ČSSD v médiích - F. Bublan: Zemanovo chování je nehoráznost

František Bublan byl šéfem civilní rozvědky a později i ministrem vnitra, a dalo by se proto očekávat, že ho na migrační vlně způsobené takzvaným Islámským státem budou zajímat hlavně bezpečnostní otázky. Senátor zvolený za ČSSD ale naopak hájí integraci a zdůrazňuje, že Češi nesmí kvůli strachu z teroristických útoků „lidsky upadnout“ a podlehnout strachu. „Když dojde na uprchlíky, reakcí každého ministra vnitra z logiky věci je: zabezpečíme, zaženeme, ozbrojíme policisty. Ale to není řešení, to je jen jeden z úkonů,“ říká Bublan.

* LN Je to, co se odehrálo minulý pátek v Paříži, přelomová událost?

Úplně přelomové to není, podobné akce už jsme zažili v Londýně nebo Madridu. Spíše to graduje a má to spojitost s tím, že takzvaný Islámský stát trochu ztrácí sílu, kterou měl na území Iráku nebo Sýrie. Cítí se oprávněně ohrožen ve svém působení, a snaží se proto zastrašit Evropu jako takovou. Obávámse, že to bude pokračovat. Nebudou mít jinou cestu, ve své zaslepenosti sáhnou k čemukoli. O tom svědčí sebevražedné útoky.

* LN Jde o projev slabosti?

Jde o zahnání do kouta, proto přenesli frontu do Evropy. Evropské státy se proti nim spojily v pseudokoalici a oni se snaží mstít. Souvisí to i s migrační vlnou, protože kdyby se teroristům z Islámského státu podařilo vrazit klín mezi původně arabské obyvatele, kteří už na starém kontinentu žijí, a původní Evropany, docílí svého. Získají původně arabské obyvatele na svou stranu, protože evropští muslimové budou také zahnaní do kouta, budou v podezření a nenávisti původních Evropanů. Přesně tohoto vnitřního rozvratu v Evropě chce Islámský stát docílit.

* LN Myslíte, že se pak muslimové, kteří už v Evropě nějaký čas žijí, budou také radikalizovat?

Určitě ne všichni, určitě ne většina. Ale část by mohla podlehnout. Vidíme to ve Francii, kde se navíc v poslední době nedaří integrace. Mladí lidé, kteří už se tam narodili a mají občanství, jsou mnohdy bez práce a frustrovaní a lehce pak najdou záchytný bod u imámů, v líčení toho, jak je země, odkud původně pocházeli, vynikající, jaký je tam řád…

* LN Řád tam není, když se právě odtamtud valí masa uprchlíků.

To jsou lidé, kteří byli skutečně vyhnáni ze své země, kteří tamní realitu na rozdíl od imigrantů druhé nebo třetí generace zažili. Není pravda, že uprchlická vlna je organizována, aby se do Evropy dostaly hordy džihádistů. Teroristé samozřejmě zneužijí jakékoli cesty, aby se do Evropy dostali. Je ale vidět i na pařížských událostech, že většina teroristů byli Francouzi.

* LN Jak je možné, že integrace těchto druhých a třetích generací je tak nezvládnutá? To už by přece měli být běžní občané se stejnými právy.

Je to dáno mnoha faktory. U nás je třeba chyba, že se migraci na vládní úrovni nikdo nevěnuje komplexně. Většina severských států má přímo resort pro migraci, ministerstvo nebo instituci, která neřeší jenom bezpečnostní otázky, ale i integraci. Ministryně z Nizozemska mi líčila, že se hodně snaží, aby imigranti nevytvářeli ghetta, a hlavně ve škole, kde se děti učí dějiny Nizozemska, mají žáci z imigrantských rodin k tomu i dějiny země, odkud pocházejí. Potom je nemůže žádný imám obelstít a tvrdit jim, že v Somálsku je to lepší. Pokud se přijatým uprchlíkům něco nedaří,měli bychom hledat cestu, aby se jim dařilo něco jiného a nebyli zahnáni na okraj společnosti. Odtamtud je cesta k radikalismu velmi krátká.

* LN Už na dlouholetých snahách o integraci Romů ale vidíme, že vyvolává svého druhu radikalizaci některých původních obyvatel, kteří budou namítat, že je to nespravedlivá pozitivní diskriminace.

Chce to vyváženost, známe to právě typicky z romské komunity. Máme tu přístup ode zdi ke zdi. Buď se menšině toleruje úplně všechno, promíjí se, že děti nechodí do školy, dospělí do práce, a menšina si navykne na dávkový systém. Nebo je druhý extrém, že jsme příliš přísní, hned chceme, aby byli úplně stejní jako většinová společnost. To také nejde. Potřebujeme středovou cestu – nabídnout pomoc a současně dbát na to, aby se většinové společnosti blížili. Je to těžká práce, stojí hodně úsilí a peněz, ale zatím jinou cestu nevidím.

* LN Zmínil jste speciální úřad pro migraci, byl by ten řešením v hledání a naplňování takové středové cesty?

Kdybych mohl premiérovi něco doporučit, pak zřízení úřadu pro migraci nebo resortního ministra. Když se na Radě pro justici a vnitro projednávaly otázky migrace, a že se projednávaly už před deseti i více lety, bylo patrné, že specializovaní ministři ze severských zemí tématu rozumí lépe. Ministr vnitra bude vždy z logiky věci sledovat především bezpečnost. Když dojde na uprchlíky, jeho reakce je: zabezpečíme, zaženeme, ozbrojíme policisty. Ale to není řešení, to je jen jeden z úkonů. Musí být zajištěna integrace, musí být připraveno ministerstvo školství, práce, kultury. Zatím se tak trochu tváří, jako kdyby se jich to netýkalo.

* LN Co si myslíte o povinných uprchlických kvótách? V souvislosti s pařížským útokem už se ozvalo třeba Polsko, že nevidí možnost, jak by se mohla dohoda naplnit.

Od začátku jsem považoval za velmi nešťastné, že Evropská komise přišla na úvod debaty s kvótami. Vyvolalo to nespokojenost, diskuse vůbec nebyla o imigraci, ale o kvótách. Nejdřív se měla hledat jiná řešení – zabezpečení hranic, fungující hotspoty, dohody s Tureckem a dalšími zeměmi. Pak se bavit o tom, jak se vypořádat s potřebnými lidmi. Pak by s tím ani v České republice nebyl problém. Jak se začalo s kvótami, debata se rozbila.

* LN Jakou má Česká republika absorpční kapacitu na uprchlíky?

Pokud by se zapojily nevládní organizace, církve a obce, zvládli bychom deset tisíc uprchlíků, ani by si toho nikdo nevšiml.

* LN Jenže zástupci církve i obcí si už stěžovali, že tu není nikdo, kdo by tyhle zmíněné hráče koordinoval.

To je pravda, není tu nikdo takový.

* LN Ve Francii je deset tisíc lidí, kteří představují riziko. Jak lze takový dav vůbec kontrolovat, aby v něm nebyl byť jeden terorista?

Odhad vychází z toho, že deset tisíc jedinců ve Francii, většinou mladých, prošlo působností v Islámském státu, bojovali za něj nebo byli na výcviku. Pro tajné služby by to znamenalo mít pod kontrolou všech těch deset tisíc lidí. Snad je to reálné ve Francii, ale u nás naprosto ne.

* LN My ale zase nikdy nebudeme muset hlídat takový počet lidí.

To nebudeme. U nás by šlo o desítky podezřelých lidí a to by naše bezpečností služby zvládly.

* LN Pokud někdo prošel výcvikem Islámského státu, nebo za něj dokonce bojoval, neměl by na to pamatovat zákon? To těžko někdo udělá z přátelských pohnutek k zemi, kde žije.

Jasně. Pokud by se takové osobě prokázalo, že za toto seskupení bojovala, měl by to být trestný čin. Jenomže se to prokazuje velmi těžko. To může být jedna z pohnutek, proč zákony o trestním stíhání takových osob nebyly v Evropě přijaty. Amůže to být i tím, že třeba hodně mladých Britů odjelo s nadšením pro ideologii Islámského státu, ale po dvou měsících se vrátili s prozřením, že je to celé špatně. Trestat je by pak bylo obtížné, protože můžeme být jen rádi, že tomu nepodlehli.

* LN Hrozí podle vás nebezpečí v České republice?

Většina Arabů, kteří tu žijí, je tu od 70. nebo 80. let. Jsou to většinou obchodníci, inženýři, lékaři. Ti se tu etablovali, neměnili by, našli si tu partnery a založili rodiny. Ti by se k ničemu takovému nepřiklonili. Pokud by ale v České republice vzniklo ghetto jako na okraji Paříže, je nebezpečí reálné.

* LN Jak reálné je, že se tu takové ghetto vytvoří?

Musela by sem přijít silnější imigrační vlna, třeba sto tisíc lidí. Mezi nimi by se určitě našli i náchylní jedinci. Doufám, že se budeme snažit přijímat rodiny. Byl by v tom pro nás určitý klid, lidé by se nebáli.

* LN A co původem Arabové, kteří už v České republice žijí? Mají důvod strachovat se o svoji bezpečnost po demonstracích, které se odehrály 17. listopadu, a poté, co prezident Miloš Zeman označil veřejně islám za kulturu vrahů?

Jak je vidět i z jejich prohlášení, mají strach. Co se stalo na Albertově a postoj pana prezidenta, to jsou nehoráznosti. Tak se jen zasévá nenávist mezi lidi. Džihádisté se z toho budou radovat. Chtějí zasít strach a nejistotu, vyvolat vlnu odporu proti islámu jako takovému, což je úplný nesmysl. Zároveň tu budou ti muslimové, kteří už tu léta žijí, a budou mít strach, zatímco jich se budou bát zase jiní. Budou napadat muslimy na ulici nebo v tramvaji jen proto, že žena bude mít na hlavě šátek. To už se děje. Jediné, co Miloš Zeman dokázal, je to, že je společnost zase rozdělena, hádáme se, mnohdy i v rodinách. Lidsky upadáme.

* LN Máme tu i vládu. Vyvažuje prezidenta dostatečně?

Velmi dobré a dlouhodobé postoje zastávají ministři Jiří Dienstbier a Robert Pelikán, toho si cením. Mile mě překvapil premiér Bohuslav Sobotka. Jeho projev o státním svátku, kde vyzval, abychom nesměšovali muslimy s teroristy, byl vyvážený a státnický, netrpěl na jednostrannost. Body mu to teď nepřidá, ale je to otázka dlouhodobého přemýšlení. Plytké proklamace a spojení s konvičkovci nebo Úsvitem přece nemohou mít v delším horizontu váhu, lidé u nás tak hloupí nejsou.

* LN Otázka je, jestli strach nepřevládne nad rozumem, budou-li útoky pokračovat, jak jste sám řekl. Kde podle vás teroristé udeří příště?

Mohou to být země, které se v boji proti Islámskému státu hodně angažují, ale může jít i o zemi, která se příliš neangažovala, protože Islámský stát jde proti celkové evropské ideologii, způsobu života.

* LN Budou si tedy teroristé vybírat spíš události než zemi? Velké koncerty, sportovní utkání?

Ano, to je problém. To jsou takzvané měkké cíle a je jich strašně moc, všechno od kultury a sportu až po veřejné shromáždění, nelze prakticky odhadnout, které z nich si teroristé vyberou. Protože v důsledku je jedno, jestli při útoku zemře deset, nebo sto lidí, vzbuzuje to stejnou hrůzu a strach. Může to být i obchodní dům, cokoli. Byli jsme zvyklí na evropské teroristy, IRA nebo ETA, kteří bojovali proti vojákům a policistům. Ale Islámskému státu je všechno jedno. Jestli je to dítě, nebo dospělý člověk. Muslim, nebo křesťan. Policista, nebo civilista.

* LN Co by tedy měla Evropa udělat, aby se účinně ubránila hrozbě Islámského státu?

Má-li se podařit porazit Islámský stát, je nejdůležitější útočit na jejich konvoje cisteren s ropou. Mám podezření, že tohle se neděje tak často, jak by mělo, protože s nimi prostě někdo obchodoval, ať už to bylo Turecko, nebo Saúdská Arábie. Někdo od nich ropu kupoval, jinak by neměli z čeho žít. Na těch územích, která Islámský stát okupuje, vedle represivní ideologie zavedl také dost štědrý sociální systém. Protože potřeboval lidi získat na svoji stranu. Pokud jim přetneme ekonomiku a přidá se vojenská akce, musí to skončit a ani to nebude dlouho trvat.

* LN Jak by měla vypadat ta vojenská akce?

Musí se zapojit Írán, Saúdská Arábie a Turecko, bude se muset přizvat i syrský prezident Baššár Asad, bez něho to zatím nepůjde. Od Evropy a USA to chce jen dílčí výpomoc, ale zodpovědnost za klasickou pozemní operaci musejí převzít ty tři okolní státy.

Zdroj: LN