Předseda vlády Bohuslav Sobotka se dnes v Paříži během Mezinárodní klimatické konference setkal s předsedkyní vlády Norského království Ernou Solbergovou. Tématem jednání byl rozvoj česko-norských vztahů i spolupráce obou zemí v rámci NATO a také v hospodářské oblasti. Důležitým tématem rozhovoru byl také případ dětí Michalákových.

„Norskou premiérku jsem v Paříži požádal o bilaterální jednání, měli jsme možnost projednat nejen dosavadní rozvoj spolupráce obou zemí, ale rovněž komplikovaný případ bratrů Michalákových, který v poslední době česko-norské vztahy významným způsobem zatěžuje. Premiérku Solbergovou jsem proto požádal, aby tomuto případu věnovala pozornost a aby se osobně zasadila o dodržování mezinárodních závazků norskými orgány.
Považuji za mimořádně důležité, aby zodpovědné norské úřady skutečně zvážily všechny možnosti řešení situace, včetně návratu chlapců k jejich biologické rodině,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka.

Řada indicií a informací z dosavadního řízení podle názoru české strany ukazuje, že norské orgány nebyly vstřícné k legitimnímu požadavku matky na pravidelný styk s jejími vlastními dětmi a že v pěstounských rodinách chlapců není zajištěna kontinuita kulturního a jazykového původu dětí.

Rovněž adopce, s níž krajská komise v září vyslovila souhlas, by byla v rozporu s právem dítěte na zachování jeho totožnosti, včetně státní příslušnosti, garantovaným Úmluvou o právech dítěte.

Podle Úmluvy lze osvojení v cizí zemi považovat za náhradní způsob péče o dítě, pouze pokud dítě nemůže být předáno do výchovy v zařízení péče o děti, v rodině osvojitele či do jiné formy péče v zemi původu. Matka, stejně jako příslušné české orgány přitom v minulosti opakovaně upozorňovaly norské orgány, že taková možnost výchovy v zemi původu, tedy v ČR, existuje.

Vláda B. Sobotky se snaží od začátku fungování v případu bratrů Michalákových aktivně jednat. ČR odeslala prostřednictvím Ministerstva zahraničí Norsku v této věci již tři diplomatické nóty. Předseda vlády Sobotka se v lednu 2015 obrátil na norskou premiérku dopisem s žádostí o vysvětlení postupu norských úřadů v případu.