Větší úlohu ve státní podpoře podnikání by měla sehrát Českomoravská záruční a rozvojová banka. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka jde například o financování technologických start-upů. „Práce na přeměně této banky ale brzdí obtížná spolupráce s ministrem financí Andrejem Babišem,“ uvádí v rozhovoru ministr Mládek. Na šéfa hnutí ANO si během interview postěžoval několikrát.

Zahraniční obchod si letos vede zdatně. Jak hodnotíte vyhlídky vývozu?

Výsledky jsou výborné, stejně jako výsledek celé ekonomiky, neboť podle předběžných čísel se hrubý domácí produkt za leden až září meziročně zvýšil o 4,5 procenta. Ale také platí, že dosažené výsledky jsou zároveň trochu křehké. Naší ambicí bylo mít větší podíl obchodu mimo Evropskou unii, protože je to zajímavější z hlediska přidané hodnoty i zisku, samozřejmě za cenu většího rizika. Ale reálně je to tak, že podíl Evropské unie jako exportního trhu stoupá.

Kde je příčina?

Když české firmy ještě za Rakouska-Uherska zahájily vývozní expanzi, tak je kromě sousedních zemí napadl Balkán a také Blízký východ. Právě tam se některé naše tradiční trhy rozpadly. Myslím především Irák, Sýrii a Libyi. Kromě toho máme partnery, kteří zatím nějak fungují, ale nejsou v jednoduché situaci, například Alžírsko, Tunisko a Egypt.

Jakou roli v podpoře exportu budou sehrávat Exportní garanční a pojišťovací společnost a Česká exportní banka poté, co se obě instituce dostaly do hluboké ztráty?

Podle společného materiálu, který jsme s ministerstvem financí předložili vládě, bude systém exportního financování v nejbližších letech potřebovat 15 až 20 miliard korun. Je k zamyšlení, jaká bude budoucnost těchto institucí, a o tom bychom rádi vedli debaty.

Pokud jde o Českou exportní banku, která má přes 40 procent nesplácených úvěrů, řešení musí přijít rychle, nemyslíte?

Ten problém není tak jednoznačný a vysvětlím proč. ČEB má skoro všechny své pohledávky pojištěné u EGAP a ta jí občas krátí pojistné plnění, protože řekne, že nebyly splněny podmínky pojistné smlouvy. Předpokládám, že břemeno se rozdělí mezi obě tyto instituce. O tom se povedou ještě jednání.

Mluvíte o rozdělení ztráty 15 až 20 miliard napůl mezi EGAP a Českou exportní banku?

Takto bych to nerad vyhodnocoval. To musí udělat uvedené instituce na základě smluv, které uzavřely. Ty smlouvy jsou komplikované a je tam určitá šedá zóna, do jaké míry je to ještě zodpovědnost ČEB a jak moc už EGAP.

Jakou budoucí podobu ČEB preferujete? Mluví se o několika variantách, od zachování této banky přes její přeměnu na agenturu až po začlenění do Českomoravské záruční a rozvojové banky...

V žádném případě nechci, aby z ní byla agentura. Tam hrozí riziko, že i ti, co bance dosud splácejí, by s tím přestali. Tím bych odpověď zakončil, protože o tom vedeme intenzivní debatu.

Vláda se v programovém prohlášení zavázala k podpoře růstu ekonomiky více využít Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která se zatím angažuje hlavně v sektoru malých a středních firem. Jaká by měla být její budoucí role coby státní investiční banky?

Velká. Chtěli bychom, aby poskytovala nejen garance na úvěry a dotace úroků malým a středním firmám jako dosud, ale aby se podílela i na Národním inovačním fondu. Bude se tak angažovat na řešení dvou úzkých míst, kterými se stát dosud nezabýval. Jde o podporu technologických start-upů, o financování malých firem prostřednictvím kapitálových vstupů. I když má firma dobrý projekt, v Česku jí trvá hrozně dlouho, než získá vnější financování na další rozvoj. To, co nám to zatím brzdí, je obtížná spolupráce s ministrem financí Babišem. Protože on má tendenci nás přehlasovávat. Proti vůli dvou ministerstev například snížil počet členů dozorčí rady EGAP. Budeme se tím zabývat na koaliční radě.

Teď mluvíte o vzájemné spolupráci v exportní instituci, my se ale ptáme na rozvojovou banku.

Ano, protože tam bychom také rádi hledali s ministerstvem financí podobný konsenzus. V Českomoravské záruční a rozvojové bance dochází k absurdní situaci. Nejvíce peněz, které tato banka obhospodařuje, jde z evropských fondů, které spravuje ministerstvo průmyslu, ale máme tam jen třetinový vliv. Chceme usilovat o princip jednomyslnosti.

Jak dlouho přeměna rozvojové banky na státní investiční banku potrvá?

Nejdřív potřebujeme vyřešit, kdo bude nový generální ředitel. Se stávajícím, který má důchodový věk, jsme se na začátku mandátu této vlády dohodli, že bude fungovat do 30. června 2015. Teď je prosinec a jeho nástupce stále nebyl vybrán.

Vypíše se tedy nové výběrové řízení?

To netuším a jsme znovu u spolupráce s ministerstvem financí. Podle našeho názoru je mezi už vybranými kandidáty velmi kvalifikovaný bankéř, který by funkci mohl vykonávat. Kolegové z financí nám to natahují. Záležitosti, kde jsme odsouzeni ke spolupráci s ministerstvem financí, jdou ztuha. Některé věci se v přípravách nové podoby této banky posunuly, ale když se mě zeptáte, zda dost rychle, tak vám přiznám, že nikoliv.

Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy vyzývají, aby vláda a Energetický regulační úřad urychleně našly řešení, které umožní v příštím roce vyplácet provozní podporu pro obnovitelné zdroje energie. Jak se k tomu stavíte?

My jako ministerstvo jsme v té hře až třetí, protože za notifikaci zodpovídá antimonopolní úřad v Brně. My dodáváme pouze argumenty týkající se energetiky. Zatím notifikace, tedy potvrzení toho, že naše veřejná podpora obnovitelných zdrojů odpovídá evropským požadavkům, bohužel nebyla a v minulosti se to neřešilo zcela konzistentně. Nechce-li to nyní paní Vitásková vypsat, tak to znamená, že někde selhala. Pokud to nyní dělá správně, pak selhala ty tři roky předtím, když to vypsala za stejných podmínek. Anebo to dělá nyní špatně a dělala to dobře předtím. Bude-li paní Vitásková pokračovat v tom, co dělá, pak hrozí poměrně velká ztráta. Protože pokud by stát nezačal podporu vyplácet, tak to těch třicet tisíc firem vysoudí. A zaplatí to stát.

Co by se mělo podniknout?

Už jsem jednal v Bruselu s komisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou, která slíbila, že do Vánoc pošle dopis, jenž by měl sdělit, že komise se tím zabývá a že proti České republice rozhodně nezahájí řízení. A do února či března že bude notifikace. Komise má buď udělat notifikaci, nebo zahájit řízení proti zemi, která podle jejího názoru postupuje nesprávně. My jsme se dostali do takové zvláštní polohy, kdy komise neudělala jedno ani druhé.

Jaké kroky vláda podnikne, aby se i v Česku rozvíjel koncept Průmyslu 4.0, tedy aby se podniky mohly rozvíjet v novém digitalizovaném světě?

My jsme se tím začali zabývat v tomto roce. Ze začátku jsem se snažil dát to úředníkům, ale ti nejsou na průmyslové revoluce, a tak se nakonec podařilo sehnat externí experty. Klíčový byl pan profesor Mařík z ČVUT, pan Palíšek, generální ředitel české skupiny Siemensu, a další lidé, kteří vyrobili první materiál. Mám za úkol předložit národní akční plán pro Průmysl 4.0. do konce března příštího roku. Pokud o tom vláda rozhodne, pak bude třeba vyčlenit na to peníze, případně mírně relokovat peníze na výzkum a vývoj, které přicházejí z evropských fondů, a musí to absorbovat i jiné úřady než ministerstvo průmyslu a obchodu. Je to opravdu velká výzva a řeči o tom, že to povede k vyšší nezaměstnanosti, se naplní pouze za předpokladu, že tuto výzvu nezachytíme včas.

Zdroj: Hospodářské noviny