Přijetím s vojenskými poctami u čínského premiéra Li Kche –čchianga v sídle čínského parlamentu v Pekingu skončila včera téměř týdenní cesta českého ministerského předsedy Bohuslava Sobotky (ČSSD) po Říši středu. Oba politici spolu mluvili především o zintenzivnění spolupráce v oblasti průmyslu a nových technologií, výměny vysokoškolských studentů nebo kontaktech v oblasti sportu. Řeč ale přišla i na témata, která přesahují vztahy obou zemí, jako je konflikt vSýrii, nebezpečí terorismu či klimatické změny. Sobotka ocenil aktuální čínské reformy týkající se zlepšování životního prostředí a boje proti korupci.

„Silně jsem také podpořil myšlenku zavádění právního státu, protože je spojen s garancí lidských práv pro každého občana,“ řekl po setkání Sobotka s tím,že mluvili o tom, jak právní stát v podmínkách Číny postupně zavést.
Většina jednání během Sobotkovy cesty se soustředila na podporu české ambice vytvořit z ČR regionální finanční a dopravní centrum. Zástupci české a čínské strany za necelý týden podepsali více než třicítku dokumentů.
Rozhovor s premiérem Sobotkou se ale týkal především problémů a témat, které se během jeho návštěvy Číny objevily v Evropě i Česku.

Deník: Čína společně s Ruskem je jedním ze států, které v Radě bezpečnosti zatím ještě blokují plán použít sílu ve Středomoří proti pašerákům. Mluvil jste o tom s čínským premiérem a snažil jste se ho přesvědčit, aby změnili svůj postoj?

Bohuslav Sobotka: Mluvil jsem s čínským předsedou vlády o třech důležitých zahraničněpolitických tématech. První je mír v Sýrii včetně opatření, která EU chystá proti pašerákům lidí. Z tohoto hlediska je středomořská operace velmi důležitá. Druhým tématem je podpora opatření v boji proti terorismu. Tady je podstatné, aby Čína podporovala všechny kroky mezinárodního společenství, které půjdou tímto směrem. Třetí téma je jednání v Paříži o opatření, která by měla zamezit klimatickým změnám, tedy snížit emise CO2. Tady si myslím, že je důležité, aby Čína podpořila závaznou dohodu o snižování emisí skleníkových plynů.

Deník: Co se týče boje proti terorismu, tady v Číně máme možnost vidět na každém kroku bezpečnostní rámy, všude u vstupů do metra, do hotelů. Máte pocit, že něco takového čeká i Evropu?

Bohuslav Sobotka: Teď nechci hodnotit bezpečnostní rizika a situaci tady v Číně, protože ji příliš neznám. Znám bezpečnostní situaci v Evropě a musím říct, že to, co je mnohem důležitější než rámy, jsou v dnešním světě informace. Žádné rámy v Paříži ve vládních budovách nezabránily tomu, aby teroristé vtrhli do koncertního sálu v centru města a postříleli tam stovky lidí. Ano, do budoucna určitě musíme zvažovat moderní technická opatření, ale já bych byl pro to, aby co nejméně omezovala život lidí. Soustřeďme se na to mít dostatek informací, mít je včas, mít zmapované potenciální rizikové skupiny obyvatel, intenzivně spolupracovat s okolními státy a poznat způsob formy integrace lidí z odlišných náboženských a jazykových skupin. Nesmíme opakovat ty chyby, které v integraci udělaly západní státy.

Deník: Po pařížských útocích se mluví o tom, že uprchlické kvóty jsou definitivně pohřbený projekt. ČR byla od začátku proti. Na druhou stranu jakým způsobem řešit situaci, kdy do Evropy proudí uprchlíci a směřují do několika konkrétních nejvyspělejších zemí, které situaci již nezvládají?

Bohuslav Sobotka: Vždy jsme byli proti kvótám právě proto, že chceme, aby se jednotlivé země mohly rozhodnout o tom, kolika a jakým lidem pomohou, a jak nastaví podmínky a kritéria pro jejich integraci. To, že nechceme kvóty, a doufám, že v rámci Evropy nebudou, neznamená, že by ČR nebyla připravena pomáhat a nebyla připravena se postarat o uprchlíky, kteří dostanou v Evropě nebo ČR azyl. Čelíme velkým nerovnováhám. Migrační proud, který přes ČR pouze okrajově prochází, míří do dvou, třech zemí v Evropě, a ty jsou dnes již na hranici svých kapacit. Je jasné, že nemůžeme strkat hlavu do písku. Na druhou stranu povinná solidarita by byla asi to nejhorší, co by se mohlo EU dnes stát. Solidarita by měla být na dobrovolné bázi, vybírejme si lidi, mějme možnost je prověřit z bezpečnostního hlediska. Nabídněme jim integrační programy, ale jen těm, kteří skutečně budou v ČR chtít žít a nechtějí přes nás jen projít, aby se dostali třeba do Švédska.

Deník: Vrátím se k tolik diskutovanému vystoupení Miloše Zemana. Řekl jste, že si už uvědomil, že udělal chybu, když vystoupil na jednom pódiu s lidmi, s nimiž tam vystoupil. Z čeho máte ten pocit?

Bohuslav Sobotka: Usuzuji to z toho, že se k tomuto tématu vrací. Kdyby měl pocit, že udělal všechno perfektně, pravděpodobně by tu potřebu neměl. Proto předpokládám, že o té věci přemýšlí a že si uvědomuje, že to skutečně působilo zvláštním dojmem. Těžko si dokážeme představit, že by třeba německý prezident Gauck přišel na setkání Pegidy, nebo Andreje Kisku na jedné tribuně vedle Kotleby. Najednou jsme viděli takový obrázek v Česku a navíc 17. listopadu.

Deník: TOP 09 navrhuje, že by některá místa spjatá s určitými svátky, měla být vyhrazena výhradně pro jejich připomínku. Podpořil byste takovýto návrh?

Bohuslav Sobotka: Nevím, jestli to něco řeší. Spíš bychom měli přemýšlet o tom, proč lidé přicházejí na tyto mítinky, proč jsou úspěšní ti, kdo dnes těží ze strachu a šíří nenávist. Myslím, že zákazy a příkazy tohle neřeší. Spíš bychom potřebovali mnohem otevřenější debatu, mnohem větší odvahu politiků, ale i dalších představitelů, třeba profesních skupin, podnikatelů, umělců. Mluvme o problémech, které jsou spojeny s migrací a jež vyplývají i z určité uzavřenosti české společnosti. Myslím, že nic z toho nenahradí zákazy shromažďování na některých místech. Současně si myslím, že je důležité, aby policie dbala na dodržování všech ostatních zákonů, včetně toho, že není možné vyvolávat nenávist a využívat mítinky k tomu, aby se štvalo proti nějaké skupině obyvatel.

Deník: Co se týče sestřeleného ruského letadla Turky, Miloši Zemanovi se zásah zdá příliš radikální zejména v souvislosti s podezřením, že Turecko nepřímo podporuje Islámský stát. Myslíte, že toto vyjádření může zkomplikovat vztahy v rámci NATO? Na druhé straně není do jisté míry pravda, že jak v případě Turecka, tak i některých arabských států, které jsou v koalici proti terorismu, se skutečně ta podezření objevují?

Bohuslav Sobotka: Nemyslím si, že by toto vyjádření bylo důležité a narušilo vztahy uvnitř NATO. Důležitější je uvědomit si, jak komplikovaná je situace na Blízkém východě a na to upozorňuji dlouhodobě. Radikálové navrhují, abychom tam teď hned poslali pozemní jednotky, které zatnou Islámskému státu tipec. Takhle jednoduché to není. Státy mají protichůdné zájmy, jednotlivé arabské země podle své náboženské a etnické orientace podporují různé skupiny, jejichž zájmy jdou často proti sobě. Evropa může některé tendence podpořit, ale nemůže za arabské státy vyřešit jejich problém. To se týká i role Turecka, která v tomto regionu je v řadě ohledů sporná a protichůdná. Samozřejmě, že Turecko usiluje o udržení své územní integrity, obává se posilování autonomie Kurdů na syrském nebo iráckém území a proto podniká kroky ve svém vlastním zájmu. Je důležité, abychom dokázali posílit a udržet koalici, která bojuje proti Islámskému státu. Dokud IS nebude zlikvidován, tak zde bude infrastruktura, která bude velmi dobře využitelná pro organizaci a podporu útoků v Evropě. Je v zájmu evropské bezpečnosti, abychom IS zničili. Na to by se teď měly soustředit síly všech spojenců. Pokud jde o Rusko, to se nikoho neptalo, rozhodlo se samo posílit své vojenské aktivity v Sýrii a je důležité, aby to, že v Sýrii zasahují Francouzi, Britové, teď možná i Němci, nevedlo k eskalaci konfliktů. Naším cílem je ukončení války v Sýrii a aby rozhovory, které se vedou, byly úspěšné. Jen to může zpomalit migrační vlnu, která dnes míří do Evropy.


Zdroj: Deník