Uplynulo více než půl roku od pokusu o puč v ČSSD. Vyplatil se straně vzhledem k dnešní situaci?

Strana už žije úplně jinými tématy. Když se bavím s lidmi v regionech, řešíme jejich problémy, které je trápí. Otázku puče už nikdo neřeší. Partaj teď řeší vládu a blížící se volby. Zabýváme se jednoznačně komunálními volbami, které nás zajímají ze všeho nejvíc.

Totéž jste tvrdili před rokem po sjezdu. Po několika měsících se ale sociální demokracie rozdělila na dva nesmiřitelné tábory. Teď je situace jiná?

Na nedávném ústředním výkonném výboru se ukázalo, že strana je jednotná. Určité návrhy, které šly proti současnému trendu, odmítla jasná většina členů. Všichni si uvědomují, že když nebudeme jednotní, řítíme se do záhuby. Domnívám se ale, že dnes v sociální demokracii převládá zdravý rozum. Nesmí se stát, že lidem vnutíme představu, že naší nejdůležitější starostí jsou vnitrostranické spory. Jinak skončíme jako ODS. Poslední ústřední výbor ukázal, že nehodláme stranické bojůvky jakkoliv podporovat, byť určité takové snahy tu vždycky budou.

Takzvaný sarajevský atentát bublal v ODS dlouhá léta. Nemáte obavu, že by se u vás stalo něco podobného?

Sociální demokracie tu existuje 130 let. Když se sta lidí zeptám, koho zajímají naše vnitrostranické problémy, najdu jednoho, možná nikoho. Strategicky je naším hlavním úkolem zaměřit se na komunál, kde roste nová kvalita. Úspěšní politici by si měli sáhnout na „horká kamna“ v komunální politice. Potřebujeme lidem vysvětlit, že komunální politika je strašně důležitá. Právě volby v obcích a městech ukážou, jestli nová hnutí nenarazí na své limity. Dnes už to vypadá, že preference ANO výše nepolezou a spíše přijde pokles. K tomu eroduje pravice a vznikají spíše středopravicové populistické subjekty, které brakují témata jak od levicových, tak od pravicových subjektů.

Komunální volby se co do výsledků těžko poměřují v celostátní rovině. Ne tak senátní volby, v nichž obhajujete 23 mandátů. Jaký výsledek bude pro stranu úspěch?

Předseda Sobotka říká, že úspěchem bude třetina mandátů, s čímž souhlasím. Šest sedm mandátů je hranicí úspěchu. Výsledek z roku 2008 je neopakovatelný. Oranžová tsunami vycházela z toho, že jsme byli opoziční stranou. Jde o to, aby regiony vybraly vhodné kandidáty. Někdy se stane, že strana vybere člověka, ke kterému má srdcem blíž, ale který nedokáže zajistit dobrý výsledek. Je potřeba si vyhodnotit zodpovědnost za kandidáty, které si dané regiony vybraly. Podle mě velký problém v komunálních a krajských volbách budou mít nová hnutí, která absolutně nemají vybudovanou obecní a krajskou síť. Věci veřejné jsou příkladem, neměly jak obsazovat kandidátky. My jsme budovali tuto strukturu 20 let. Stavět něco takového za pochodu bude pro ta hnutí dost obtížné.

Ohrozí případný volební neúspěch ČSSD situaci ve vládní koalici?

Neumím si to moc představit. Vláda nemá moc alternativ. Sociální demokracie si musí uvědomit, že je tu i alternativa mezi hnutím ANO, lidovci a pravicí. Naše vláda je manželství z rozumu, které – když bude dodržovat dohody – může vydržet až do dalších sněmovních voleb za tři roky. Vláda má na veřejnosti momentálně podporu 50 procent, Nečasova měla 17. Projekt má smysl držet, a ne kvůli tomu, že bych si chtěl zachovat židli. Jde o to, udržet zemi v politickém klidu a naplnit vládní program. Takže si nemyslím, že by výsledek voleb mohl vládu rozbít.

Na výsledek ČSSD v komunálních volbách bude mít vliv i stav regionálních organizací. V Ústeckém kraji nedávno zavraždili vysoce postaveného sociálního demokrata Romana Housku, v Ostravě je stíhán podnikatel Martin Dědic, na kterého byly napojeny moravskoslezské špičky ČSSD. Jihomoravský a Liberecký kraj se zmítají v personálních problémech a vnitrostranických půtkách. Obáváte se těchto záležitostí?

Nemyslím si, že to budou velké problémy. V Liberci funguje dobře primátorka Martina Rosenbergová. Některé věci se přefukují. Pokud je pravda, že moravskoslezský hejtman Miroslav Novák je kamarádem pana Dědice, proč by si nemohli psát a volat? Navíc pokud by policie měla podezření, že měli mezi sebou nějaké kšefty, určitě by již politikům obvinění sdělila. Vražda pana Housky je jako jakákoliv jiná vražda. Je samozřejmě škoda, že ji policie ještě nedošetřila, aby se jasně ukázal motiv. Podle mě je nejdůležitější, jakou odvedenou prací se komunální politici mohou před voliči prezentovat. Pravda je, že ČSSD může poškodit odchod ostravského primátora Petra Kajnara, který zakládá nový projekt pro komunální volby. Tento kraj byl vždycky naší baštou.

Ani ne za rok se koná sjezd ČSSD, na němž by se mělo bojovat pouze o místopředsednické posty. Vy byste měl kandidovat na funkci 1. místopředsedy. Mohou podzimní volby zamíchat rozložením sil ve straně?

Sjezd je asi až stopadesátá věc v řadě. Když si to pokazíme ve vládě, pak můžeme sjezdovat třeba na lyžích. Budeme jinak marginální strana a hrajeme o to, jestli jako poslední „kamenná“ strana vydržíme hrát prim, nebo skončíme mezi marginálními stranami jako ODS. Zatím se sjezd teprve připravuje. Pokud mě premiér bude chtít ve funkci 1. místopředsedy, přijmu to. Pokud proti mně někdo půjde a nebude mě tam chtít, nikam se vlamovat nebudu a zůstanu pouze na ministerstvu.

Nová hnutí a už i tradiční strany jako ODS či KDU-ČSL lákají na své kandidátky nepolitiky, osobnosti z veřejného života. Plánuje ČSSD něco podobného?

Využili jsme pro evropské volby známou tvář Jana Kellera, což se nám vyplatilo. Podle mě ČSSD může sahat pro tyto účely do struktur, které se stranou dlouhodobě koexistují. Ať už jde o odbory, odborníky spolupracující s partají, nebo různé vzdělávací organizace. Určitě ale nechceme přejít na taktiku parašutistů neboli umělých tváří nasazených do voleb. Kopíruje to model hudebních producentů, kteří udělají konkurz na chlapeckou skupinu. Bude sice chvilku hezky zpívat, ale zanedlouho se rozpadne. Důvodem je, že se vzájemně neznají, nechodili spolu k řece, nepoprali se, nemají mezilidské vztahy. To je nebezpečí pro nová hnutí. Pokud nebudete mít silného lídra, který jednotlivé skupinky lidí sjednotí, rozpadne se vám to na několik malých částí. K tomu musí mít jasně vydefinované, co vlastně chtějí v politice prosadit a dokázat.

ANO podle vás ví, čeho chce v politice dosáhnout?

Hnutí podepsalo koaliční smlouvu, byla to tvrdá jednání o programu. Tudíž si myslím, že vědí, čeho chtějí dosáhnout. Úspory, růst ekonomiky, transparentnost.

Jaké to je pro vás, spoluvládnout s jedním z nejbohatších podnikatelů v zemi? Obohacující, zničující, či nervydrásající?

Skoro stejnou dobu, co jsem v politice, jsem strávil v byznysu. V mnoha věcech mu rozumím. Je zvyklý řešit věci okamžitě, řídit firmu po esemeskách a operativních poradách. Chápu ho, že by chtěl všecko zrychlit a zefektivnit. V politice a státní správě však existuje řada kontrolních mechanismů. Mám obavu, že kdybychom je vypnuli nebo začali obcházet, bylo by to nebezpečné. Pak přijde nějaký populista a zneužije toho. Myslím si, že Andrej Babiš musel vystřízlivět, že stát zkrátka nelze řídit jen jako firmu. Zatím se ale hnutí jeví ve vládě jako kooperativní. Jediné, co mě mrzí, jsou některé mediální výroky, které se neprobraly ve vládě. Tam bychom se měli poprat a hádat, pak je ale třeba mluvit jednotným jazykem. Doufám, že to už skončilo.

Před rokem touto dobou byl nejmocnějším uskupením v zemi Hrad kolem prezidenta Miloše Zemana, jeho vlády Jiřího Rusnoka a lobbistů i vlivných úředníků jako Martin Nejedlý nebo Vratislav Mynář. Jak se pozice Hradu a vztahy mezi prezidentem a špičkami ČSSD během roku proměnily?

Miloš Zeman i Bohuslav Sobotka jsou zkušení politici. Z mého pohledu oba vnímají, že špatná komunikace mezi premiérem a prezidentem neprospívá České republice. Dokonce si myslím, že i mezilidsky se jejich vztahy zlepšily. Tak je to správně, konečně našli společnou řeč.

Nešvarem české politiky – například té pražské – se stal rozmach soukromých bezpečnostních agentur, které proti sobě nasazují znepřátelené politicko-ekonomické skupiny. Plánuje ministerstvo proti tomuto fenoménu zakročit? Lze nějak regulovat jejich činnost?

Připravujeme zákon, který bude tuto činnost regulovat. Je velké nebezpečí, že tady vedle oficiálních struktur–BIS, policie nebo rozvědky, které mohou využívat odposlechy nebo sledování – bude existovat neřízená entita, která si dělá, co chce. Musíme dát bezpečnostním agenturám jasná pravidla a mantinely. Považuji to za velké bezpečnostní riziko. Někteří lidé mi říkají, že si na tom vylámu zuby, domnívám se ale, že je třeba v této oblasti učinit jasná pravidla.

Jakým způsobem budete postupovat v případě policejního školství, kdy zhruba třetina studentů, kteří bezplatně získají policejní vzdělání, odejdou následně do soukromé sféry?

Chceme posílit zejména střední policejní školství, které je v současné době na hranici svých kapacit a možností. Pět let se nenabírali policisté. Teď jich bude potřeba nabrat až pět tisíc. Navštívil jsem střední školu v Holešově a musím smeknout. Škola je výborně vedená. Chceme, aby se část finančních prostředků přesunula do školství. Co se týká naší policejní akademie, je opravdu problém, že až třetina absolventů od policie odchází. Přitom vzdělávání platí ministerstvo vnitra. Od příštího školního roku je potřeba spořit a část peněz přesunout ke střednímu školství. Pro policisty, hasiče a záchranáře musíme vytvořit specializované, nikoliv obecné vzdělávání, aby na školu navazovala odborná praxe.

Podle analytiků a znalců policejního prostředí by pro vyšetřování závažné hospodářské kriminality a korupce nebylo od věci postavit na zelené louce specializovaný útvar s těmi nejlepšími detektivy. Například o protikorupční policii se říká, že skutečně kvalitních vyšetřovatelů má jen několik, zbytek se veze. Jak se na tento problém díváte?

Jsme v situaci, že tu někde najdeme skvělé specialisty, kteří s láskou budou pracovat pro stát za 40 tisíc měsíčně, když přitom v soukromé sféře mohou dostat třeba 150 tisíc. Potřebujeme policisty, kteří znají vnitřní prostředí, kteří umí spolupracovat s detektivy z jiných oddělení. Když bokem přivedeme nového vyšetřovatele, který nikdy policii neviděl, bude si připadat jako Marťan, než se zorientuje. Usilujeme o to, abychom v kobře (speciální skupina pro boj proti velkým daňovým únikům a daňové kriminalitě – pozn. red.) shromáždili ekonomické a právnické specialisty a jejich činnost podpořili na již existujících policejních strukturách. Je potřeba využívat a hledat talentované kriminalisty v rámci krajských zřízení. K tomu se musíme zamyslet nad odměňováním detektivů, kteří v komplikovaných případech čelí vysoce placeným advokátům. Nemůžeme špičkové policisty takto diskvalifikovat oproti soukromému sektoru.

 

Zdroj: LN, 30.6.2014