V Praze se ve dnech 12. – 13. listopadu 2015 konala tradiční konference ministrů zahraničních věcí zemí Visegrádské skupiny a západního Balkánu. Zvláštními hosty tohoto setkání byli první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, generální tajemník Rady pro regionální spolupráci (RCC) Goran Svilanović a představitelé Chorvatska, Slovinska a Velké Británie.

V rámci jednání věnovali ministři největší pozornost stavu procesu rozšíření EU ve světle vydání Strategie rozšíření a zpráv o pokroku zemí usilujících o členství v EU, které Evropská komise každoročně publikuje. Schůzka ministrů zahraničních věcí byla příležitostí projednat letošní hodnocení Evropské komise, zrekapitulovat výzvy, kterým země západního Balkánu v procesu evropské integrace čelí a ujistit je, že Visegrádská skupina plně podporuje integraci celého regionu do EU. „Ekonomický pokrok a politická stabilita západního Balkánu jsou těsně spojeny s bezpečností a prosperitou celého regionu střední a východní Evropy. Mám z minulosti o této pravdě mnoho poučení," uvedl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Účastníci konference se tradičně věnovali i regionální spolupráci a to zejména v kontextu evropské integrace. Visegrádská skupina předává zemím západního Balkánu své zkušenosti z regionální spolupráce a usiluje o navázání hlubší spolupráce mezi oběma regiony. Významným výsledkem dosavadních aktivit Visegrádské skupiny v tomto směru byl podpis dohody všech zemí západního Balkánu o založení Západobalkánského fondu (Western Balkans Fund) na závěr konference dne 13. listopadu 2015. Západobalkánský fond bude fungovat na základě modelu a principů Mezinárodního visegrádského fondu, jakožto příkladem nejefektivnější formy spolupráce visegrádských zemí. Sídlo nového regionálního fondu bude v Tiraně. Každá z členských zemí do fondu vloží 30 tisíc Eur, země V4 společně přispějí částkou 80 tisíc Eur na expertní pomoc při zahájení činnosti fondu.

Důležitým tématem jednání ministrů zahraničních věcí zemí Visegrádské skupiny a západního Balkánu byla tento rok mimořádně i migrace. Visegrádská skupina využila příležitosti k projednání situace v zemích ležících na západobalkánské migrační trase a nabídla svou pomoc postiženým partnerům.

„Nemůžeme hodit problémy s migranty na své sousedy na západním Balkánu, to by byla nebezpečná hra, která by se nám mohla velmi vymstít. Proto jsme se dohodli na koordinaci migrační a humanitární pomoci pro země tohoto regionu, zejména Srbsko, Makedonii, Slovinsko a Chorvatsko," komentoval výsledky jednání šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.