Kdo jiný by měl hodnotit absolutně nejvýznamnější akci strojírenského světa ve střední a východní Evropě než ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Ten včera, stejně jako další ministři Vlády ČR, navštívil Mezinárodní strojírenský veletrh Brno 2015 a neskrýval spokojenost se stavem svého resortu. Odpověděl i na několik otázek Veletržních novin:

Mezinárodní strojírenský veletrh kromě příležitosti obchodovat, resp. poznávat nová řešení, trendy a směry vývoje jednotlivých segmentů i celých oborů, nabízí šanci propagovat vyspělost hospodářství, zejména průmyslu. A to nejen navenek, do zahraničí, ale i domů. Svého času bylo "Brno" zdrojem hrdosti na to, co tady u nás dokážeme... Proč ne dneska? A snažíte se to nějak uchopit a využít?

Jistě. Já bych vůbec neřekl, že dnes nemůžeme být hrdi na naše strojírenství, naopak! Vezměte si, jakou má Mezinárodní strojírenský veletrh tradici. Letos je tu jeden a půl tisíce vystavovatelů a více než polovina z nich jsou české firmy. A ty samozřejmě vystavují to nejlepší, to, s čím jsou na světových trzích úspěšné. Zní to jako fráze, ale strojírenství je klíčovým sektorem průmyslové výroby, páteří ekonomiky. A naší ekonomice se nepopiratelně nebývale daří a řadu měsíců pokračuje v rychlém růstu. Její výkonnost vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,4 %, což je nejvíce od předkrizového roku 2007. Růst hrubého domácího produktu zajistily všechny hlavní položky včetně čistého vývozu, který v ještě vloni hospodářský pohyb zpomaloval. Zaznamenáváme tak největší růst v rámci všech zemí EU. Tradičním tahounem je právě nárůst průmyslové produkce, především automobilový a zpracovatelský průmysl a strojírenská výroba. Průmyslová výroba vytváří přibližně třetinu našeho hrubého domácího produktu. To je prakticky největší podíl v rámci všech zemí EU. Průmysl a strojírenství se tak významně podílejí na růstu našeho zahraničního obchodu a přebytku obchodní bilance, protože jde o silně konkurenceschopný sektor, který se dokáže etablovat na těch nejnáročnějších světových trzích. A expozice našich firem na 57. ročníku MSV v Brně má slova jenom podtrhují.

S dobrými zprávami o vývoji HDP souvisí i pokles nezaměstnanosti. Ta u nás byla v srpnu 5,1 % podle metodiky Eurostatu, na trhu práce je přitom nabídka kolem sta tisíc volných pracovních míst. Takto nízkou nezaměstnanost jsme u nás registrovali naposledy před krizovým rokem 2008. Hovořím o tom proto, že české průmyslové podniky jsou velmi významným zaměstnavatelem, zaměstnávajícím téměř 1,5 milionu osob, což je více než 28 % všech našich zaměstnaných.

Protivenství posilují ty dobré a čistí prostředí od slabých - proč tedy podporovat...? Nebo jak vybrat ty, kteří si podporu zaslouží? A má smysl třeba podporovat export? Pokud ano, jaké formy volí Vaše ministerstvo?

Letošní veletrh je podle mne pohledem do budoucnosti. Jeho hlavním tématem je průmyslová automatizace. Co osobně považuji za velmi důležité, to je transfer technologií a inovací do praxe. Tady máme co dohánět a jsem rád, že se této problematice veletrh věnuje v pavilonu A1 a také v rámci projektu Transfer technologií a inovací, kde se sejdou všechny klíčové technické vysoké školy. Velmi dobrý exportní potenciál mají i technologie pro ochranu životního prostředí, které se tady v Brně soustřeďují na veletrhu Envitech.

A co se Vašich otázek k podpoře týče, musím uvést, že MPO bylo prvním z českých ministerstev, které bylo připraveno čerpat evropské peníze a k 1. červnu spustilo Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

První prioritní osa je zaměřena na rozvoj výzkumu a vývoje, druhá na podporu podnikání malých a středních firem, třetí na efektivnější nakládání s energií a čtvrtá na rozvoj komunikačních a informačních technologií. Celkem si projekty českých firem mezi sebe rozdělí 120 miliard korun a největší část jde právě na podporu výzkumu a vývoje. Za sebou máme první kolo přijímání žádostí v některých výzvách, do nějž se přihlásilo od června do konce srpna na 3300 projektů českých podnikatelů, kteří zažádali o více než 90 miliard korun celkových způsobilých výdajů. To je obrovský úspěch. Takže smysluplnost a důležitost projektu, to je ta přirozená selekce, o níž se zmiňujete a kterou neděláme my jako MPO, ale sami podnikatelé svými schopnostmi a vizemi.

A co se podpory exportu týče, v této oblasti společně především s kolegy s MZV děláme pro české exportéry maximum. Jsme malá otevřená ekonomika závislá na exportu. Vždyť osmdesát procent naší produkce umísťujeme na náročném evropském trhu. A jsme již v době, kdy na naše strojírenské firmy dopadají negativní efekty situace v některých teritoriích, postižených válečnými střety nebo ekonomickými potížemi, a musíme proto neustále hledat a rozvíjet nové trhy. Podařilo se nám společně s MZV a s agenturou na podporu exportu CzechTrade nastavit úplně novou kvalitu podpory pro naše exportéry. Vloni se nám povedlo obnovit efektivní spolupráci MPO a MZV v oblasti ekonomické diplomacie, posílili jsme zahraniční sítě především v Asii a dalších perspektivních oblastech, bylo zřízeno jednotné Klientské centrum, rozšířili jsme servis pro naše exportéry a poskytujeme některé nadstandardní služby zdarma. V některých regionech je znalost místního prostředí, kterou specialisté CzechTrade mají, pro naše začínající exportéry zcela nepostradatelná.

Co se týče agentury CzechTrade, daří se jí i přes kurs koruny snižovat náklady na provoz zahraničních kanceláří. Co je ale klíčové, v roce 2014 dosáhla agentura CzechTrade rekordních výsledků v poskytování služeb. Čeští exportéři jejím prostřednictvím uskutečnili 103 úspěšných případů v celkové hodnotě přesahující 6,8 miliard korun. Proti předchozímu roku vzrostla celková hodnota zprostředkovaných případů téměř čtyřnásobně. CzechTrade v loňském roce zrealizoval 1559 zakázek pro 909 firem. Nejvíce úspěšných případů připadá na zahraniční kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu, Petrohradě a ve Stockholmu. Z hlediska objemu peněz dosahovaly největších úspěchů zahraniční kanceláře v Moskvě, Düsseldorfu a Záhřebu. Do podpory malých a středních firem spadá i informační, analytická a marketingová podpora, tedy mimo jiné i účast na specializovaných veletrzích a výstavách jako je MSV... A já osobně se vždy snažím, aby nás při našich cestách do zahraničí doprovázela co největší podnikatelská mise, kterou sestavují například Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy či jednotlivé smíšené komory.

Někde jste zmínil, že evropské peníze nejsou jednoznačně pozitivním jevem v hospodářství. Jak se tedy připravuje průmysl na "the day after"?

Nevím, jestli úplně stejně vnímáme pojem "Den poté"... Nemyslím si, že pro náš průmysl "Den poté" nastane, protože i zkušenosti z krizových let ukázaly, že nejlépe jsou na tom ty ekonomiky, které skutečně "vyrábějí". A tou my bezesporu jsme! Já ale vnímám jako svůj vlastní "Den poté" šance, které nabízí prostor, v němž jsou například kolegové v Německu o něco dále, a tím je pro mne Průmysl 4.0. Automatizace, digitalizace, robotizace, internet věcí a internet lidí... To je koncept, který s sebou nese změny v průmyslu jako takovém, ale i v přidružených oblastech. Může našim podnikům přinést zvýšení efektivity, zlepší řízení a plánování. Digitální řešení jsou ale náročná na datové toky, a proto potřebujeme pro naši zemi spolehlivou vysokorychlostní telekomunikační infrastrukturu a širokopásmové sítě. Zažíváme čtvrtou průmyslovou revoluci, a proto jsem potěšen tím, že se Průmyslu 4.0 Mezinárodní strojírenský veletrh letos tak intenzivně věnuje. Proto také na něm představuji jako náš příspěvek materiál Národní inciativa - Průmysl 4.0, který představuje tento koncept z hlediska jeho vlivu na průmysl a související ekonomické a sociální aspekty a navrhuje základní kroky k řešení ve vztahu k potřebám a přínosům této strategie pro české firmy.

Zdroj: Hospodářské noviny