Větší informovanost, dostatečná infrastruktura a sociální služby pro pečující nebo zapojení mužů do péče jako něco naprosto normálního – to jsou závěry kulatého stolu „Diskriminace jako překážka pro slaďování rodinného a pracovního života“, který uspořádala 12. října Alternativa 50+ ve spolupráci s Kanceláří veřejného ochránce práv v Brně pod záštitou ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera.

Odbornice a odborníci diskutovali stávající problematiku diskriminace v souvislosti s nutností sladit práci a rodinu nejen z pohledu již platných právních nároků, ale i v kontextu veřejné a sociální politiky nebo proměn vnímání současné rodiny. Z živé debaty mluvčích i hostů vykrystalizovalo hned několik zásadních témat, na které je třeba se více zaměřit, i několik opatření, která je nutno pro zlepšení situace prosazovat.

Velkou výzvou je zvyšování informovanosti, povědomí o právech zaměstnanců na slaďování a odbourávání často oprávněných obav z následků snahy vymáhání těchto práv. „Zjišťujeme, že lidé mnohdy nemají povědomí o tom, na co mají nárok, a z obav o další profesní uplatnění se nebrání u inspekčních orgánů, i když by mohli. Domnívám se, že to odráží zakořeněnou představou, že není špatný ten, kdo diskriminuje, ale ten, kdo si stěžuje,“ říká socioložka Kateřina Kňapová

Druhým velkým tématem je péče. Nejen její genderový rozměr a s tím související finanční i symbolické ocenění, ale i podpůrné služby pro pečující osoby. Česká republika má jeden z nejvyšších podílů využívání neformální péče – o závislé osoby se tedy nejčastěji starají příbuzní, v drtivé většině ženy.
„V 70 - 80 % případů pečují o závislou osobu ženy, které pak čelí obtížím při návratu na trh práce," říká Robert Basch z Nadace OSF, která kulatý stůl podpořila v rámci programu Dejme (že)nám šanci financovaného z Norských fondů. „Větší zapojení mužů do podpůrných pečovatelských služeb, stejně jako podpora otcovských dovolených, by přispěly k překonání předsudku, že ženy jsou spíše než muži předurčeny k péči o osoby blízké," říká Robert Basch a dodává, že bez aktivního zapojení mužů se bude změn dosahovat těžko.

Ukázalo se, že současná právní úprava je pro reálné potřeby pečujících nedostatečná. „Slaďování práce a rodiny jde velmi často nad rámec právního vymezení nároků na např. úpravu pracovní doby nebo nediskriminace, a proto jsme na náš kulatý stůl pozvali i experty a expertky na problematiku péče, trhu práce, zástupkyni Inspektorátu práce nebo ředitelku odboru rodinné politiky a stárnutí Ministerstva práce a sociálních věcí Janu Maláčovou,“ říká analytička informací Alternativy
50+ Gabriela Ferbarová a zároveň dodává: „Na kulatý stůl přišli i lidé
působící ve státní správě na úrovni obcí nebo ze soukromého sektoru, takže jsme měli možnost vidět celou škálu perspektiv.“ Je potěšující, že se problematika pečujících dostává stále více do povědomí veřejnosti. I když jsme stále teprve na začátku, zdá se, že se situace začíná pozvolna měnit.