Ve 3. čtvrtletí 2015 pokračoval meziročním tempem 4,3 % dynamický růst české ekonomiky nastartovaný v první polovině roku.

Jak v pátek (13. 11. 2015) uvedl ČSÚ, podle předběžného odhadu pro 3. čtvrtletí 2015 se hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost meziročně zvýšil o 4,3 % a ve srovnání s 2. čtvrtletím 2015 o 0,5 %. Podle ČSÚ byl růst HDP tažen zejména zpracovatelským průmyslem, s významným přispěním stavebnictví a obchodu. Na výdajové straně působily ve prospěch růstu HDP rostoucí investiční aktivita, zahraniční poptávka i spotřeba domácností.

Rychlý růst HDP pro rok 2015 mimo jiné odráží velmi dynamickou domácí poptávku, na které má významný podíl také zvýšení platů státních zaměstnanců a zvýšení důchodů nad rámec stanovený zákonem. Na domácí poptávku působí kladně také zvyšující se důvěra obyvatelstva, které překonalo nedůvěru z minulých let ekonomické recese a rozpočtových škrtů a dnes překonává i důvěru podnikatelů. Silný růst tvorby hrubého fixního kapitálu v 1. pololetí potvrzuje úspěšnou snahu o vyčerpání maximálního množství prostředků z fondů EU z finanční perspektivy 2007–2013 do konce roku 2015. To se projevuje v rychlejším velmi dynamickém růstu investic. K posílení ekonomického růstu dále přispívá překvapivě hluboký pokles cen ropy a celkově nízká globální inflace ve světě.

Pro další vývoj je třeba brát v úvahu střízlivě také určitá rizika vývoje a přizpůsobit jim nástroje ekonomické politiky. Jedná se hlavně o nejistoty spjaté se zpomalováním čínské ekonomiky, které už negativně dopadá na našeho nejvýznamnějšího ekonomického partnera Německo, načasováním zvyšování měnově-politických sazeb v USA a dalším vývojem v kauze VW Gate. Další nepříznivým faktorem pak je nestabilita na Blízkém východě a v severní Africe, která vyvolala vážnou migrační krizi. Makroekonomické dopady výše uvedených rizik však vzhledem k nejasné situaci není možné kvantifikovat. Rovněž příznivý nákladový stimul ve formě levných paliv a celkově nízké globální inflace se vyčerpá vlivem nízké letošní základny a očekávaným obratem vývoje cen.

Vláda si je vědoma krátkodobosti působení některých příznivých faktorů a dílčích slabin ekonomického vývoje. Proto na tuto situaci reaguje přiměřeně a nehodlá zmírnit své úsilí zaměřené na podporu ekonomického růstu a tvorby pracovních míst a to jak podporou domácí poptávky, která stojí za letošním zrychlením růstu ekonomiky, tak exportu, bez něhož je nemyslitelný růst průmyslové výroby a jehož příspěvek k růstu HDP by měl být opět kladný.

Podporu exportu a ekonomickou diplomacii bude vláda dále rozvíjet konkrétními opatřeními na zvýšení atraktivity ČR a zvýšení konkurenceschopnosti českých vývozců. Nedávné čínské investiční fórum ukázalo, že ČR zásadně změnila úroveň hospodářské spolupráce s tímto významným ekonomickým partnerem. Proud investic z Číny do ČR, který byl za pravicových vlád jen třetinové úrovni oproti sousedním zemím např. Polsku nebo Maďarsku, výrazně zesílil a ve výhledu jsou další projekty.

Konkrétní opatření bude vláda realizovat také prostřednictvím aktualizovaného Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti a prostřednictvím výdajů státního rozpočtu na rok 2016, který je právě projednáván v PSP, zaměřených jak na růst příjmů domácností, tak na veřejné investice a podporu soukromých investic.