Počet nebankovních firem, poskytujících úvěry by se měl díky nové regulaci příští rok snížit z téměř 57 tisíc na několik desítek, nebo stovek. Poskytování úvěrů má být podmíněno licencí od ČNB a dvacetimilionovým základním kapitálem. Neseriózní společnosti, které je nabízejí, by tak měly z trhu zmizet. Přísnější dohled, tvrdší prověřování finanční situace dlužníka a vysoké sankce za porušení zákona ze strany věřitele jsou účinnější řešení, než stanovit, při jakém úročení již jde o lichvu.

Až začne příští rok platit zákon o úvěru pro spotřebitele, na trhu postupně zůstanou jen firmy s licencí od České národní banky a s dvaceti miliony základního kapitálu. Počet nebankovních společností nabízejících úvěry tak výrazně klesne a ty neseriózní skončí. Díky nové regulaci by se mohl snížit počet nebankovních subjektů, které poskytují spotřebitelům půjčky a úvěry, zhruba z 57 tisíc na několik desítek, možná stovek, uvedli účastníci Kulatého stolu HN o předlužování českých občanů.

"Jde o poslední velký segment finančního trhu, který není dostatečně dozorován," uvedl náměstek ministra zahraničí Martin Pros, jenž se při svém působení na ministerstvu financí významně podílel na přípravě nové právní úpravy. Pokud ji schválí v navržené podobě parlament, bude místo živnostenského oprávnění a dozoru České obchodní inspekce nutná k poskytování půjček právě licence od ČNB. Centrální banka má zároveň vést registr licencovaných subjektů.

Oddlužení občanů stojí ročně 200 až 500 milionů

ČNB se rozšíření pravomocí brání, odborníci ale považují za logické, aby byl součástí dohledu nad finančním trhem i dozor nad nebankovními subjekty, jak stanovuje chystaný zákon. Centrální banka si k tomu bude muset vytvořit nové kapacity, upozorňuje Petr Teplý z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy. Měla by ale kontrolovat jen desítky subjektů. Česká obchodní inspekce a živnostenské úřady jich nyní mají na starosti zhruba 60 tisíc, inspekce z nich ročně stihla zkontrolovat jen asi 350.

"Když porovnáme výdaje ve výši 200 až 500 milionů ročně na 20 tisíc oddlužení, která za rok podstoupí předlužení spotřebitelé, s náklady na nové oddělení ČNB, které mohou činit několik desítek milionů korun ročně, určitě dojde k podstatné úspoře celospolečenských nákladů," upozornil ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Dlužníci budou mít podle účastníků Kulatého stolu daleko větší jistotu, že budou licencovaní poskytovatelé půjček dodržovat stanovená pravidla a že regulace přispěje k odstranění lichvářských praktik při poskytování úvěrů. "Na Slovensku, jehož legislativou jsme se inspirovali, klesl počet nebankovních poskytovatelů úvěrů dozorovaných Národní bankou Slovenska z 200 na dvě desítky," dodává Pros.

Šedá zóna zmizí

Licencované společnosti poskytující úvěry budou muset daleko přísněji než dosud posuzovat finanční situaci klientů, zejména jejich schopnost splatit půjčku. Hromadný přesun nelicencovaných firem do šedé zóny podle odborníků nehrozí. Především kvůli hrozbě dvacetimilionové pokuty od ČNB.

Nabídka neseriózních firem, pokud vznikne, nebude podle Šmejkalova názoru taková, aby se jí bylo třeba bát. Toto riziko hrozí v některých uzavřených komunitách nebo vyloučených lokalitách, o nichž nejsou informace. Šéf Poradny při finanční tísni rovněž upozorňuje, že nelicencovaný poskytovatel úvěrů nebude moci vymáhat pohledávky za nelegální činnost soudně.

Firmy by měly vyhovět požadavkům daným novým zákonem ve dvouletém přechodném období. Vzhledem k tomu, že je většina úvěrů obvykle poskytována na 12 až 24 měsíců, považuje to ředitel české pobočky společnosti Provident Financial Petr Šaštinský za dostatečně dlouhou dobu.

Spor se může vést o povinné maturity zprostředkovatelů úvěrů. Požadavek by měla podle měkčí verze navrhovaného zákona nahradit alespoň pětiletá odborná praxe. Pros nicméně nevyloučil, že se touto otázkou mohou znovu zabývat poslanci.

Smluvní pokuty nejvýše 200 tisíc korun?

Nový zákon má také omezit pokuty dlužníků za nedodržení smlouvy. U některých věřitelů mohou být nyní podle Šmejkala takřka stejné jako jistina úvěru, a protože bývají schovány v různých poplatcích, mohou někdy jistinu dokonce přesáhnout. Podle stávajícího návrhu má činit smluvní pokuta nejvýše 0,1 procenta denně z dlužné částky a celková sankce maximálně 70 procent. Sociální demokracie, za kterou se Pros na přípravě zákona podílí, to podle jeho slov pokládá za příliš a zvažuje, že se může horní hranice smluvních pokut snížit na polovinu jistiny úvěru a být limitována na 200 tisíc korun. Podle odborníků tak lze odstranit stávající stav, kdy někteří lichváři již při poskytnutí úvěru věděli, že nebude splácen, a počítali se sankcemi.

Šištínský z Provident Financial oceňuje, že se navrhovaná úprava snaží, aby byly náklady, které mají firmy poskytující úvěry s neplatiči, přiměřené. Předmětem diskuse ale mohou být registry dlužníků, umožňující zjistit finanční situaci klientů. Když to věřitel neudělá, smlouva bude neplatná.

"Když někdo někomu slíbí, že mu půjčí peníze, aniž si bude zjišťovat, zda má dotyčný negativní zápis v registru dlužníků, vlastně říká: Jako dlužník jsi na tom asi špatně, ale stejně ti půjčím," uvedl Teplý z Institutu ekonomických studií.

"Poskytovatel úvěru si musí zkontrolovat veškeré informace od klienta. A když dosáhla jeho úvěryschopnost stropu, nesmí mu půjčit. Společnost tak chrání i sebe proti úpadku dlužníka a následným problémům," upozornil Šaštinský.

Poskytovatel úvěru musí podle připravovaného zákona ohodnotit schopnost klienta uhradit dluhy zpětně za deset let, podle nového občanského zákoníku ovšem činí promlčecí doba tři roky. Což může přinést problémy.

Šéf Poradny při finanční tísni Šmejkal se ale tohoto problému neobává. Často podle něj stačí, když si věřitel uchová doklady klienta o výši jeho příjmů a výdajů, aby se mohl úspěšně bránit třeba i pozdějšímu šikanóznímu chování dlužníka.

Zákon přesně nestanoví, kdy již jde o lichvu

Čas od času se objevují snahy stanovit horní hranici úroku u úvěru, po jejímž překročení by již šlo o lichvu. Odborníci tvrdí, že se dá tento postup obejít, například zavedením různých poplatků. Jejich slova potvrzují zkušenosti Irska či Slovenska, kde se stanovení maximální výše sazeb, působící zdánlivě jednoduše, příliš neosvědčilo. Ani chystaný zákon podobné omezení neobsahuje.

Šmejkal považuje efektivní dozor včetně licencování poskytovatelů úvěrů, důslednou vnitřní kontrolu při prověřování úvěryschopnosti klienta a maximální výši sankcí za lepší řešení. "Když zavedeme strop pro úroky, mohou přijít nečekané kroky, hlavně od politiků, včetně rozhodnutí, která mohou trh poskytování spotřebitelských úvěrů značně destabilizovat," dodal.

Levnější předčasné splácení může zdražit hypotéky

Zákon o úvěru pro spotřebitele se týká i hypoték. Reaguje totiž na změny, které přináší u hypotečních úvěrů nová směrnice Evropské unie. Jedním z hlavních cílů je ulehčit klientům předčasné splácení hypoték. Když projdou navržené změny, bude měsíc před každoročním výročím uzavření smlouvy možné splatit bez poplatku až pětinu hypotečního úvěru.

Je to méně než původně navrhovaná čtvrtina, klienti by ale i tak výrazně ušetřili. Kvůli rozvodu, úmrtí, dlouhodobé nemoci, invaliditě či úmrtí dlužníka by bylo dokonce možné ukončit celou hypotéku i mimo výročí fixace bez jakéhokoliv poplatku.

Podle dopadové studie ministerstva financí se předčasně snaží hypotéku splatit 30 procent klientů. Polovina z nich, tedy 15 procent, to zkouší mimo fixaci.

Pro banky jsou to náklady navíc. Jejich odhady, jak se dřívější splácení projeví ve vyšších cenách nabízených úvěrů, se pohybují od nuly do půl procenta. Vzhledem k silné konkurenci na trhu není ale podle odborníků snadné odhadnout, o kolik mohou být hypoteční úvěry skutečně dražší.

Zdroj: ihned.cz