ČSSD zaznamela nejvýraznější, kladnou změnu, co se týče výzkumu volebních preferencí. Po dvouměsíčním propadu posílila o 3,5 procentního bodu. Obdobnou změnu, ale směrem dolů, zaznamenala nejsilnější opoziční strana KSČM. Ochota jít k volbám mírně posiluje a pohybuje se nad dlouhodobým průměrem. Průzkum zpracovala v rámci projektu Trendy Česka TNS Aisa pro Českou televizi.
Podle listopadového volebního modelu by pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny překročilo šest politických stran nebo hnutí. Počet je při současném rozložení politických sil dlouhodobě neměnný. Tento měsíc se také nijak nezměnilo pořadí stran.
Nejsilnější zůstává hnutí ANO, které si meziměsíčně mírně polepšilo. Významné pohyby v preferencích se ale objevily u dvou politických stran, a to ČSSD a KSČM. Aktuální volební preference ČSSD nyní dosahují 19,5 %, obrátila tak propad z posledních dvou měsíců a posílila o 3,5 procentního bodu oproti minulému měření.
Na druhou stranu KSČM zaznamenala po předchozím posílení opětovný pokles svých příznivců, a to o tři procentní body na současných 9,5 procenta.
Změny v preferencích ostatních stran a hnutí se pohybují pod hranicí statistické významnosti. TOP 09 má devět procent, ODS osm procent a KDU-ČSL sedm procent. Z mimoparlamentních uskupení se nejvýš drží Svoboda a přímá demokracie a hnutí Úsvit, obě mají čtyři procenta preferencí.
Projevená ochota jít k volbám do Poslanecké sněmovny bývá dlouhodobě poměrně stabilní. Od dubna letošního roku pokračuje převážně v pozvolném nárůstu. Za tu dobu vzrostla ochota jít k volbám již o 7 procentních bodů. Současná hodnota, kdy 70 procent voličů vyjádřilo ochotu přijít k volbám, se tak pohybuje vysoko nad hranicí dlouhodobého průměru.
O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do sněmovny je pevně rozhodnuto 38 procent voličů, dalších 28 procent by pak své rozhodnutí spíše neměnilo. Přibližně třetina voličů ve svých preferencích připouští možnost změny.
Komentáře