o dlouhodobé vizi - o tom, do jaké míry máme být závislí na plynu.

* LN Budování dalších plynovodů ale, pokud vím, pořád zůstává prioritou. Je tedy problematické, že soukromý vlastník plynovodů - jako v našem případě Net4Gas - může mít jiné zájmy než český stát?
Osobně si myslím, že páteřní plynovody se privatizovat neměly. Bylomožné privatizovat distribuci plynu, kterou si nyní ponechala společnost RWE, ale ne páteřní síť plynovodů.

* LN Ta privatizace se uskutečnila za vlády Miloše Zemana...
Ano. Některé věci zjistíte až ex post. (Jan Mládek byl v Zemanově vládě náměstkem ministra financí - pozn. red.) Na druhé straně však chci doufat, že ve vztahu mezi státem a Net4Gas jde pořád jenom o tahanice, jaký zisk provozovatele plynovodů je přiměřený. Nikoliv o to, zda se vůbec mají stavět další plynovody. I vzhledemktomu, jaké má Net4Gas akcionáře - tedy německou Allianz a kanadskou Borealis -, chci také stále věřit, že v případě nějakých problémů s kapitálem Net4Gas ho tam ti vlastníci vloží.

* LN Také jde o to, kdo ty nové plynovody zaplatí. A do jaké míry to bude český spotřebitel. Energetický regulačníúřad rozhodl, že do cen plynu by seměla promítnout jen menší část nákladů.
Problém tam skutečně je, je to tahanice o peníze. To zásadní slovo jde za regulačním úřadem a jeho šéfkou Alenou Vitáskovou. Já tlačím na to, aby Net4Gas žádal o evropské peníze, protože Evropská komise přislíbila, že bude severojižní propojení podporovat. Bylo by dobré, kdyby z evropských fondů šlo deset až patnáct procent z ceny těch chystaných propojení plynovodů. Ale jak se zafinancuje zbytek, musí být odborné rozhodnutí ERÚ.

* LN Říkal jste, že nás musí zajímat, co se bude dít v zimě na Ukrajině...
Ten problém se nás týká. Mám velké obavy, že občané Ukrajiny budou kvůli nedostatku plynu mrznout v panelácích, pokud se Ukrajina nedohodne s Ruskem. Evropská komise by se o to měla zajímat - například tam poslat odborníky, kteří zjistí, kolik mají plynu v zásobnících. Existují podezření, že méně, než je deklarováno. Tady je třeba začít konat hned, do zimy není tak daleko. Obávám se, že Ukrajina se zaměří na něco jiného než urychlené plnění zásobníků a že bude hlavně tlačit na Evropu, aby pomohla se zaplacením dodávek, a na Rusko, aby ceny plynu snížilo. A pak to odskáčou ty země na jih od Slovenska.

* LN Souhlasíte s tím, že zvýšení ceny plynu pro Ukrajinu bylo ze strany Ruska nesmyslné?
Rozumím tomu, že zvýšení té ceny nebylo adekvátní, protože Ukrajinci by platili výrazně více než odběratelé ve střední Evropě - tedy než těch zhruba 380 dolarů za tisíc kubických metrů. Myslím, že by měli platit o něco méně. Na druhé straně by to mělo být více, než platili ještě v letošním prvním čtvrtletí. Nyní bych ale od Ukrajinců očekával normální obchodní přístup. To znamená, že by za ruský plyn platili původní cenu - tedy zhruba 260 dolarů za tisíc kubických metrů -a u stockholmské arbitráže by zpochybnili částku navíc. Ale je divné, když Ukrajinci neplatí nic. Kolem Ukrajiny se také objevila zajímavá debata, jestli nyní nastanou problémy kolem zásobování Krymu elektřinou.

* LN Tam už určité problémy s dodávkami elektřiny nastaly...
Odborníci mého úřadu se tím zabývali a zjistili překvapivé věci. Krym je sice závislý na dodávkách elektřiny z Ukrajiny, ale Ukrajinci je v zásadě nemohou přerušit. Ukrajina je totiž součástí širšího systému přenosu elektřiny, jehož hlavní dispečink sídlí v Moskvě. Kdyby Ukrajinci vypnuli dodávky elektřiny na Krym, hrozí, že Moskva zase vypne Ukrajinu. A nepomohlo by jí ani to, že má sama přebytek elektřiny díky jaderným elektrárnám. Změna celého systému je možná, ale je to záležitost několika měsíců. A další zajímavá věc je, že Krym má významnou těžbu plynu. Podle všeho je schopen samozásobování.

* LN Přešel bych teď od plynu k ropě. I vy jste zmínil, že v případě problémů s dodávkami ropy je složitější rychle změnit toky suroviny než u plynu. A tady zase platí, že stát není vlastníkem rafinerií. Takže ani nemusí mít představu, jaké jsou dohodymezi vlastníky rafinerií a ruskými dodavateli.
Víte, všechno špatné je k něčemu dobré. Vminulosti jsme zaznamenali určité pnutí mezi polskými majiteli českých rafinerií, státní firmou PKN Orlen, a ruskými dodavateli ohledně dodávek ropovodem Družba. Hádali se o cenu. Díky tomu také vyzkoušeli, že je možné ruskou ropu koupit i jinak. Dováželi ji tankerem z Novorossijsku do italského Terstu, tam surovina putovala do ropovodu TAL a následně do ropovodu IKL z německého Ingolstadtu do Kralup. Zjistili jsme, že touto cestou můžeme získat veškerou surovou ropu, kterou potřebujeme. Problém je v tom, že rafinerie v Litvínově je uzpůsobena na ruskou ropu, nikoliv na středoasijskou nebo ázerbájdžánskou. Přizpůsobení by si vyžádalo jisté investice. Ale v zásadě je možné i to.

* LN Je tedy problém, že stát nemá podíl v rafineriích?
Nemyslím, že zrovna v tomto je zásadní problém. Jednáme s polskou státní firmou. Na některé věci nemusíme mít stejný názor, ale nepředpokládal bych tady nějaké velké nepříjemné překvapení.

* LN Předchozí vlády se snažily buď o koupi podílu v rafineriích, nebo dokonce o zpětný odkup celého Unipetrolu. Je nyní něco podobného aktuální?
Je známo, že s PKNOrlen vedeme nejednoduchou debatu. Také máme pracovní skupinu, která se podobnými záležitostmi zabývá. Naše hlavní obava se týká dlouhodobého vývoje. Obáváme se, že se do rafinerií dostatečně neinvestuje. Dlouhodobě tak mohou být ohrožena jak pracovní místa, tak i zásobování pohonnými hmotami v České republice.

* LN Může se to změnit díky tomu, že Poláci odkoupili podíly menšinových akcionářů a ovládli ze sta procent společnost Česká rafinérská?
To situaci zjednodušuje. Předchozí majetkové schéma v České rafinérské bylo dost složité. Společnost zpracovávala ropu bez toho, že by vytvářela zisk. To schéma se přežilo. A je dobře, že tu bude jediný majitel, který může přijímat zásadní rozhodnutí.

* LN Je pořád ve hře možnost, že by se stát znovu zajímal o nákup podílu v České rafinérské nebo koupi některé z rafinerií?
My se a priori nevyhýbáme debatě o žádné z těchto variant. Pokud by však Poláci nechtěli do rafinerií investovat, byli bychom rádi, kdyby se tam objevil nějaký zahraniční investor. V tuto chvíli si dokážu představit jedině nějaké investory z Perského zálivu - Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů nebo Kuvajtu.

* LN Jako investory do rafinerií?
Nejlépe do Unipetrolu jako celku. Vpřípadě Unipetrolu by se totiž špatně řešil problém transferových cen - bylo by složité oddělit Českou rafinérskou. Je možné, že část zisků je realizována spíše v Unipetrolu než v České rafinérské.

* LN Myslíte, že by investor z Perského zálivu měl zájem o dlouhodobý rozvoj rafinerií?
O tom je třeba jednat, vstup takového investora by musel být součástí širší dohody. Registrujeme signály, že by snad nějaký zájem byl. Takový investor by mohl mít dokonce zájem na tom, aby nějakýminoritní podíl připadl českému státu. Ne proto, že by potřeboval kapitál, ale proto, že by chtěl mít zástupce státu v orgánech firmy a mohl s nimi spolupracovat, řešit problémy. To je ostatně model rakouské společnosti OMV. Tu vlastní rakouský stát společně s arabským investorem z Emirátů.

* LN Tohle je tedy varianta pro případ, že by Poláci nedeklarovali zájem o rozvoj rafinerií?
Ptal jste se, jaké varianty jsou na stole. Řekl jsem tedy, že spíše než zpětnému odkupu Unipetrolu státem bychom dali přednost takovému řešení. Na stole je však samozřejmě i varianta, že Poláci budou do rafinerií investovat. My se nevyhýbáme žádné variantě, máme jen starost o budoucnost rafinerií.

* LN Také se objevily úvahy o zájmu finanční skupiny J&T, která už je významným minoritnímakcionářem, o ovládnutí celého Unipetrolu.
To nevím. To by asi bylo docela obtížné.

* LN Proč?
Upřímně řečeno, my bychom byli raději, kdyby potenciální investor měl nejen peníze, ale také nějakou ropu. Aby tu vznikl pod jednímmajitelem celý řetězec navazujících činností - od těžby ropy až po provozování benzinek. Problém Unipetrolu spočívá v tom, že konkuruje firmám, které takový řetězec mají. A když máte jenom část, jste v horší situaci.

Zdroj: Lidové noviny, 15.9.2014