Šéf motolské nemocnice a volební lídr pražské ČSSD Miloslav Ludvík přiznává, že jeho strana nedokáže najít témata, jimiž by oslovila voliče v hlavním městě. Otevřeně popisuje osobní rivalitu mezi politiky, jež stála za rozpadem koalice na magistrátu. Podle Ludvíka pražskou vládu nerozložily programové neshody či podezření z korupce, ale osoba Matěje Stropnického.

Po Petře Buzkové a Jiřím Dienstbierovi je Miloslav Ludvík už třetím lídrem, kterého pražská ČSSD předkládá veřejnosti jako líbivou volební tvář. Jinak je ředitel největší české nemocnice v Motole řadovým zastupitelem v hlavním městě. Tento týden jeho sociální demokracii došla trpělivost s nefungující koalicí v Praze a ukončila ji.

Důvodem podle Ludvíka nebyly jako v minulosti miliardové zakázky, programové neshody nebo podezření z korupce, ale osoba Matěje Stropnického.

Co se to stalo, že jste složili vládu na magistrátu? Můžete nám to vysvětlit?

On už do toho někdo praštit musel. Když jsme loni v říjnu dávali koalici dohromady, tak všichni, z jakékoliv politické strany, kdo měli něco společného s Prahou 3 a znali odtud Matěje Stropnického, nás varovali: Pokud tam bude sedět on, tak to nedopadne.

Já ho do té doby vůbec neznal. Na prvním setkání jsem mu říkal, že ho znám jen z filmu Máj, kde hrál hlavní postavu vůdce loupežnické bandy a byl v roli skvělý. Ten kluk je extrémně sympatický, v osobním styku neuvěřitelně milý, má schopnost lidi neurazit. Ale zato naštvat. On je typický rebel, revolucionář, aktivista. Problém s těmito lidmi je, že jsou výborní v kampaních do voleb, na táborech lidu, v bojích proti čemukoliv.

Pak je ale musíte překlopit do role suchého ouřady. Politici, kteří sedí na magistrátu, to jsou vlastně úředníci.

Dvaatřicetiletý Matěj Stropnický je jediný důvod, proč se rozpadne složitě dojednávaná koalice, která má řídit hlavní město s půldruhým milionem obyvatel a 50miliardovým rozpočtem?

Ten důvod je, že Trojkoalice (KDU-ČSL, Strana zelených a Starostové) se o výhradách k Matěji Stropnickému a jeho způsobu práce nechtěla bavit. Já nejsem člen městské rady, zvenčí na mě tyhle problémy nikdy tak dramaticky nepůsobily. Ale je pravda, že při jakémkoliv koaličním jednání, což bylo každý čtvrtek, se polovinu schůze probíral Matěj Stropnický.

To není normální.

Není to naopak vaše obsese, vás tradičních politiků? Vy sám jste zastupitelem už třináct let, jste zvyklý to nějak dělat a teď mezi vás přišel člověk, který uvažuje a chová se jinak?

To by do jisté míry byla pravda, kdyby tam za hnutí ANO neseděli lidé, kteří na rozdíl od Matěje dokonce vůbec nikdy nebyli v politice.

Primátorkou Krnáčovou počínaje, přes šéfa frakce ANO Haška až po většinu jejich zastupitelů. Poprvé se problémy ukázaly letos v únoru při hlasování o svozu odpadu.

To je v Praze nekonečná story, řeší se několik let a každý, kdo o tom rozhoduje, se bojí, že ho za to zavřou. Tam jsou všechna řešení špatná, neexistuje dobré řešení. Což je obvyklý problém v politice. Lidé v radě města se musí shodnout a vybrat to nejméně špatné řešení a všichni za ním pak budou stát.

Matěj ale řekne, že s tím nesouhlasí a udělá opozici v koalici. On by s tím nejradši nesouhlasil každý. Ale je odpovědností politika nějakou variantu vybrat.

Není spíše příčinou rozpadu pražské vlády fakt, že zastupitelé vítěze voleb, hnutí ANO, jsou rozhádaní, nejednotní?

To bych neřekl. Existovaly tady tři sporné věci.

Začalo to stavebními předpisy. Mně se ty Stropnického docela líbily, ale on je začal projednávat takovým způsobem, že po pár týdnech s ním vůbec nikdo nechtěl mluvit.

On má určitou vizi, řada jeho nápadů je sympatická, souhlasím, že developeři si v Praze dál nemohou dělat, co chtějí. Jenže se Stropnického stylem se to řítilo k tomu, že Praha žádné stavební předpisy mít nebude.

Druhý spor byl o dotační vztahy k městským částem, kdy Trojkoalice chtěla v přerozdělování peněz zrovnoprávnit velké a malé městské části. A třetí konflikt byla zmíněná zakázka na svoz městského odpadu.

Nebyla chyba ze strany ČSSD svrhnout pražskou vládu a nemít připravené řešení, co bude dál?

Největší faul v politice je, když vám někdo z koalice prosazuje svůj program hlasováním s opozicí, jako to dělala Trojkoalice. My jsme dospěli k názoru, že to budou dělat už napořád. V takové situaci jste tam za užitečné idioty. Tak proč takové manželství dál prodlužovat?

A kdy nebudete za užitečné idioty? Jak se v Praze dá vládnout v atomizovaném zastupitelstvu roztříštěném jako nikdy?

My jsme jedni z těch nejmenších, ve volbách jsme byli pátí na pásce, bohužel. My nejsme hybatelé.

V politice jste dlouho. Snad víte, že vláda se pokládá, až když je na obzoru jiná?

Jo? A co takový Jiří Paroubek na jaře 2009, který svrhl Topolánkovu vládu?

Také na to dojel.

My jsme to nesvrhli. Ukončení koalice bylo už to divoké noční odvolávání radních v přímém přenosu. Upřímně řečeno − někde v zákulisí se už tehdy vyjednávalo o nové koalici, a nebyli jsme to my. Byla to Trojkoalice, která už jednala s opozičními TOP 09 a ODS.

Proč vlastně sociální demokracie nemá v Praze větší ambice než být pořád jenom juniorním dodavatelem hlasů někomu velkému?

Pomáhali jste už ODS, TOP 09 a teď hnutí ANO…

Nedokážeme v Praze získat víc hlasů ve volbách. Já jsem v ČSSD od března 1990, pamatuji toho fakt dost. Být sociálním demokratem v Praze je snad nejtěžší role, kterou si dovedu představit. Je to strašně těžké, protože my jsme ze strany médií v neustálém podezření, že jsme nějací kryptokomunisté.

Což tedy u mě je opravdu něco!

Když za mnou před čtrnácti dny přišla předsedkyně pražské KSČM Marta Semelová, že bychom mohli dát dohromady kandidátky do Senátu, vyhodil jsem ji takovým způsobem, že od té doby se mnou nemluví.

Praha je určitě bohatší než zbytek země, lidé tu víc vydělávají, je tu nižší nezaměstnanost. A teď v tom hledejte nějaké téma, když sociální demokracie je v celé zemi nastavena na nějaký segment voličů a ten neodpovídá Praze.

Řeknete nám, jak je možné, že sociální demokraté vládnou v Berlíně, v Mnichově nebo ve Vídni? A vám v Praze se to pořád nedaří?

To je právě historie, jak se to rodilo. Sociální demokracie v České republice je v bývalém východním bloku jediná nepostkomunistická levice. Pamatuji, jak na první schůzi obnovené ČSSD po roce 1989 chodili chlapi s jizvami na rukou od ostnatých drátů z komunistických lágrů. Tehdy se o ČSSD psalo jako o straně slušných lidí a straně velkých měst. No a pak přišel Miloš Zeman, který pochopil, jak se z toho udělá velká strana.

A my jsme získali pověst, která je v Praze prostě kontraproduktivní.

A není to třeba tím, že pražská ČSSD je nakonec vždycky nepopulární duo Hulinský−Březina, které před sebe vystrčí tu Petru Buzkovou, tu Jiřího Dienstbiera, tu nakonec vás, úspěšného ředitele velkého špitálu?

To samé udělal Zdeněk Tůma v TOP 09, který po volbách úplně odstoupil, protože nemohl být primátorem. Lídr kandidátky je o tom, že buď budete primátorem, anebo co? Zůstanete ve své profesi a v zastupitelstvu děláte třeba šéfa finančního výboru jako já. Ale že bych někoho kryl?

Dobře, Petr Hulinský a jeho odměny v podnicích vlastněných městem ve výši 19 milionů korun, to je jedna kauza. Ale co vlastně tak strašně vadí na Karlu Březinovi? On dneska nemá žádnou funkci na magistrátu, nesedí v žádné dozorčí radě.

Minimálně míval image tak trochu rozmazleného fracka, který se ve 27 letech stal ministrem, a podle toho se pak také choval.

Ano, uznávám. Tehdy ze sebe ještě navíc udělal sexuální idol. Ale dnes je mu dvaačtyřicet, sexuálním idolem v tomto věku už člověk nebývá, to, pánové, všichni víme, ne? Karel je extrémně schopný, lepší politik na tom magistrátu není. On je opravdu politik, ví, co je to politika, jak se dělá. Je velmi inteligentní, skoro bych řekl, že ze zastupitelstva nejinteligentnější.

Proč se vlastně nikomu, ani vám, tak strašně moc nechce vládnout v Praze?

Sednout si do rady a převzít odpovědnost?

Při současné kriminalizaci politiky na vás speciálně na pražském magistrátu čekají mnohé problémy, které dnes můžete vyřešit jenom tak, že porušíte zákon. To je Opencard, zakázky na software nebo svoz odpadu. V roztříštěném zastupitelstvu dnes máte deset různých subjektů a jako primátor jste jeden ze 65 zastupitelů.

Leckdo si myslí, že primátor je velký šéf a v Praze rozhoduje. Houby. Primátor je jeden z jedenácti radních, má jeden hlas, ale je nejvíc vidět.

Pojďme k vaší hlavní roli šéfa nemocnice Motol. Byl jste rád, když Ústavní soud na návrh vaší ČSSD zrušil nadstandardy a poplatky?

Jako ředitel nemocnice ne, protože jsme rázem přišli o 50 milionů korun ročně. Jako sociální demokrat chápu, že ty poplatky byly špatně a necitlivě nastaveny, viděl jsem v nemocnici spoustu pacientů, na něž to nesmyslně tvrdě dopadlo. Daleko větší malér je, že medicína se strašlivě prodražuje. Poslední dva roky to letí velkým tempem.

Uvedu dva příklady: cystická fibróza je genetická vada, kdy se děti dusí vlastním hlenem a většinou do 25 let zemřou. Teď byl vynalezen lék Kalydeco, díky němuž se mohou dožít dramaticky vyššího věku, 50 až 60 let. Jenže léčba jednoho pacienta za rok stojí šest milionů korun. Podobně svalová dystrofie u dětí, kde léčba stojí milion korun měsíčně, dvanáct milionů za rok.

Jinými slovy: umíme pacientům zajistit kvalitnější život, ale nemáme na to peníze?

Jinými slovy, tento trend je v léčbě rakoviny, neurologických onemocnění i v léčbě vrozených genetických vad. Věda začíná nabízet řešení, avšak problém je, že je to strašlivě drahé. Podle mého názoru budeme muset finančně uříznout spodek péče − a nebudou to jen ty zmiňované acylpyriny − a přidat peníze nahoře.

Potíž je, že české zdravotnictví je poslední západní zdravotnictví na Východě. Ale za západní ceny. Proti tomu jde východní český HDP, z něhož se počítají odvody na zdravotnictví.

Čili vy, sociální demokraté, řeknete lidem, nač si budou muset připlácet, aby bylo na drahé operace?

Podle mého názoru by měla cesta jít jinudy, a sice celkovým zvýšením platů v ekonomice. Protože jedině pak půjde do systému všeobecného zdravotního pojištění více peněz. Prostě naše platy mají nižší podíl na HDP než v Rakousku nebo Německu. Stokorunovým poplatkem to nezachráníme, my potřebujeme desítky miliard. Budou-li vyšší platy, budou i vyšší odvody na zdravotní pojištění.

Pane řediteli, čím to je, že vy jste pomalu jediný šéf velké fakultní nemocnice, který nemá žádný průšvih?

Ptáte se, jak to, že na mě nikdy nic nevyplavalo? Já jsem také jediný nelékař v čele velké nemocnice, já jsem ekonom a právník.

Co tím chcete říct? Že doktoři jsou náchylnější ke korupci?

Chci říct, že doktoři jsou výborní na řízení okresních nemocnic, které mají čtyři obory: internu, chirurgii, pediatrii a gynekologii. Ředitel tam musí být doktor, je to doktořina. Tohle je řízení instituce s osmimiliardovým obratem, což je úplně o něčem jiném. Já v žertu říkám, že tady v Motole to funguje, protože jim do toho nekecám. Ale vážně, mám okolo sebe výborný tým spolupracovníků.

Největší českou nemocnici vedete už 15 let. Máte ambice časem naplno vstoupit do politiky?

Poslední dobou spíše menší. Protože tady děláte opravdu smysluplnou práci. Politická logika říká, že nejdůležitější je nejprve zničit vašeho soupeře, na tom se uděláte. Až potom děláte konkrétní věci. Vždyť ani ten ministr zdravotnictví nemá možnost si vymyslet nějaký projekt a potom se dívat, jak mu roste pod rukama. Kdežto jako ředitel nemocnice tuto možnost máte.


Zdroj: ihned.cz