Vláda na svém dnešním zasedání jednala o mandátu pro ministra průmyslu a obchodu připojit se za Českou republiku k dopisu některých evropských států Evropské komisi ve věci možných negativních dopadů projektu plynovodu Nord Stream II.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek předložil na jednání vlády materiál, kterým informoval o tom, že byl ministrem hospodářství Slovenské republiky Vazilem Hudákem požádán, aby se připojil k dopisu odeslaném 30. listopadu jménem Slovenska, Litvy, Lotyška, Estonska, Polska, Maďarska a Rumunska místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi. Signatáři v dopise nastiňují možné negativní dopady projektu Nord Stream II na energetickou bezpečnost dotčených států i regionu. 

„Projekt by na jednu stranu pravděpodobně znamenal výrazné omezení či dokonce zastavení mezinárodního tranzitu plynu přes Ukrajinu, což by mohlo mít výrazné dopady na její hospodářskou a politickou stabilitu. Důsledkem by bylo snížení přepravních cest ruského zemního plynu do EU, a tudíž i energetické bezpečnosti České republiky, zemí středoevropského regionu a zemí Balkánu. Je ale třeba tuto věc vnímat v širším kontextu. Realizace projektu Nord Stream II by měla pro Českou republiku i určitá pozitiva. Mohlo by znamenat zvýšení současného využití tuzemské přepravní soustavy, posílení postavení ČR mezi významnými tranzitními zeměmi a minimalizaci rizika přenesení značné míry provozních nákladů přepravní soustavy do cen za přepravu pro tuzemské zákazníky,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Mládek s tím, že připojení ČR k takovému podpisu přesahuje kompetence MPO. Proto se rozhodl předložit téma k projednání na vládní úrovni. Vláda se však na svém dnešním jednání na podpoře dopisu neshodla a ČR se k signatářům nepřipojí. 

"Jako ministr zodpovědný za energetiku budu podporovat zachování tranzitní cesty zásobování plynem ČR přes Ukrajinu. Měl by být dlouhodobě garantován minimální objem tranzitu plynu přes Ukrajinu tak, aby zůstala zachována funkčnost této trasy. Je i v zájmu České republiky mít dvě plně funkční trasy zásobování plynem z Ruské federace. Dlouhodobě pak podporujeme i diverzifikaci zdrojů. Nejperspektivněji se jeví v současné době plynovod TANAP, který je ázerbajdžánsko-tureckým projektem a který je již ve výstavbě. V budoucnu bychom mohli kupovat z Ázerbajdžánu nejen ropu, ale i plyn,“ dodal Jan Mládek.