Za minulých vlád rozpočtové zodpovědnosti se čas od času ozývali senioři, lidé zdravotně handicapovaní, ale také učitelé, hasiči či policisté se stížnostmi, že nemohou dost dobře vyžít.

Pravidelně pak vystoupil tehdejší ministr financí a s navýsost zkroušeným obličejem prohlásil: Rád bych vám přidal, poraďte mi ale, kde mám na to vzít. Řekněte, zda mám přidat důchodcům a ubrat zdravotně postiženým, anebo vzít další peníze hasičům, abych je mohl přidat policistům.

Zajisté bylo mnoho lidí hrdých na to, jak upřímní a starostliví politici stojí v čele naší země.

Dnes se z nejvyšších evropských kruhů ozývá volání po navyšování vojenských rozpočtů a větším objemu financí na vojenské účely. Mnozí z politiků našich předchozích rozpočtově zodpovědných vlád se k tomuto volání hlasitě přidávají. Ty ostatní označují za zbabělce.

Je zbytečné s nimi diskutovat, zda ve světě, který má už tolik zbraní, že bychom jimi mohli zlikvidovat i planetu podstatně větší, než je ta naše, je další zvyšování vojenských výdajů tím správným krokem.

Každý politik, který se upřímně a starostlivě přidá k volání po zvyšování peněz na vojenské výdaje, by však měl zároveň svým voličům oznámit, komu tyto peníze vezme.

Navýšíme vojenské výdaje na úkor seniorů, anebo hrábneme do pokladničky určené pro lidi zdravotně postižené? Ubereme z platů raději učitelům, hasičům, policistům, anebo pro jistotu všem, aby se všichni mohli cítit už konečně bezpečněji?

Byl bych nerad, pokud by snad vznikl dojem, že se tímto textem vyslovuji proti co nejtvrdším sankcím, anebo dokonce proti zvyšování výdajů na naše mírové vojenské jednotky.
    Jen by mne zajímalo, kde a komu se ty peníze vezmou, pokud se chceme chovat rozpočtově zodpovědně.

Zdroj: Právo, 9.9.2014