Pád lidí do dluhové pasti kvůli nesplaceným spotřebitelským půjčkám by napříště nemusel být tak dramatický. Vládní koalice, respektive ministerstvo financí po několikaměsíční debatě dokončilo návrh zákona o úvěru pro spotřebitele. Ten by měl od příštího roku přinést řadu novinek, včetně toho, že by smluvní pokuta za nesplacené spotřebitelské úvěry měla činit maximálně 70 procent z dlužené částky, nejvýše však 200 tisíc korun. Dnes soudy podle Nového občanského zákoníku věřitelům přiznávají až 100 procent dlužné částky.

Sociální demokraté ale po včerejším jednání sněmovního podvýboru pro bankovnictví a pojišťovnictví oznámili, že hodlají ve sněmovně po konzultaci s koalicí prosadit ještě tvrdší osekání pokut spotřebitelských úvěrů: podle ČSSD by pokuta měla být maximálně 50 procent z dlužné částky a nejvíce 200 tisíc korun. Právě vysoké smluvní pokuty za nedodržení splátkových kalendářů jsou podle ČSSD důvodem, proč lidé končí v exekucích. Nejde přitom o marginální problém: Exekutorská komora v současnosti řeší 731 tisíc případů.

Nový zákon o úvěru by měl v nejbližších dnech dorazit na jednání vlády a následně zamíří do sněmovny. K samotnému schvalování by mělo dojít na jaře příštího roku, ze strany poskytovatelů úvěrů se však dají očekávat protesty. „Je to zákon dobrý pro lidi, ale samozřejmě nikoliv pro poskytovatele půjček," připustil včera pro regionální Deník ekonomický expert ČSSD a bývalý náměstek ministra financí Martin Pros. Možnost, že by se pokuty osekaly, zatím finanční ústavy nechtějí komentovat, počkají na výslednou podobu normy. „Téma nastavení limitu maximální výše smluvních pokut se na půdě parlamentu řeší, nicméně dosud z diskusí nevyplynul žádný závěr, proto zatím nezvažujeme žádnou reakci," řekl Deníku výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek. Podle Asociace poskytovatelů nebankovních půjček (APNÚ) by přílišná regulace mohla být v konečném důsledku kontraproduktivní. „Poslanci mohou dále zpřísnit cokoli, ale měli by dát pozor, aby tím nevyhnali klienty mimo regulovaný trh do náruče lichvářů. Omezení sankcí povede poskytovatele jen k tomu, že některým skupinám lidí vůbec nebudou půjčovat, protože se jim to nevyplatí," řekla Deníku předsedkyně představenstva APNÚ Kateřina Kratina Černovská.

Pro omezení smluvních pokut jsou naopak zástupci neziskových organizací, které pomáhají lidem v dluhové pasti. „Případné omezení smluvních pokut bychom určitě ocenili," uvedl včera Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden. Zaměstnanci poraden dnes nejčastěji pomáhají klientům s průměrným dluhem kolem půl milionu korun. „Jde hlavně o nízko a středně příjmové skupiny. Často lidi, kteří berou kolem 15 tisíc korun čistého, ale s životními náklady kolem 20 tisíc korun, kteří si půjčují na dorovnání nějakého životního standardu," přibližuje Kalvoda. Ruku v ruce s osekáním pokut by podle něj pomohlo zpřesnění samotných exekucí. Jde především o zavedení teritoriality, tedy aby exekuce řešil exekutor sídlící v místě (kraji), kde dlužník bydlí. Takovou novelu už do sněmovny poslali senátoři.

Včera navíc došlo k důležitému rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ten konstatoval, že i takzvané exekutorské vykonavatele, kteří plní úkoly od exekutora, je nutné považovat za úřední osobu. V praxi to znamená, že pokud někdo vykonavatele napadne,může být stíhán za útok proti úřední osobě.

Zdroj: Deník