Není mnoho témat, která by mohla politiky v naší zemi na sněmovní půdě spojit. Návrh protikuřáckého zákona by jím ale být mohl nebo by alespoň být měl, a byl by to sňatek zdravého rozumu.

Tolik odvolání na osobní svobody jednotlivce z táboru příznivců i odpůrců kouření jsem snad u jiného zákona nezaznamenal. Prostý zákaz kouření v restauracích a hospodách vyvolává naprosto iracionální množství emocí. Nikdo přeci nezakazuje kuřákům jejich „cígo“ všude, nikdo nezakazuje tabák úplně.  Jen se trochu posune hranice, kde se smí kouřit ve společnosti ostatních lidí. Vzpomeňte si, není to tak dlouho, kdy jsme mohli potkat zapálenou cigaretu ve vlaku, kanceláři nebo jiném veřejném místě. To už dnes nejde a nikdo se nad tím nepodivuje. Proč tedy mají zůstat restaurace a hospody nedobytnou baštou popelníkové lobby?

Cílem zákazu není “buzerace” a omezování osobní svobody kuřáků, kdepak, ti si budou dobrovolně ničit zdraví dál, i když mají varování ministerstva zdravotnictví na každé krabičce. Podstata zákazu kouření v restauracích a hospodách je v ochraně nekuřáků před zdravotními dopady pasivního kouření – žen, zejména těch těhotných, dětí a mužů, kteří si váží svého života a zdraví. Lidí, kteří nechtějí zápasit s rakovinou celé řady orgánů, či kardiovaskulárními nemocemi.  Osobně jsem velkým odpůrcem zbytečných zákazů otravujících lidem život, jsem ale hluboce přesvědčen o tom, že tento zákon smysl má, a to není zdaleka tak restriktivní, jak by být mohl.

Jako lékař jsem nesčetněkrát viděl, jak fatální důsledky zanechá kouření na lidském zdraví, viděl jsem mnohdy marnou snahu kolegů o záchranu života pacienta. Jako ministr zdravotnictví vidím, jaké jsou náklady na léčbu onemocnění způsobených kouřením. Utrácíme miliardy za léčbu nemocí, které nemusely propuknout. Tabákové společnosti se na nás při tom všem tiše usmívají a děkují, že kouříte.

Jsem tedy opravdu zvědav, co si tentokrát v Poslanecké sněmovně zavilí ochránci svobody kouření vymyslí, aby oddálili to, co mají ostatní svobodné země dávno ošetřeno. Někteří poslanci srší vtipnými glosami, někteří zase méně vtipnými pozměňovacími návrhy. Po hodinách mnoha řečí by ale mohl zavládnout zdravý rozum a prvním čtením projít zákon chránící to nejcennější co máme a to je zdraví.

Svatopluk Němeček, ministr zdravotnictví