Na sklonku roku se na půdě výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny uskutečnil seminář na téma „Kotlíkové dotace – očekávání a první zkušenosti s programem snižování emisí z lokálního vytápění“. Mezi přítomnými byli jak představitelé poskytovatele dotace, tak i zástupci krajů, pro něž je Výzva Ministerstva životního prostředí primárně určena, a zástupci dodavatelů tepelných zdrojů i paliv.

Program kotlíkových dotací byl Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí spuštěn v polovině srpna 2015 zveřejněním výzvy k podávání žádostí o poskytnutí podpory na stránkách Operačního programu Životní prostředí. Výzva byla určena pouze pro kraje s tím, že každý kraj si stanoví vlastní pravidla poskytování dotací na výměnu kotlů. Každý kraj má v podstatě vlastní dotační program pro koncové příjemce, přičemž z OPŽP získá na financování vlastního programu finanční prostředky. Koncoví příjemci tak budou žádat o poskytnutí dotace na výměnu kotlů příslušný kraj, nikoliv přímo SFŽP či MŽP.

Na semináři se sešla řada příspěvků ze strany představitelů poskytovatele dotace, zástupců krajů, ale i dodavatelů kotlů a odborné veřejnosti. Z příspěvků a související diskuze vyplynulo, že jednotlivé kraje správně využily příležitost nabízenou kotlíkovými dotacemi a vytvářejí konkrétní podmínky poskytování dotací pro konečné příjemce v souladu s cílem dotačního programu, již nyní se však objevují některé sporné body dotačního programu. V rámci příspěvků a diskuze tak byly diskutovány zejména následující problematické body.

1. Prokazování splnění požadovaných parametrů pro tepelné zdroje. Zástupci dodavatelů kotlů doporučili důslednou kontrolu schválených výrobků SFŽP zejména z pohledu dodržování všech v tuzemsku platných normativů a kontrolu, zda deklarované emisní hodnoty jsou dosahovány na v tuzemsku dostupných palivech. Zároveň upozornili na skutečnost, že podstatnou podmínkou pro splnění stanoveného cíle snížení emisní zátěže z lokálních kotelen je samotná kvalita používaného paliva, které má významný vliv na výsledné emisní hodnoty. Požadovaný certifikát EKODESIGNu k jednotlivým kotlům je vydán na konkrétní typ paliva a jedině při použití tohoto typu zaručuje uvedené výsledky měření emisních hodnot. Používáním nesprávného paliva by tak mohlo dojít v případě některých výrobků k nesplnění požadovaných hodnot a k ohrožení cíle dotačního programu. V této souvislosti bylo doporučeno zvážit v krajských výzvách uvedení požadavku na evidenci prodejních dokladů používaného paliva pro případné prováděné kontroly. Uvedené doklady by měly jednoznačně dokládat typ a původ paliva schváleného pro daný typ tepelného zdroje certifikátem EKODESIGN.

2. Zápisy do Seznamu výrobků a technologií (SVT). Zejména v případě kotlů na pevná paliva by měl být ze strany SFŽP důsledně kontrolován proces zápisu do Seznamu výrobků a technologií. Z diskuze vyplynulo, že někteří tuzemští výrobci v rozporu s českou legislativou certifikují své výroby ve zkušebnách třetích osob v zahraničí a následně tyto certifikáty používají při zápisu do Seznamu výrobků a technologií. Tito výrobci tak obcházejí nařízení vlády č. 163/2002 Sb. a takto certifikované výrobky jsou uvedeny na trh v ČR v rozporu se zákonem 22/1997 Sb. Dochází k tomu, že u některých teplovodních kotlů na pevná paliva českých výrobců, které neuspěly při certifikaci u domácí certifikační osoby, se tento výrobek snaží nechat certifikovat v zahraničí u osoby, která může být vůči splnění požadovaných parametrů „benevolentnější".

3. Riziko zničení tepelného zdroje. Zcela jistě bude docházet k situacím, kdy dojde během udržitelnosti projektu ke zničení tepelného zařízení, na které byla poskytnuta dotace konečnému příjemci. Tím se příjemce může dostat do velmi nepříjemné situace, kdy nebude mít funkční kotel, přičemž mu zároveň bude hrozit nesplnění dotačních podmínek a povinnost vrácení poskytnutí dotace, pokud zdroj odpovídajícím způsobem nenahradí. Přitom možnost zajištění rizik zničení tepelného zdroje je v praxi často podceňována. Z toho důvodu bylo doporučeno zvážit uvádět v krajských výzvách požadavek na pojištění předmětu dotace jako jednu ze základních podmínek pro přidělení dotace. Pojištění zajistí finanční prostředky na opravu nebo znovuzřízení tepelného zdroje v případě pojistné události a příjemce dotace tak nebude muset vynakládat vlastní prostředky např. na pořízení nového zdroje tepla.

Vedle výše uvedených lze identifikovat i jiné problémy, které souvisejí s programem kotlíkových dotací. Program například neřeší otázku dostupnosti kvalitních paliv, která by příjemci měli ve svých zdrojích pořízených na základě dotace používat. Tento problém se týká jak palivového dříví, tak i tříděného uhlí. Za optimální je třeba považovat stav, kdy stát dokáže účinně kontrolovat stav a cenu primárních energetických zdrojů, kterými disponuje.

Byť dotační program vcelku úspěšně započal, výše uvedené nedostatky bude třeba řešit jak na úrovni poskytovatele dotace, tak i na úrovni krajů. V opačném případě nemusí dojít k naplnění očekávaného cíle programu, tedy snížení emisní zátěže v sídlech v České republice.