ČSSD v médiích - Bohuslav Sobotka: Migrační tlak na Evropu neskončí. Připravme se

Po prvních čtrnácti dnech nového roku je zřejmé, že tématem číslo jedna bude pro Evropu i letos uprchlická krize, ochrana vnějších schengenských hranic, integrace cizinců. Bohuslav Sobotka musí ale svůj čas dělit mezi zahraniční a domácí politiku. I v ní bude rušno, neboť ČSSD čeká test v podobě krajských a senátních voleb. 
V rozhovoru s premiérem jsme pochopitelně nemohli vynechat ani aktuální problém, kdy se do jeho soukromé e-mailové schránky nabourali hackeři, kteří vyhrožují zveřejněním jejího obsahu na rasistickém webu.

Ve středu jste navštívil Bavorsko. Poté jste pro někoho možná překvapivě sdělil, že s vedením této spolkové země nacházíte 
v řešení migrační otázky víc styčných bodů než s představiteli států západní Evropy. To je ohlášení nějakého dramatického obratu ve vaší politice?

Bavorsko, stejně jako Česká republika, dlouhodobě poukazuje na to, že bychom měli pomáhat lidem v nouzi, ale máme jen omezené kapacity, které umožňují jejich integraci do společnosti. V okamžiku, kdy se jejich limity začnou překračovat, nahromadí se vážné problémy.

Máte na mysli číslo 200 tisíc migrantů ročně, o němž hovořil bavorský ministerský předseda Horst Seehofer?

To je vnitroněmecká debata, do níž rozhodně nehodláme zasahovat. Limity, 
o nichž jsem hovořil, nejsou žádné konkrétní číslo. Jsou dány reálnými kapacitami, možnostmi a schopnostmi jednotlivých zemí. Německo dnes čelí obrovskému přílivu uprchlíků – během jednoho roku tam přišlo víc než milion lidí. Je evidentní, že pokud se mají integrovat do společnosti, vyžádá si to obrovské úsilí a bude to doprovázeno řadou problémů, jak jsme koneckonců viděli na konci roku.

Průběh silvestrovských oslav 
v Kolíně nad Rýnem a dalších německých městech debatu 
o migrantech výrazně ovlivnil. Vnímá to jako zlom i premiér Seehofer?

Při té poslední návštěvě jsme spíš řešili modernizaci průmyslu, která nás zajímá na české i bavorské straně. 
O migraci jsme proto až tak podrobně nemluvili a já počítám, že se k tomu dostaneme při jarní návštěvě pana Seehofera v ČR. Proto jsem také pozval do Prahy paní Merkelovou a chtěl bych, aby se tady sešla s premiéry visegrádské čtyřky. Nepřeji si, aby se Evropa rozdělila a následně rozpadla. Udržet se pohromadě a postupovat společně je vlastně jediná možnost, jak zvládnout všechny krize. Vy jste ale mluvila 
o tom, že události silvestrovské noci změnily tón evropské diskuse. Já si to nemyslím. Podle mě to jen narušilo zjednodušující pohled na uprchlíky. Ukázalo se, že to jsou lidé jako všichni ostatní, s dobrými i špatnými úmysly. Jsou mezi nimi tací, kteří chtějí využít šanci, najít si práci, zlepšit situaci své rodiny, ale také ti, kdo nyní procházejí velkou deziluzí, protože uvěřili slibům převaděčů o evropském ráji na zemi. No a pak jsou tam třeba 
lidé, kteří páchali trestnou činnost doma a nejinak se budou chovat tady. U části německé veřejnosti to nepochybně pohled na uprchlíky změnilo, ale neznamená to, že by převládly jednoznačné a paušalizující názory. Když se bavíme o uprchlické krizi, musíme hledat nějaká trvalá řešení a mechanismy, protože migrační tlak na Evropu bude dlouhodobý.

Zatímco v Německu možná couvají ze svých idealistických představ, u nás spíš přituhuje. Čelní politici se předhánějí v drsných výrocích na adresu uprchlíků. Už zdaleka nejen prezident Miloš Zeman by je nejraději viděl na délku paže od českých hranic. Naposledy se vyslovil místopředseda lidovců Marian Jurečka, který kategoricky odmítl návrh německého ministra pro místní rozvoj na zřízení speciálního celoevropského fondu, z něhož by se financovaly integrační programy. Cítíte v tomto smyslu sílící tlak koaličních partnerů?

Ještě k Německu chci říct, že politická korektnost by nám neměla bránit v tom, abychom byli schopni věci pojmenovat realisticky. Na příkladu německých médií, kterým velmi dlouho trvalo, než byla schopna zprostředkovat pravdivý obraz dění 
v německých ulicích, se ukazuje, že idealizovaný obraz uprchlické krize jim znemožnil pochopit výhrady a připomínky, které měla střední Evropa od samého počátku. Nechtěl bych ovšem, aby se to zvrhlo do opačného extrému, v němž bychom pracovali s principem kolektivní viny. Individuální odpovědnost existuje i na straně uprchlíků a já jednoznačně souhlasím 
s tím, co řekl šéf německé sociální demokracie, tedy, že tu musejí být rychlé mechanismy, jež umožní vyhostit žadatele o azyl, kteří spáchali trestný čin. Není možné tolerovat porušování zákona. Evropa má pomáhat lidem 
v nouzi, ale současně musí vyžadovat, aby respektovali zákony, naše zvyklosti, kulturu a snažili se najít práci. Tyto věci se musejí říkat narovinu, jasně a dopředu. My teď v Evropě nepotřebujeme hysterii a paniku, ale realistický plán, jak migrační krizi zvládnout.

Patří do něj i to, co například podle politologa Jacquesa Rupnika zatím neumíme, totiž každému člověku, který překročí schengenské hranice, říct, co od něj budeme vyžadovat, včetně pravidel chování k majoritě, ženám a učení jazyka. Děje se to?

Nám se to dělá snadněji, protože nečelíme tak velkému přílivu uprchlíků. Lidem, kteří u nás žádají o azyl, se detailně věnujeme. Na středečním zasedání vlády jsme se zabývali tím, že chceme, aby tu existovaly kurzy, které azylanty seznámí s našimi pravidly, zvyklostmi, rovnoprávným postavením mužů 
a žen, konceptem lidských práv. To je velmi důležité, neboť spousta běženců přišla do Evropy se zkreslenými, mnohdy uměle vyvolanými představami o životě v Evropě. Teď jsou poprvé konfrontování s realitou a možná se někteří vrátí zpátky, až se situace na Blízkém východě zklidní. Pokud jde o začleňování lidí z odlišného kulturního a náboženského prostředí, budou tomu muset jednotlivé evropské státy věnovat mnohem víc pozornosti. V minulosti totiž byla integrace často nedůsledná a 
v druhé či třetí generaci se jim to vrací. My máme situaci jednodušší v tom, že nepracujeme a v budoucnu ani pracovat nebudeme s nějakými velkými počty lidí, kteří by se v ČR usazovali. Evropa se ale musí připravit na to, že migrační tlaky budou trvat.

V důsledku klimatických změn?

Pokud se podaří porazit Islámský stát a dohodnout mír v Sýrii, mohou přijít další krize. Bude problém s oteplováním, je třeba počítat s běženci, kteří budou prchat před špatným životním prostředím zejména v severní Africe, bude boj o vodu. Je to celá řada rizik, která budou znamenat permanentní tlak na Evropu. My si to možná neuvědomujeme, ale Evropa představuje v dnešním světě velmi stabilní, prosperující 
a zatím pořád ještě bezpečné místo. Řada lidí sní o tom, že tu bude moci žít a vychovávat své děti. To znamená, že musíme mít dlouhodobý systém řízení migrace a funkční vnější hranice. Pokud Německo velkoryse na své území pustilo velké množství uprchlíků, aniž by fungovala elementární kontrola těch, kdo přicházejí, samozřejmě to zvýšilo bezpečnostní rizika. Mezi uprchlíky jsou lidé, kteří utíkají před válkou v Sýrii a Iráku a ti mají právo na azyl. Jsou ale mezi nimi i islamističtí radikálové, kteří využili zmatku, aby se k nám dostali. A přicházejí též ekonomičtí migranti, kteří neprchají z válečných oblastí, ale jen hledají lepší životní podmínky. Ten proud je tedy velmi různorodý a je třeba si s ním poradit.

To síto je nejen nutné, ale také velmi nákladné. Na vládě jste probírali koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2020 a přerušili jste ji, protože ministrovi financí Babišovi se požadavky šéfa vnitra Milana Chovance zdály příliš vysoké. Miliardy padnou i na vyzbrojování armády a doplňování jejích stavů. Nebojíte se, že přijde chvíle, kdy budete muset ohlásit konec slibů ČSSD v sociální oblasti, neboť peníze na platy, rodičovské dávky či valorizaci penzí budou muset jít na obranu země?

Nemyslím si, že by při rozumné hospodářské politice vznikl konflikt mezi investicemi do vzdělání či sociální soudržnosti a investicemi do posílení bezpečnosti. Za poslední dva roky jsme obrátili trendy, neboť předcházející vlády se do značné míry chovaly nezodpovědně, když snižovaly rozpočet armády a policejní stavy. Debata o policejní koncepci se na vládě přerušila nikoli proto, že by kdokoliv zpochybňoval potřebu navýšení počtu policistů nebo investic do jejich vybavení, ale proto, že se chceme k výdajům státního rozpočtu vrátit během dvou měsíců komplexně. Nebylo by správné na jedné straně přidat ministerstvu vnitra bez toho, abychom si zmapovali potřeby ministerstva školství pro příští období. Pokud chceme být do budoucna úspěšnou zemí, musíme mít především dobré učitele. 
A současná platová úroveň pedagogů, kteří sehrávají 
v životě dítěte a jejich budoucí profesní orientaci velkou roli, není dostatečná. Na druhou stranu musíme reagovat na bezpečnostní rizika, která vzrostla. Stát se nemůže chovat naivně, musí být připravený a já garantuji občanům, že během čtyř let se schopnost našeho státu ochránit jejich bezpečí zlepší.

Po roční pauze letos půjdeme dvakrát k volebním urnám. V krajském klání bude poněkud netradičně největším soupeřem ČSSD její koaliční partner ANO. Jak se to promítne do plnění vládního programu?

Udržet poslední dva roky koalici pohromadě nebylo jednoduché, sociální demokracie fungovala jako tmel
a jak čas plyne, stále víc věcí se nám daří dotahovat do konce. Letos by to měla být zásadní opatření proti daňovým únikům, mám na mysli prokazování původu majetku či evidenci tržeb.

Nepřeslechla jsem se? Vy stále věříte, že se koalici podaří schválit zákon o EET?

Doufám, že ano, neboť jde 
o systém, který by měl pomoci narovnat podnikatelské prostředí.

Pravicová opozice to ovšem takto nechápe a je odhodlaná přijetí zákona blokovat až do konce volebního období.

Pravice v Česku je velmi zvláštní v tom, že často v minulosti hájila podvodníky 
a jejich právo podvádět stát na daních. V civilizovaném státě ale žádné takové právo neexistuje. Potřebujeme vynutitelná pravidla a silný stát, který výběr daní zajistí.

To nerozporuji, ale dokážete je ve sněmovně prosadit?

Není pochyb, že k tomu máme mandát. Vládní většina je dostatečná a myslím, že máme v záloze i část opozičních hlasů pro přijetí opatření proti daňovým únikům. Komplikací je jednací řád sněmovny, který je velmi demokratický a dává opozici velká práva, což je v pořádku. Na druhou stranu to prodlužuje projednávání zákonů. 
A já bych chtěl, abychom letos přijali též legislativu, která by pomohla samoživitelkám, zejména v případech, kdy se partner odmítá podílet na financování výchovy dětí.

Vy už jste o tom přesvědčil Andreje Babiše, který zákon o náhradních alimentech dosud odmítal?

Koaličním partnerům musíme vysvětlovat řadu věcí 
a jsem rád, že doposud jsme je vždycky přesvědčili. Čeká nás valorizace penzí, zákon 
o sociálním bydlení, o příspěvku na péči pro zdravotně postižené. Je to celá řada kroků včetně dotažení minimální mzdy aspoň na 11 tisíc korun hrubého. Při tom všem by koalice mohla velmi pozitivně fungovat další dva roky. Samozřejmě krajské volby budou zkouškou její soudržnosti, ale nemyslím, že by to mělo narušit naši vůli dotáhnout do konce závazky, které jsme na sebe vzali ve vládním programu. Většinou to bývá tak, že v půli volebního období se opozice vzpamatuje a uštědří koalici lekci. Ukazuje se ale, že česká pravice se nebyla schopna vzchopit z volební porážky a především lidé si stále pamatují, jak to tady vypadalo za Nečasovy a Topolánkovy vlády. Počítám tedy s tím, že hlavními favority krajských voleb bude ČSSD a hnutí ANO. Myslím, že špatně nedopadnou ani lidovci a je velmi pravděpodobné, že v řadě krajů může vzniknout model obdobný vládní koalici.

Přesto se nezdá, že by roční volební přestávka pomohla při hledání krajských lídrů. ANO je nemá v mnoha krajích dodnes, vy letos poprvé uplatníte novinku v podobě primárek. Má to už nyní v ČSSD někdo stoprocentně jisté?

Definitivně se to ještě říct nedá, protože kandidáti budou procházet hlasováním členské základny během března a dubna. Myslím, že půjde o kombinaci stávajících úspěšných hejtmanů 
a nových tváří. Pro sociální demokracii je to velká výzva. Dvakrát po sobě jsme vyhráli krajské volby, máme jedenáct hejtmanů. Když se podíváte na výsledky krajů, na to, jak se podařilo stabilizovat jejich zdravotnictví, sociální služby, dopravní obslužnost, tak se sociální demokraté nemají za co stydět. Kvalita veřejných služeb a jejich dostupnost bude pro nás velmi důležitým tématem.

Vy osobně předpokládáte, že tam, kde budou posty obhajovat stávající hejtmani, například Michal Hašek či Jiří Zimola, sociální demokraté volby vyhrají?

Výsledek krajských voleb bude určitě dán celkovou náladou ve společnosti, celostátními preferencemi a hodně do toho promluví jednotlivé osobnosti v regionech. Dobrý hejtman, který zvládl svůj úřad, má pozitivní výsledky a není zatížen žádnými aférami, je nepochybně bonus. Máme-li ho k dispozici, chystáme se ho využít. Tam, kde naši hejtmani už kandidovat nechtějí, probíhá výběr nových lídrů. Doufám, že půjde o velmi dobře volitelné lidi, kteří budou zároveň garantovat dodržení sociálnědemokratického programu.

Bude v čele vašich kandidátek 
i nějaká žena?

Mohu zaručit, že na nich bude 40 procent žen.

Na konec kandidátek se ale neptám.

Jak jsem viděl návrhy listin, rozhodně nepůjde o konec kandidátek. A doufám, že v několika krajích je žena i povede. Unikátní roli má ČSSD v tom, že nabízí kompetenci a soudržnost. Když se podíváte na hnutí ANO, jež má kandidátky často poskládané z lidí, kteří nemají skoro nic společného, a také na osud mnoha radnic v posledním roce, pak ANO není zárukou stability a hladkého fungování samosprávy. Chci, abychom s občany komunikovali i o tomto tématu, protože strana musí mít program, silné lídry a schopnost zajistit, že zastupitelstvo bude fungovat a nebude se zmítat v křečích, které třeba dnes vidíme ve vedení Prahy.

Zisk sedmi hejtmanství budete považovat za úspěch?

Byl bych rád, abychom po krajských volbách měli aspoň polovinu hejtmanů. Je to ambiciózní cíl vzhledem
k tomu, že jsme hlavní stranou vládní koalice. Zároveň odpovídá tomu, jak velký kus práce naši lidé odvedli při zlepšování situace v regionech. My jsme kraje převzali po osmi letech, kdy v nich vládla pravice. Byla v nich velká nejistota kolem privatizace zdravotnictví, školství, rozsahu poskytovaných sociálních služeb. Po osmi letech našeho vedení jsme schopni ve všech těchto oblastech občanům slíbit, že i nadále budeme garantovat fungování všech veřejných služeb k jejich spokojenosti.

I v Olomouckém kraji, který zasáhla aféra Vidkun a jejíž hejtman Jiří Rozbořil přes váš nesouhlas zůstává jako trestně stíhaná osoba ve funkci?

Jiří Rozbořil kandidátku ČSSD v Olomouckém kraji nepovede. Sociální demokraté tam vyberou nového lídra. Když se ale podíváme na reálné výsledky v tomto kraji, tak není důvod k omluvám, naopak. Hejtman Rozbořil udělal individuální chybu tím, že na špatném místě vedl řeči, které jako hejtman a představitel sociální demokracie nikdy vést neměl, nese za to plnou odpovědnost. Uvidíme, jak dopadne jeho trestní stíhání, ale za sociální demokracii už kandidovat nebude.

Uvedl jste, že hejtman Rozbořil vedl nesprávné řeči na špatném místě, tak se nemohu nezeptat, zda jste i vy neposílal nevhodné zprávy z nesprávné e-mailové schránky? Ačkoliv krádež vaší soukromé korespondence a její zveřejnění na rasistickém webu je nepochybně trestný čin, můžete sdělit, zda si i privátně dopisujete s lidmi z dostatečně zabezpečeného serveru? Neobjeví se teď na náckovském webu něco, co mělo zůstat jen mezi vámi a vaším blízkým okolím?

Především tady čelíme poměrně rozsáhlé trestné činnosti. Soukromá korespondence byla ukradena nejenom mě, ale i mému poradci Novotnému, poslanci Chvojkovi. Na stejném webu jako nyní byla dříve publikována odcizená korespondence Michaela Kocába či levicových aktivistů. Čili je tady skupina, která se otevřeně hlásí 
k neonacismu a snaží se zastrašovat tím, že krade soukromou internetovou korespondenci. To, co se stalo mně, se může stát kterémukoliv občanovi. Ve virtuálním prostředí je obrovské riziko, že bude narušeno soukromí. My se musíme postarat o to, abychom ho maximálně omezili, ale nejde to vždy individuální péčí, někdy je nezbytné sáhnout k represi. Orgány činné v trestním řízení musejí stíhat lidi, kteří něco takového dělají. Znovu opakuji, že nejde o Sobotku, stát se to může každému. Stačí si uvědomit, kolik lidí používá poštu na Seznamu.

Vy ale nejste každý, jste předseda vlády s přístupem k nejutajovanějším skutečnostem. Vaše soukromí má být o to víc chráněno.

Já jsem neměl slabé heslo, nemyslím, že se dalo snadno překonat. Nechci zjišťovat, jaké heslo měli lidé, jimž byla korespondence podobně sprostým způsobem odcizena. Na druhou stranu mohu garantovat, že jsem nepoužíval soukromý mail k tomu, aby mi na něj chodily, nebo abych z něj dokonce posílal utajované dokumenty.

Extremisté typu lidí z White Media ovšem nemívají skrupule. Jejich metody je třeba odsoudit, ale nezakryje to obavu, zda jste se kvůli jejich krádeži a výhružkám teď nestal vydíratelný. Není v té odcizené komunikaci něco, co by vás mohlo diskreditovat?

Je absolutně vyloučeno, abych se s těmito lidmi dostal do jakéhokoliv, byť nepřímého dialogu o tom, jaké budou moje názory nebo postoje. To jsou lidé, kteří páchají závažnou trestnou činnost, jíž se musí zabývat policie a státní zastupitelství. Moje politika je zřejmá, já nepodlehnu žádnému nátlaku, vyhrožování či zastrašování extremistů, nacionalistů a neonacistů. Mně jsou tito lidé skutečně 
z duše protivní a zásadně nesouhlasím s tím, co tady šíří. Bohužel je to problém, protože migrační vlna, rizika s ní spojená, fundamentalismus, Islámský stát polívá živou vodou extremisty v celé Evropě. My nemůžeme připustit, aby svoji nacionalistickou agendu nastolili tak, že jí uvěří nebo dokonce podpoří větší skupina obyvatel. Představa, že dojdeme ke štěstí nebo prosperitě, když zničíme Evropskou unii, postavíme ploty na hranicích a jediné kritérium bude příslušnost k národu, je škodlivá. Jediná šance všech demokratů je s takovou vizí bojovat, protože je mylná, vedla ke dvěma velkým válkám a desítkám milionů mrtvých. A na začátku vždy stálo nějaké nacionální přesvědčení o výlučnosti národa. Tohle je velmi nebezpečná tendence, nebezpečnější než hackerské útoky. Ty jsou jen metodou, jak zastrašovat. Když ve 30. letech minulého století potřebovali nacisté někoho zastrašit, pomalovali mu dům nebo rozbíjeli okna. Dnes, když nacionalisté potřebují někoho zastrašit, ukradnou mu internetovou korespondenci a vystaví ji na webu. Mění se metody, ale cíl je stejný – vyvolat strach a odstranit z veřejného prostoru názory, které jim z nějakého důvodu vadí. To, že jim překážejí názory sociálních demokratů, je logické, protože pro nás je velmi důležité trvat na zásadách slušnosti, právního státu a lidských práv.

Zdroj: Deník