V případě obchodní války Ruskem a EU by firmám mohl pomoci kurzarbeit. Firmám chceme pomoci na nové trhy. Stejně jako jsme to udělali v Číně, když jsme s ní zlepšili naše vztahy, vysvětluje ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Podle něj nejde o vzdávání se havlovského důrazu na lidská práva. S odlišnými, třeba i nedemokratickými kulturami se ale prý musí jednat.

* HN: Jak dopadnou na českou ekonomiku ruské a evropské sankce?
Přesný obraz toho, co může nastat, nemůžeme mít. Neshromažďovali jsme informace, kdo a kolik exportuje do Ruska. Ne každý se k tomu totiž hlásí. Zkušenost z krize je ta, že když zveřejníte své potíže, zhorší to vaši pozici třeba vůči bankám. Dopady na zemědělství jsou zatím malé. Problémy mohou přijít, když se k nám začnou valit přebytky odjinud. Můžeme ovšem vyvinout nástroje, jak čelit eventuálně dlouhodobým sankcím v určitých oblastech. Jde o takzvaný kurzarbeit.

* HN: Znamenalo by to, že firmy by dostávaly státní pomoc, aby si udržely pracovníky, přestože ti by kvůli sankcím nepracovali na plný úvazek?
Ano, mám na mysli německý model, kde si na to vytvořili zvláštní fond. Musíme počítat i s horšími scénáři. Pokud by vývoj takto pokračoval, může jít například u zákazu vývozu zboží dvojího užití (pozn. red. – výrobky využitelné pro civilní i vojenské účely) o ztráty trvalejšího charakteru. Pak stojí za to zvážit vytvoření kurzarbeitu, neboli zkráceného úvazku, který dobu sankcí pomůže překonat. Jako to pomohlo Německu překonat dobu ekonomické krize.

* HN: Mluvilo se také o hledání nových trhů, což by pomohlo i v případě, že by sankce trvaly léta. Kde jsou naše nové trhy a jak exportérům pomůžete dostat se na ně?
Máme dohodu s ministerstvy průmyslu a zemědělství, že budeme spolupracovat. Od prvního září otevřeme jednotné klientské místo pro podnikatele. To proto, když se chtějí někam vydat, aby věděli, co je tam čeká. Chceme jim zprostředkovat maximum informací, kam se jejich produkce dá vyvážet. A připravit pro to půdu.

* HN: Něco takového je v mnoha zemích samozřejmostí. Co uděláte navíc? Vynasnažíte se, aby EU uzavřela více dohod o volném obchodu, o podnikatelských misích s podporou politiků, nebo něco jiného?
Ale u nás to tak nefungovalo. Posilování ekonomické úrovně diplomatů mi přijde jako novinka. Pokud jde o podporu exportu, může to být to, co jste zmínil. Dejme tomu, že vytipujeme Indii, napřeme tam síly a zjistíme, co může politika pro export udělat. Stejně jako u Číny, kde jsme rozmrazili naše vztahy.

* HN: Plánujete posílit i vztahy s Íránem, na který svět uvalil embargo kvůli jeho neprůhlednému jadernému programu a kam v září odcestují zástupci Hospodářské komory a pak i poslanci?
Jsme aktivní v komunikaci s Íránem. Ale není to tak, že zítra padnou všechny překážky a Írán se stane eldorádem podnikatelů. Sankce mizí postupně. Navíc, Íránci by si rádi zachovali svůj jaderný program v celé jeho šíři a to pokládáme za riziko. Není jasné, zda jednání dotáhneme do konce a sankce budou odstraněny.

* HN: Byl jste kritizován za příliš pročínskou politiku. Nebylo to podbízení? A kam až se dá zajít ve vstřícnosti k nedemokratickým režimům?
Říkám v debatách s Číňany už patnáct let to samé a podobnou deklaraci s Čínou jako my podepsaly třeba také Německo či Francie. Mluvím s nimi i o lidskoprávní oblasti. Důležitá jsou základní politická práva, ale je třeba mluvit také o sociálních právech a právech na dobré životní prostředí. Respektuji, že naši partneři chtějí, abychom se o tom bavili s legální čínskou vládou a nečinili kroky proti územní celistvosti Číny. O tom jsme Číňany ujistili. Chci, aby se lidskoprávní tematika stala trvalou součástí zahraniční politiky, ale musíme to formulovat tak, aby to oslovilo i širší veřejnost. V minulosti se z toho stávala tak trochu esoterická záležitost.

* HN: Vypadá to ale, že zdůrazňováním těchto dalších práv omezujete důraz na politická práva.
Není to omezování, sociální a ekologická práva patří do oblasti lidských práv. A jak mohu s někým obchodovat, když bude zneužívat lidskou práci? Pak jsme ve strašně nevýhodné pozici. Musíme ale samozřejmě mluvit i o politických právech.

* HN: Máme obchodovat s někým, kdo zavírá ty, kteří volají po demokracii?
Obchod se dá použít jako téma, jak se o těch věcech začít bavit. Nedokážu si představit, že bychom na Číňany kvůli politickým vězňům uvalili embargo. Musíme vést dialog. Se Severní Koreou se ale třeba obchodovat nedá. Nabízel jsem kdysi Severokorejcům naše zkušenosti z ekonomické transformace. Vystoupil jsem v parlamentu a řekl, pojďme se shodnout na tom, že se lidé nemají mučit. A když jsem viděl, že to nikam nevede, tak to skončilo. Někdo by řekl, že jsem byl naivní, ale musí se to zkusit.

* HN: Neposunula se nyní celá česká zahraniční politika od důrazu na lidská práva a vazby na NATO a USA, který byl silný za Václava Havla? Váš první náměstek Petr Drulák řekl, že zahraniční politiku nelze založit na návratu k havlovskému pojetí, že to působí agresivně a kontraproduktivně.
Nedokážu si představit, že by to řekl takhle jednoduše. Nemůžete něco jen opakovat. Když se to nerozvíjí, tak to k ničemu nevede. Nemyslím si, že by se měl napadat Václav Havel. Ale svět se vyvíjí. Univerzalita lidských práv není samozřejmostí, není to tak, že bychom ji my, Evropané, měli v kapse. Ta je až na konci dialogu, který vedeme s odlišnými kulturami.

* HN: Jak jste pokročili s plánovanými dodávkami zbraní Kurdům?
Máme představu, co Kurdové chtějí, a máme jim co nabídnout. Hledáme teď způsob, jak dát dohromady i nějaké věci bez rozhodnutí vlády. Nemusí jít totiž o munici ze státních skladů.

* HN: Takže půjde o dodávky soukromé společnosti, která to bude?
To je také řešení. Která firma to ale bude, vám neřeknu. Samozřejmě, připravuji materiál k této záležitosti i pro vládu.

KURZARBEIT Možnost tzv. kurzarbeitu by podle ministra Zaorálka mohla firmám pomoci překonat dlouhodobé tvrdé sankce a stojí proto za zvážení. Jde o dohodu mezi zaměstnavatelem, zaměstnanci a státem, kdy se pracovníkům zkrátí úvazek a ušlé příjmy hradí stát. Ovšem v Česku existovala podmínka, že pracovníci budou docházet do vzdělávacích kurzů. Firmy tak nemusí nikoho propouštět a podaří se jim udržet si kvalitní zaměstnance. Možnost kurzarbeitu zavedlo před pár lety třeba Německo během ekonomické krize. Minulý týden zmínil potřebu kurzarbeitu ve složitých chvílích už také prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák.

Zdroj: HN 13.8.2014