Pokud k nám uprchlíci nechtějí, nařízené kvóty je v Česku neudrží. Budeme je snad k nám vozit násilím? ptá se ministr vnitra Milan Chovanec před dnešním mimořádným jednáním ministrů vnitra a spravedlnosti v Bruselu.

Co je vaším dnešním cílem pro jednání ministrů vnitra členských zemí EU v Bruselu?

Česká republika je jednou z posledních zemí, která drží odpor proti povinným kvótám. Jsem velmi zvědav na postoj kolegů visegrádské čtyřky. Pevně věřím, že s námi budou držet pozici a přidají se k nám i další země.

Proč?

Povinné kvóty odporují zdravému rozumu. Očekávám proto bouřlivé jednání a je možné, že se bude muset hlasovat. Je možné, že budeme přehlasováni.

Co se stane pak?

Já spíš nerozumím tomu, co si Evropská unie představuje pod vynutitelností kvót. Přijde mi to neproveditelné. Obávám se, že pokud k nám žádný Syřan nechce, povinnými kvótami nezměníme, že Syřané a Eritrejci do České republiky nechtějí.

Co je důvodem?

Je jich několik. Ať už výše sociálního příspěvku, nebo neexistence jejich zázemí v naší zemi. Vláda určitě nebude zvyšovat kapesné pro emigranty na 150 eur měsíčně, jako to má Německo. Pokud chce EU zavádět povinné kvóty, budeme k nám vozit běžence násilím? Myslím, že i když někdo do České republiky vstoupí, vyspí se a druhý den se vydá směrem k západním sousedům. Jinými slovy nejsme proti kvótám z důvodu, že nechceme pomáhat, ale protože jsme přesvědčeni, že nemohou fakticky fungovat.

Není ale zvláštní, že většina ostatních zemí si toto nemyslí?

To fakt nevím.

Neoslabuje to pozici České republiky v Evropské unii?

Jde o hluboký a složitý problém. Vyslyšeli jsme na začátku volání lucemburského předsednictví a v rámci realokace a přesídlení jich přijmeme 1500. Brali jsme to jako gesto a přihlášení se k principu solidarity. Byli jsme označováni za Evropany a členy evropské rodiny. Stačily tři týdny a starší evropské země nás začaly házet do jednoho pytle se zeměmi Visegrádu. Mě se už maminka ptala, jestli když všichni skočí z okna, tak skočím taky. Jsem přesvědčený o tom, že kvóty vůbec nic neřeší. Spolková republika hlásí, že může dorazit až milion uprchlíků. Zhruba 60 procent z nich jsou muži bez rodin. Podle evropského práva po určité době mohou za migranty legálně přicházet jejich rodiny. To znamená, že nápor příchozích bude do budoucna mnohem vyšší než dnes.

Nemáte obavu, že vyhrocená situace kolem přílivu běženců posílí populistické a extremistické strany?

Pokud občany neujistíme, že jsme schopni situaci ustát, je otázka, zda budeme schopni čelit nárůstu síly populistických hnutí a hnědnutí Evropy. V Rakousku posilují Svobodní, extremisté se dostávají ke slovu i na severu kontinentu. Problém s imigranty s sebou nese volání po jednoduchých řešeních, která nabízejí populisté. Takže jestli naše vláda nepřesvědčí veřejnost, že děláme maximum pro vyřešení komplikované situace, dojde k posílení fašizujících hnutí.

Nakolik souvisí odmítání kvót s jakýmsi nadbíháním politickým náladám v domácí politice?

Je třeba zapojit zdravý rozum. Evropská komise nám ještě přece neřekla, jakým způsobem zde máme migranty udržet. Na cestě z nefungujících zemí jsou dnes miliony lidí, z nichž část chce zamířit do Evropy. Způsobuje to mimo jiné i špatná situace v uprchlických táborech v zemích jako Libye. Lidé se pak zkrátka rozhodnou, že raději tábor opustí, a zamíří do vysněné Evropy. Zachytáváme příslušníky zhruba 29 národů, z nichž se pak rekrutují nelegální migranti.

Budete na úrovni evropských ministrů řešit redefinici takzvaného dublinského mechanismu (způsob, kterým je v rámci členských států Evropské unie určován jediný stát, který projedná žádost cizince o mezinárodní ochranu – pozn. red.), který v dnešní praxi selhává?

Už půl roku poslouchám o funkčních registračních místech, dodnes se projekt nikam neposunul. Mluví se o vojenských akcích a potápění lodí pašeráků, dodnes se ale nic nerealizovalo. Co se týká dublinských opatření, nevím, jak přesně zařídit, aby lidé nemigrovali do dalších států. Asi bychom lidem v rámci azylového řízení museli nasadit elektronický náramek, abychom mohli monitorovat jejich pohyb po Evropě. Znamenalo by to změnu legislativy a otázkou je, co by na to řekli ochránci lidských práv. Na území České republiky by se neměl pohybovat jeden jediný nelegální migrant – všichni, kdo vstoupí do Schengenu, by měli být registrováni. To se ale neděje, neboť vstupní země neplní své povinnosti. My a Slováci je plníme velmi dobře. Když jsme konfrontovaní, proč běžence zadržujeme, odpovídáme, protože porušili zákon. Zkrátka striktně dodržujeme unijní pravidla. Lidi, kteří zkrátka nejsou registrovaní a my na ně narazíme, zachytíme. Nelze jinak. Bohužel na vlnu válečných migrantů, kterým musíme pomáhat, navazuje příliv ekonomických migrantů, kterým nemáme šanci pomoct. Evropa nemá na to, aby spasila tři miliardy lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby.

Jednou z nejrozšířenějších obav mezi lidmi na sociálních sítích je strach, že do České republiky se mezi běženci dostanou islamisté a teroristé napojení na Islámský stát. Eviduje vaše ministerstvo a tajné služby výskyt takového nebezpečí?

Nelegální migrant, kterého na našem území zadržíme, je internován. Naše tajné služby se snaží spolupracovat se službami v zemích, odkud daný člověk pochází. Do jisté míry se dá takto spolupracovat stále ještě i se Sýrií. Pokoušíme se samozřejmě identifikovat nebezpečné lidi.

Odhalili jste už někoho nebezpečného?

V migračním proudu nikoliv. Nemáme informace o tom, že by na naše území pronikali lidé s konexemi na Islámský stát. Samozřejmě kontrolu ztěžuje fakt, že není možné definovat, o koho jde a odkud daný jedinec pochází. Mezi migranty jsme díky kontrolám a přísnému postupu velmi neoblíbení, mají chytré telefony a dobře sdílejí informace. Je proto pro migranty pohodlnější jít do Německa přes Rakousko než strávit týdny a měsíce internovaní v našich zařízeních. Tajné služby se musí zaměřit i na to, aby monitorovaly jedince, kteří se snaží zasívat strach a nenávist mezi migranty, kteří přicházejí do republiky.

Jak si Česká republika vede v zařízeních a uprchlických táborech mimo republiku – zejména v Turecku, Jordánsku či Kurdistánu?

Poskytli jsme 100 milionů korun na uprchlická centra po celém světě. Peníze putovaly do Turecka, Kurdistánu a největší část, celkem 45 milionů, šlo do Jordánska. Jen tam je přes 600 tisíc běženců. Naše peníze pomohly elektrifikaci tamního tábora, který má s elektřinou velké problémy. Česká republika je vedle Velké Británie či USA největším dárcem. Dalším problémem je, jak vracet migranty do zemí jejich původu. Státy je nechtějí přijmout zpět. Evropští diplomaté musejí velice rychle s danými zeměmi vyjednat, že pokud chtějí například na uprchlické tábory přijímat evropské dotace, musejí vzít zpátky své občany, kteří se zatoulali do státu Evropské unie.

Je postup podpory imigrantů za hranicemi Česka hlavní strategií vaší vlády?

Každé euro a koruna investované mimo evropský kontinent na zmírnění migračních toků je dobře vynaložený výdaj. Euro má jinou hodnotu v Jordánsku či Africe než u nás. Já se bojím jedné věci, a to je deziluze. Obávám se, že migranti jsou obalamuceni převaděči, kterým zaplatili nemalé peníze za převoz. Oni jim říkají, že Evropa je ráj, že stát se o ně všude postará. Migranti však i třeba z neznalosti jazyka budou muset přijmout méně důstojnou roli, což může vyvolat obrovskou deziluzi. Projevit se to pak může u další generace, která nebude mít pocit, že je s danou zemí, ve které se narodila, srostlá. Příkladem mohou být Alžířané v Paříži.

Monitorujete mezi Čechy ony pašeráky a převaděče?

Ne. Jde hlavně o osoby z oblasti Balkánu či například Syřany trvale žijící v Německu. Podle Europolu se na tomto byznysu s lidmi přiživuje až 30 tisíc lidí. Jde o obrovský byznys ve výši několika miliard dolarů.

Jaká je situace v obcích Bělá pod Bezdězem nebo Vyšní Lhoty, kde se nacházejí detenční zařízení? Zaznamenali jste tam nějaké problémy či zvýšenou kriminalitu?

Snažíme se lidem vysvětlovat pozici vlády a dáváme jim jasné bezpečnostní záruky v podobě výstavby plotů nebo rozšiřování policejních služeben. Chtěl bych lidem i starostům poděkovat, protože zatím se nám daří vést společnou debatu. Lidé se ptají velice racionálně, chtějí konkrétní odpovědi, nejde o žádné výkřiky do tmy. Snažíme se, aby lidé v daných obcích měli z nastalé situace nějaké benefity. Zvyšuje se tam zaměstnanost a připravujeme novelu zákona, aby obce za migranta dostávaly příspěvek – jde zhruba o osm korun na hlavu za den. Pro obce by to mělo znamenat příjem až třeba jeden milion korun za rok. To je příjemné zpestření pro obce, které mají rozpočet kolem deseti milionů korun. Ministerstvo vnitra půjde i cestou dotací v inkriminovaných obcích – podle rozhodnutí starosty například osvětlení, kamerové systémy a tak dále. Chceme, aby lidé viděli, že stát jim jistý diskomfort vynahradí a umí se revanšovat.

ČSSD v minulosti kritizovala církevní restituce. Dnes se vaše vláda hodlá v řešení migrační krize opřít o pomoc církví. Jde o proměnu vztahu mezi vaší stranou a církevními organizacemi?

My jsme nekritizovali církve, ale politickou reprezentaci, která restituce schválila. Trváme na tom, že to bylo nastavené nespravedlivě. Rozhodně ale nepopíráme roli církví ve společnosti. Jsme partneři, spolupracujeme a nabízejí nám nejenom ubytovací zařízení, ale i znalosti ze zemí, odkud k nám migranti utíkají. Jednoznačně pozitivní spolupráce.

Zdroj: Lidové noviny