Šéf ruského programu Mezinárodní vesmírné stanice ISS Vladimír Solovjev oznámil, že se na plášti tohoto orbitálního komplexu objevily stopy mořského planktonu. Věc nevídaná, úžasná, žádající další zkoumání, uvážíme – li, jaké podmínky v kosmu panují. Jako lékař bych přímo použil termín, neslučitelné se životem.

A přesto nám vesmír chystá další nová překvapení. Možná, že opravdu nejsme ve vesmíru osamoceni, i když našimi partnery nebudou hned tvorové v zelených kombinézách, co rádi sedlají kosmické nádobí, od létajících talířů až po vznášející se omáčníky. Pokud však bude nalezena ve vesmíru pouhá jiskra života  v podobě mikroorganismů, mělo by nás to v uvažování vrátit zpět na naši planetu, kde projevy a formy života rozkvetly do podoby absolutní výjimky, která jen potvrzuje pravidlo, že   život je ve vesmíru opravdový zázrak. Na orbitální dráze Mezinárodní vesmírná stanice ISS a někde hluboko pod ní krize na ukrajinsko – ruské hranici.

Mořský plankton ve vesmíru jako udivující nález svědčící snad o eventualitě  propojení života s tímto chladným nekonečnem. Tam nahoře, někde nad Evropou,  vzorek planktonu z pláště vesmírné stanice, jenž  bude jistě dlouho hýčkán v laboratořích, zkoumán, analyzován, budou o něm napsány vědecké studie. Tam dole, v evropském prostoru,  politická a vojenská eskalace, ve které jsou každý den mařeny další a další lidské životy.

Vychází komentáře, zprávy, analýzy. Vše se dostane jednou i do učebnic.  Na straně jedné rozechvěle život zkoumáme, na druhé ho promyšleně ničíme. Každý, kdo se aktivně podílí na politice, by nikdy neměl považovat svůj úkol za splněný, pokud se nepodaří v Evropě takový zásadní rozpor vyřešit. Poslední věta vojáka Švejka za té Velké války zněla: Nestřílejte, vždyť jsou tady lidi!. Mělo by to být i první věta jakéhokoli nového ozbrojeného konfliktu, který začne v Evropě znovu mařit lidské životy. To není přání idealisty, ale nutnost , kterou lze opřít o historii, humanitu i o plášť stanice ISS...Není tady jen mořský plankton, jsou tady lidi!