ČSSD v médiích - B. Sobotka: Hájím české zájmy. Nejsem premiér Ukrajiny, rusofil či zástupce USA

Premiér Bohuslav Sobotka ve velkém sobotním rozhovoru pro deník Právo.

* Jak se vám v souvislosti s Ukrajinou a protiruskými sankcemi poslouchají slova vicepremiéra Pavla Bělobrádka o Mnichovu, místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska o alibismu a zbabělosti, místopředsedy ODS Martina Kupky o nepředvídatelnosti ČR jako spojence?

Pan Bělobrádek to na zasedání vlády vysvětlil a konstatoval, že přirovnání k Mnichovu nebylo míněno jako odsouzení mého postupu na jednání Evropské rady. Co se týče ODS a TOP 09, tak ty v naší zahraniční politice zkazily, co mohly. Připadá mi komické, že politici ODS, kteří se snažili Česko v rámci Unie izolovat tím, že nechtěli přistoupit k fiskálnímu paktu, požadovali výjimku z evropské Listiny základních práv, nechávali se v EU s Británií přehlasovávat, nám dnes radí, jak máme dělat evropskou politiku. ČR celých sedm měsíců pod mým vedením postupuje tak, abychom pomáhali udržet společný postup členských zemí, byť čelíme nejvážnější krizi od konce studené války. To ale neznamená, že bychom nemohli říct vlastní názor nebo neměli hájit svoje národní zájmy.

* Lidovci to jako vy a ANO neviděli. Při hlasování o českých výhradách vůči sankcím na vládě se zdrželi hlasování.
To nebylo nic překvapivého, KDU-ČSL od začátku debaty o ukrajinské krizi vyjadřuje spíše radikálnější postoje vůči Rusku. Jako předseda vlády ČR jsem prostě nemohl souhlasit s návrhem nových sankcí, aniž bych věděl, co bude jejich obsahem. Minulou sobotu v noci, když jsem si vyhradil právo, abychom s částí nesouhlasili a mohli je připomínkovat, na stole žádný návrh nebyl. Ten jsme dostali až v úterý ráno.

* Mohl jste počkat na jejich konkrétní znění než k sankcím předem říkat, že Česko bude mít výhrady.
Naopak, svým vyjádřením jsem vytvořil prostor pro naše vyjednavače. V debatě, kterou vedeme v EU, nejen já, ale i předsedové vlád ostatních států zohledňují zájmy svých zemí. Není možné, abychom bezmyšlenkovitě kývli na návrh sankcí, aniž bychom ho znali anebo ho mohli ovlivnit. Pevně věřím, že se nám podaří ochránit náš strojírenský export, protože v této fázi sankcí jsou ohroženy naše obráběcí stroje. Nejde tu o 300 miliónů korun, což je roční dopad ruských sankcí vůči našim potravinářům, ale o tři miliardy.

* Z celkového 116miliardového exportu to ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek odhaduje na 2,8 miliardy. Jinými slovy něco přes dvě procenta. To je pro naši ekonomiku tak klíčové odvětví?
Nikdo neví, pokud politika eskalace sankcí bude pokračovat, jaké budou ruské protisankce. V 90. letech jsme vyklidili tamní trhy a patnáct let jsme se na ně složitě vraceli. Teď Kalousek chce, abychom z nich dobrovolně odešli. Ale já vám garantuji, že se na ně nevrátíme, protože nás nahradí jiné firmy – ani ne tak německé či francouzské, ale čínské.

* Chcete říct, že máme udělat cokoli, abychom se na ruském trhu udrželi?
Měli bychom postupovat tak, abychom ve světle nejhorší bezpečnostní krize maximálně ochránili náš národní zájem. Zaprvé podporujeme solidaritu na půdě NATO, což se týká bezpečnostních opatření k ujištění států hraničících s Ruskem a Ukrajinou, že je nikdo nehodí přes palubu. Zadruhé v příštích letech navyšujeme obranný rozpočet, abychom plnili alianční závazky, které se za ODS a TOP 09 snížily nejrychleji v historii. Mimochodem tyto pravicové strany s naoko jestřábí rétorikou poddimenzovaly naše obranné výdaje tak katastrofálně, že našim vojákům, pokud by se nějaké akce NATO měli účastnit, velmi rychle dojde munice. A zatřetí je tu hospodářská debata. Sankce nedopadají na všechny evropské země stejně. Spolu s Německem, Slovenskem, Maďarskem a Rakouskem máme mnohem vyšší podíl obchodu s Ruskem, než mají Británie či Irsko. Ale hlavně je otázka, jestli sankce jsou tím správným receptem na nynější obrovský problém. A já si myslím, že nejsou.

* Proč?
Neustálá eskalace sankcí v Rusku jen podporuje pocit ohrožení, vnějšího nepřátelství a autoritativní tendence. Popularita současného ruského prezidenta, ačkoli se chová navenek tak, jak se chová, dramaticky roste a opozice byla potlačena. Těžko v takové atmosféře Rusko bude reflektovat připomínky mezinárodního společenství. Navíc na sankce Evropa jen doplatí a EU ještě není v tak dobré hospodářské kondici, aby si mohla dovolit jejich další eskalaci.

* Kde ale leží hranice mezi snahou zamezit negativní dopad sankcí a politikou appeasementu, jak o tom mluví někteří politici?
Konflikt, což je v zásadě válka mezi separatisty, kteří jsou otevřeně – i vojensky – podporováni Ruskem, a ukrajinskou armádou, nemá válečné řešení. Asi se nestane, že by ukrajinská armáda byla schopna porazit ruskou, protože Rusové v minulosti několik let velmi úspěšně sabotovali jakýkoli rozvoj a bojeschopnost ukrajinské armády. NATO nemůže vojensky podpořit Ukrajinu v konfliktu s Ruskem, protože by to vedlo ke třetí světové válce. Zbývá tedy diplomacie a ekonomické sankce.

* A cynicky doufat, že Rusko nebude chtít větší díl Ukrajiny, než si dosud Krymem vzalo?
Proč došlo k tomuto konfliktu? Podstata byla vyvolána realizací ambice rozšířit NATO a EU o Ukrajinu, aniž by proběhl dostatečný dialog s Ruskem a aniž by Moskva měla schopnost to nějak ovlivnit. Vstup pobaltských států do NATO Rusko akceptovalo a nedošlo k takovému konfliktu. Tehdy věci byly politicky dostatečně zkomunikovány. Dnes se do značné míry – NATO s Ruskem a EU s Ruskem – přetahujeme o Ukrajinu. Vzhledem k tomu, nakolik je Ukrajina silně spojena s ruským prostředím, tento geopolitický tlak silně ohrožuje celistvost země. A nikdo si nepřeje, aby docházelo k dalšímu drobení zemí v Evropě. Základní snahou Ruska je udržet si kolem svého území nárazníkové státy a Moskva se tomu zřejmě rozhodla obětovat cokoli, včetně své ekonomické prosperity. Sankce sice poškodily ruskou ekonomiku, ale nijak nezměnily chování Moskvy na Ukrajině. Proto tvrdím, že sankce a jejich eskalace není účinná. Účinná je pouze debata s Ruskem tak, aby se necítilo ohroženo integračními ambicemi Unie a Aliance.

* Jinými slovy Ukrajina musí zůstat neutrální.
To neříkám. Ukrajina ale nemá sama sílu ani předpoklady na to, aby se mohla integrovat do Evropské unie a NATO. Mimo to je potřeba vnímat vážné riziko konfliktu s Ruskem. A pokud se Rusko svých obav nezbaví, pak je bude projevovat tímto agresivním způsobem, který je samozřejmě pro mezinárodní společenství nepřijatelný.

* Zmírní tyto obavy tisíce vojáků NATO v Pobaltí či Polsku, jak se na tom usnesl summit Aliance?
Taková opatření jsou logickou reakcí na nepřijatelné chování Ruska vůči Krymu a východu Ukrajiny. Jsou namířena k posílení bezpečnosti členských zemí NATO.

* Podpořil byste vstup Ukrajiny do NATO či EU?
Česká vláda jednoznačně podporuje územní celistvost Ukrajiny, poskytuje Ukrajině hospodářskou pomoc a je jí připravena pomáhat. Ale bez dohody s Ruskem jako zemí, která v tomto regionu zůstane a bude hrát roli, by rychlá integrace Ukrajiny znamenala její rozpad. Snaha o urychlenou integraci do evropských struktur, po které volala i nová ukrajinská vláda po Majdanu, vedla k těmto velkým problémům.

* Proč v EU nemáte problém podpořit slova o ruské agresi, v prohlášení vlády takový výraz ale nezazní. Hrajete pro dvě různá publika?
To si nemyslím. To, co říkám v ČR, jsem říkal na jednání i po jednání Evropské rady a diskusi o efektivitě sankcí jsem neotevřel doma, ale na jednání s ostatními státníky v Bruselu. Pro svůj postoj cítím velmi silnou podporu v soc. dem., od odborářů, podnikatelů i občanů, se kterými se setkávám při předvolební kampani. Řada lidí u nás má pocit, že se podstata problému krize na Ukrajině v českých médiích nepopisuje otevřeně, naplno a jasně, že jsme oběti určité propagandistické války jak ze strany Ruska, tak ze strany některých západních zemí. Snažím se věci pojmenovat tak, abych také zohlednil zájem ČR. Nejsem ani premiérem Ukrajiny, ani nejsem nějaký rusofil nebo představitel USA. Jsem předseda české vlády, mám demokratický mandát od občanů a mimo jiné musím hájit hospodářské a bezpečnostní zájmy ČR. A myslím, že naše vláda v tomto směru postupuje dobře.

* Když se přesuneme do politiky domácí, řekl byste, že vláda postupuje dobře i v případě služebního zákona? Stojí vám za to kvůli dvěma náměstkům člena vlády, tzv. politickým náměstkům, jít do střetu s prezidentem Zemanem, který pohrozil nejen vetem, ale i Ústavním soudem?
Tady je rozpor mezi tím, co říká pan prezident dnes, a tím, co prosazovala jeho vláda. Argument pana prezidenta je slabý, není validní a u Ústavního soudu taková stížnost neobstojí. Náměstky ministra jsme si nevymysleli. V roce 2002, když byl Miloš Zeman premiérem, jeho kabinet prosadil zákon o státní službě, kde jsou úplně stejné pasáže, které se týkají náměstků ministrů, jako jsou v dnešním návrhu. Také tehdy Zemanova vláda prosadila, že budou dva náměstci ministra a nebudou součástí přímé řídící struktury.

* S jinými náměstky se ale nepočítalo. Víte, kolik vznikne náměstků nyní?
To nemáte pravdu. I v návrhu, který schválila Zemanova vláda, byli vedoucí představitelé státní správy na úrovni náměstků, kteří byli personálně podřízeni státnímu tajemníkovi a generálnímu řediteli státní služby.

* Ale nebyli to náměstci. Nyní z každého vrchního ředitele sekce se stane tzv. odborný náměstek. Třeba na ministerstvu zahraničí je sekcí devět, na průmyslu osm, na zdravotnictví šest. A k tomu dva političtí náměstci. To znamená, že zahraničí bude mít jedenáct náměstků?
Nikde není řečeno, že jich bude tolik. Ministerstva budou mít náměstků podle toho, jakou jim vláda schválí systematizaci a definuje počet tabulkových míst. Počet je plně pod kontrolou vlády, o tom si ministr nemůže rozhodnout sám jako dnes, kdy mu do toho nemůže nikdo mluvit a může jmenovat třeba patnáct náměstků. Oproti minulým vládám jsme udělali dohodu s opozicí. Byl to krvavý kompromis, ale máme 150 hlasů pro zákon ve Sněmovně a šanci na to, že zákon se nebude po každých volbách měnit.

* Měli jste ale také šanci se politických náměstků zbavit. ANO, TOP 09 i ODS by na to kývly. Proč na nich tak trváte?
Protože na nich trval Miloš Zeman v roce 2002 a je to funkční systém. Já jsem mu to při čtvrteční dvouhodinové schůzce připomněl a pan prezident musel uznat, že v té době to v zákoně bylo. Pan prezident zřejmě změnil názor, já ho nezměnil. Ministr si s sebou musí přivést nějaké spolupracovníky. V zákoně o státní službě bude mít dva náměstky, kteří ho budou zastupovat například na jednání vlády či parlamentních výborů, zájmových organizací či tripartity.

* Ale podle zákona ministra mohou zastupovat i odborní náměstci, tak k čemu potřebuje ty politické?
Odborní náměstci musejí primárně řídit aparát na ministerstvu, protože nebude řízen přímo ministrem, ale náměstky pro řízení sekcí. Tam je situace jiná. Jestliže ministr reprezentuje nějakou politiku vlády a plní programové prohlášení vlády, tak k tomu potřebuje i nástroje, a to jsou náměstci ministra.

* A jak to mají dělat, když nebudou mít žádné rozhodovací pravomoci ani podřízené?
ODS a TOP 09 požadovaly, abychom zůstali u stejného systému náměstků, jako je dnes. To znamená, že by si všechny náměstky vybíral ministr a byli by součástí řídící struktury. Co jsme udělali, je kompromis, který zastavil obstrukce a odblokoval Sněmovnu, aby se mohly projednat zákony jako snížení DPH a zdanění pracujících rodin s dětmi, zrušení poplatků za léky, rozšíření porodného.

* ODS a TOP 09 vám nebrání zrušit politické náměstky. Tak přiznejte, že je chcete mít proto, aby koaliční strany mohly v resortech dosadit své lidi a kontrolovat ministra.
Náměstci ministra jsou součástí zákona o státní službě od roku 2002. Není žádný ústavní důvod, aby ze zákona byli vypuštěni. Ti stávající se budou muset rozhodnout, zda budou chtít vstoupit do systému státní služby, anebo jestli zůstanou v pozici náměstků ministra, aniž by měli přímý řídící vliv. To se bude rozhodovat na základě situace v konkrétních resortech. Je ale řada lidí, kteří nebudou moci do služby vstoupit kvůli přísným kritériím, ale ministr bude potřebovat jejich pomoc v resortu, jako je tomu nyní v případě ministrů za ANO. Každopádně jsem se nesetkal s jediným voličem, který by ale řešil problém politických a nepolitických náměstků. Lidem vadí byrokracie, nefungující úřady práce, nízká podpora rodin s dětmi, nedostatek míst ve školkách.

* Blíží se senátní a komunální volby. Říkal jste, že budou hlasováním o vládní politice ČSSD. Nebojíte se, že spíš budou hlasováním o úspěšnosti ANO a popularitě Andreje Babiše?
Myslím, že je dobře, že vláda má silnou podporu veřejnosti, a logicky se o to dělíme s ANO. Neskromně ale musím říct, že soc. dem. ze svého programu prosadila v sedmi měsících skutečně hodně. Rád bych kampaň využil k tomu, abych mluvil s lidmi. Objedu všech 27 senátních volebních obvodů, budu mít více než padesátku setkání s občany na ulici. Bývá to velmi zajímavá diskuse, lidé říkají, co by ještě rádi změnili, a také kvitují s povděkem, že ČSSD řadu svých závazků splnila.

* Co říkáte tomu, že tři vaši bývalí senátoři kandidují za stranu Republika?
Očekával bych sice větší názorovou pevnost, ale když je soc. dem. nenominovala, tak co se dá dělat. Těžko senátorovi, který z ČSSD vystoupí, mohu zabránit, aby kandidoval za jinou stranu.

* Dojde po volbách na výměny ve vládě?
Pokud koaliční partner přijde s takovým návrhem, tak o tom budeme diskutovat. Čeká nás jedna změna, a to na postu resortu pro místní rozvoj. Co se týče nástupce či nástupkyně, bude pro mě klíčové, aby šlo o odborníka na evropské fondy.

* A co změny ve vládním týmu ČSSD?
Když se mě ptáte dnes, tak nemám důvod pro to, abych některého z ministrů za ČSSD měnil. S týmem, který mám ve vládě za soc. dem., jsem spokojen. Ani jsem nezaznamenal z řad poslanců, senátorů a komunálních politiků stížnosti na některé z našich ministrů.

* Platí to i o ministrovi pro legislativu Jiřím Dienstbierovi, který se vám veřejně vzpouzel na tiskové konferenci kvůli služebnímu zákonu a zastává opačné názory ohledně krize na Ukrajině?
I o Jiřím Dienstbierovi. Je to člověk, který prostě má své názory, to ale neznamená, že by dobře neplnil roli člena vlády za ČSSD. Soc. dem. je demokratická strana a nemáme žádný centralismus ani povinnost říkat automaticky totéž, co říká předseda.

Zdroj: Právo 6.9.2014