ČSSD v médiích - B. Sobotka: Nežijeme v ideálním světě bez TOP 09 a ODS. Snad to Dienstbier chápe

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka poskytl rozhovor deníku Právo. Věnuje se mimo jiné vnitrostranickému referendu.

* Pane premiére, na začátku týdne jste tvrdil, že generální ředitelství státní služby je nezbytné, a najednou se bez něj služební zákon obejde. Jak to? 

Většinu jeho pravomocí z hlediska koordinace výkonu státní správy jsme převedli na ministerstvo vnitra a v systemizaci bude spolupracovat s resortem financí. Jsem přesvědčen, že to je model, který může fungovat, a pokládám ho za elegantní řešení. Navíc je zákon o státní službě něco, co by mělo přetrvat funkční období této vlády, a to, že jsme pro návrh ve Sněmovně získali širokou podporu napříč spektrem – možná až 150 hlasů –, je velký úspěch, stejně jako že bude platit od ledna příštího roku. 

* O dohodě mluvíte jako o vítězství koalice, přitom zavedení generálního ředitelství kritizovali už předtím poslanci ČSSD a byly to ODS a TOP 09, které docílily jeho zrušení. 

Dohodu beru jako úspěch kabinetu, protože budeme první vládou v novodobé historii, která prosadí systém státní služby, což je naprosto nezbytné pro její zlepšení a odpolitizování. Opozice se snažila zabránit přijetí novely a to se jí nepodařilo. Zákon bude platit od 1. ledna 2015. Opozice tvrdila, že zákon kvůli čerpání evropských peněz nepotřebujeme, teď uznala naše argumenty a souhlasila s tím, že se na podobě zákona dohodneme. Jestli bude generální ředitelství, nebo státní správu bude mít na starosti náměstek na vnitru, je voličům celkem jedno. Jim záleží na tom, aby zde byly impulzy pro podporu růstu a investic. A kdyby se parlament ještě měsíce hádal o generální ředitelství, tak by bylo ohroženo 500 miliard korun z evropských fondů. 

* Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier zůstal v koalici jediný, kdo na generálním ředitelství trval. Měl byste pochopení pro to, kdyby chtěl rezignovat? 

Myslím, že by to bylo úplně hloupé. V programu soc. dem. jsme měli nový zákon o státní službě, nikoli zřizování generálního ředitelství. Nemyslím, že jeho zrušení třeba vnímat jako neúspěch kohokoli, kdo se podílel na přípravě novely zákona o státní službě. Zejména Jiří Dienstbier a jeho náměstkyně Valachová na tom odvedli obrovský kus práce. Připomínky opozice jsou určitý kompromis, ale nemaže to práci, kterou Jiří Dienstbier odvedl. 

* Jenže včera vám na tiskové konferenci Dienstbier řekl, že změny jeho legislativci dělat nebudou. Na chodbě jste s ním měl i ostrou výměnu názorů a pozval jste si ho na kobereček. Co jste mu řekl? 

Požádal jsem ho, aby vládní legislativa vyslala svého zástupce do pracovní skupiny na resortu vnitra, což se také stalo. Jiří Dienstbier mě také informoval o tom, že pan Kalousek nevybíravě zaútočil na jeho spolupracovníky z Úřadu práce a ti se cítí dotčeni. To chápu, protože jestli je Kalousek označil za nekompetentní, tak si myslím, že to je skutečně urážka, a nedivím se Jiřímu Dienstbierovi, že ho to naštvalo. 

* Nestává se každý den, že ministr se takto veřejně vzepře premiérovi. Je to začátek konce letitého spojenectví? 

Myslím, že to neznamená vůbec nic jiného, než že se ministr Dienstbier bude věnovat jiné práci, jíž má obrovské množství. Pokud jde o zákon o státní službě, tak na něm bude pracovat ministr vnitra. V žádném případě tady ale není problém. Během 14 dní bude připraven příslušný pozměňující návrh, o kterém bude Sněmovna hlasovat, a pokračuje se dál. 

* Omluvil se vám za svoje chování? 

Řešili jsme jen ty dvě věci, o kterých jsem mluvil, a nic jiného. Pak jsem mu popřál hezkou dovolenou. 

* Dienstbierovi se ale nelíbilo zrušení generálního ředitelství proto, že tím služební zákon prý pozbyde smyslu. Změny také kritizovaly odbory. I přesto si myslíte, že to bude dobrý zákon? 

Kdybychom žili v ideálním světě bez TOP 09 a ODS, tak bychom určitě prosadili naši představu zákona o státní službě, kterou s Jiřím Dienstbierem máme. Potíž je ale v tom, že v takovém světě nežijeme, a tak musíme čas od času udělat kompromis. A věřím, že Jiří Dienstbier chápe, že to je reálná politická situace, se kterou se musíme vypořádat. 

* Neděláte kompromis s opozicí spíše proto, abyste udržel vládu co nejdéle? 

Jeden z důvodů pro oboustranný kompromis je odblokování parlamentu. Na zářijové schůzi máme desítky klíčových zákonů, které ČSSD voličům slíbila. Pokud by pokračovala obstrukce ze strany opozice, tak je neprojednáme a změny od příštího roku nezavedeme. To je klíčový důvod, který mě jako předsedu soc. dem. vedl k tomu, abychom se dohodli. Voliči nejsou zvědaví na to, aby ve Sněmovně poslouchali hodinové předčítání z literatury, ale očekávají, že poslanci začnou měnit zákony, jak to po nich chtěli ve volbách. 

* Kde berete jistotu, že opozice k obstrukcím nesáhne v budoucnosti, a tím vás nedonutí k jiným ústupkům? 

My se budeme chovat k opozici jinak a jsme připraveni vést debatu tam, kde to bude možné a nebude to v rozporu s naším programem. Očekávám, že opozice na to nebude reagovat tím, že bude blokovat schůzi Sněmovny. Rozhodovat musí většina, o většině rozhodli občané a opozice by to měla respektovat. Tím, že se k opozici budeme chovat jinak než Nečasova vláda, tak jí současně zužujeme prostor pro to, aby používala metody, jako jsou obstrukce. Nečasova vláda si tím, že ignorovala cokoli, co jsme v opozici navrhovali, o ně koledovala. 

* Ale například při schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi jste žádných ústupků nedosáhli. 

Sněmovnu jsme zablokovali a plně jsme využili obstrukční instrumenty, ale samozřejmě vládní koalice má nástroje na to, aby je překonala. Kdybychom k nim sáhli my, tak co bychom měli? Zákon o státní službě, který by se po dalších volbách zase změnil. Kdybychom zastavili obstrukce, tak by opozice zákon nepochybně dala k Ústavnímu soudu a nabrali bychom zoufalé zpoždění při čerpání prostředků z Unie. 

* Během debat kolem zákona o státní službě jste na Úřadu vlády měl samostatné jednání s prvním místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem. Nebylo to poprvé. V kuloárech se říká, že byste se nejraději zbavil ministra financí Andreje Babiše. Nejednal jste s Kalouskem i o tom? 

Proboha, proč bych to dělal? Sestavili jsme vládní koalici s lidovci a ANO a tuto sestavu jsem na půdě soc. dem. od prvního okamžiku po volbách prosazoval. ČSSD, lidovci a ANO byly strany, které v posledních letech nebyly u vlády, nenesou odpovědnost za hrubé chyby, které se tu odehrály. Za ně nesou odpovědnost lidé jako Kalousek, Fiala, Stanjura a další. Ti mají teď být v opozici a zpytovat svědomí. A pevně věřím, že v ní nebudou čtyři roky, ale aspoň osm let. Soc. dem. rozhodně nemá zájem měnit koaličního partnera, chceme dotáhnout do konce plnění programového prohlášení. To společně s koaliční smlouvou dodržujeme a totéž očekáváme od našich partnerů z ANO a KDU-ČSL. Program je výborný a potřebný. Devadesát procent bodů soc. dem. je součástí programového prohlášení vlády a teď je potřeba ho dotáhnout do konce. Copak bychom s Kalouskem mohli zrušit poplatky ve zdravotnictví, zvýšit minimální mzdu o 700 korun, prosadit zákon o neziskových organizacích ve zdravotnictví? To by možné nebylo. 

* Mluvíte o výborném programu, ale třeba zavedení zákona o prokazování původu majetku vázne. Co se děje? 

Zákon jsme dostali do programového prohlášení a teď soc. dem. pozorně sleduje, aby ministerstvo financí nenabralo zpoždění. Na jednání vlády jsme si potvrdili, že pan Babiš dodrží legislativní plán a že do konce září předloží zákon, který rychle posílí pravomoci daňové správy, aby se mohla začít ptát po původu podezřelého majetku. Je evidentní, že v tomto ohledu tu je možná ne stoprocentní shoda, ale výrazný konsenzus. Metoda, kdy by o tom rozhodovaly soudy v první linii, mi připadá příliš pomalá. Chceme, aby zákon platil od 1. ledna 2016, a nepřipustíme žádné zpoždění. 

* Soudní cestu prosazovali lidovci. Nedochází opět k tomu, že s ANO válcujete nejmenšího koaličního partnera? Nestěžují si vám lidovečtí ministři? 

KDU-ČSL dostala ve vládě prostor, který odpovídá jejímu volebnímu výsledku. Na základních klíčových tématech hledáme konsenzus, koaliční strany se ve vládě nepřehlasovávají. Stejně jako jsme v koalici našli shodu k zákonu o státní službě, tak budeme shodu hledat i v dalších věcech. Mluvil jsem s panem Bělobrádkem, Jurečkou i Hermanem a nezaznamenal jsem z jejich strany nějaké hořkosti, které by se týkaly fungování vlády. Nevidím problémy v komunikaci mezi koaličními stranami. Daří se nám věci prosazovat, to je podle mě nejdůležitější parametr. 

* A co vaše vztahy s Babišem? 

Ty jsou do značné míry paradoxní. Na jednu stranu jsme spojenci, co se týče prosazování programu vlády, na druhou stranu je ANO pro soc. dem. největším vyzyvatelem v komunálních a senátních volbách, na které se intenzivně připravujeme. Ať ten výsledek bude jakýkoli, tak si nemyslím, že by to vedlo k jakémukoli porušování koaliční smlouvy. Ani jedna vládní strana nechce zklamat voliče, kteří vkládají velké naděje v pozitivní kroky nové vlády. Nemáme přirozeně na všechno stejný názor, jako sociální demokrat se nemohu shodnout s panem Babišem, který je spíše pravicově orientovaný, ale jsem rád, že pokud jde o věci, na kterých stojí program ČSSD, a o rozpočtovou politiku, kterou jsme přeorientovali na podporu hospodářského růstu, tak jsme schopni dosáhnout shody. 

* Pojďme k vnitrostranickému referendu soc. dem. Vaši členové se vyslovili pro prila márky, kvóty pro ženy na kandidátkách a pro to, aby ČSSD prosadila zákon zamezující politikům souběh více placených funkcí. Výsledek jste označil za úspěch, pochválil jste 52procentní účast z 22 577 členů. Na druhou stranu se na něj lze dívat tak, že 48 procent členů referendum nezajímalo. 

Potkal jsem velké množství soc. dem. a všichni mají obrovskou radost. Účast je pro ČSSD obrovská vzpruha, což ještě před dvěma třemi měsíci málokdo očekával. Když jsem přišel s myšlenkou referenda, tak mě od toho, abych ho dělal uprostřed dovolených, řada lidí odrazovala. Musel jsem přesvědčit nejen užší vedení strany, kde byzkušenost řada skeptiků, ale i ústřední výkonný výbor. Pokud si uvědomíte, že naši členové dopis nedostali domů, ale museli na poštu si ho vyzvednout, tak účast je vynikající a dvojnásobně překročila minimální limit pro platnost referenda. Jsem rád, že naši členové reformy uvnitř strany podpořili. 

* Oddychl jste si, že to tak dopadlo? 

Mám hlavně velkou radost. Pro mě nebylo překvapení, že skončilo úspěchem, protože když jsem se v uplynulých měsících setkával s našimi členy, tak to bylo vesměs s aktivní částí, která chodí na schůze, a ti mi říkali, že už hlasovali. Získal jsem tedy pocit, že účast bude vyšší než 25 procent. 

* Z 11 783 hlasů bylo ale platných jen 8731. Čím si to vysvětlujete? 

To je velmi jednoduché. Členové k hlasovacím lístkům museli vyplnit ještě verifikační lístky s osobními identifikačními údaji a podpisem. Někteří na to zapomněli, někteří ho připojit nechtěli, což hlasy zneplatnilo. Byla to úplně nová a ne ke všem se dostal podrobný popis, jak hlasovat. Možná jednou z chyb bylo, že návod byl z druhé strany hlasovacího lístku a v okamžiku, kdy ho člen zalepil do oranžové obálky, si nemohl přečíst, jak postupovat při kompletaci. Systém nebyl úplně jednoduchý, na druhou stranu je absolutně anonymní a spolehlivý. Až budeme dělat další referendum, tak počet neplatných hlasů bude mnohem menší. Každopádně výsledky nelze zpochybnit. Nejenže se referenda zúčastnila nadpoloviční většina soc. dem., ale také všechny tři položené otázky získaly nadpoloviční většinu z odevzdaných hlasů. Příjemně mě překvapilo, že zvítězili příznivci posílení podílu žen na našich kandidátkách. To pro nás bude velká výzva, až je začneme sestavovat pro krajské volby v roce 2016. Tehdy bychom také chtěli uplatnit nový model primárek, kdy se k podobě kandidátní listiny budou moci vyjádřit všichni členové. To je skutečná revoluce uvnitř soc. dem. A co se týče dalšího využití referenda, tak vidím možnost, aby se členové za dva tři roky vyjádřili ke kandidátovi na prezidenta soc. dem. 

* Kvóty prošly jen velice těsně. Najdete dost žen na zaplnění kandidátek? 

Nemám o tom pochybnosti. Jde o kandidátky do krajů a do Sněmovny, máme řadu starostek, komunálních a krajských zastupitelek. Nebudeme je muset hledat na inzerát, spíš jde jen o to, abychom se po nich podívali a požádali je, aby vstoupily do vyšší politiky. Nevidím v tom skutečně problém, obzvlášť když třeba zelení či lidovci měli poloviční zastoupení žen na svých kandidátkách. 

* Třeba při sestavování vlády ČSSD zprvu nenavrhla ani jednu ženu. 

Sestavování vlády je o něco složitější, protože máte omezené množství nominací a musíte zohlednit velké množství zájmů. Pokud ale jde o sestavení kandidátních listin a podílu žen a mužů na nich, tak se to soc. dem. povede. 

* Opravdu myslíte, že tyto reformy zastaví stagnující preference ČSSD a spasí soc. dem.? 

V posledním průzkumu jsme měli 19,6 procenta (před ČSSD bylo ANO s 22,4 procenta), ve volbách jsme získali 20,5 procenta. Po šesti měsících ve vládě, kdy musíme řešit složité problémy, to vůbec není špatná situace. Co se týče vnitřních reforem, tak samozřejmě že samy o sobě nejsou klíčové. Klíčové je, aby soc. dem. splnila očekávání voličů ve vládě. Sedm let jsme čekali na tuto příležitost a nesmíme ji promarnit. Musíme zlepšit situaci důchodců a rodin s dětmi, stabilizovat zdravotnictví, snížit nezaměstnanost. To bude jádro úspěchu ČSSD, a ne to jestli budeme mít primárky. Pokud ale má soc. dem. dlouhodobě garantovat svůj program spravedlnosti, solidarity a svobody, tak pro to musí mít dostatečný lidský potenciál. A reformy děláme proto, abychom zatraktivnili soc. dem. pro nové členy, omladili stranu, zlepšili výběr kandidátů. Demokracie bez silné sociálnědemokratické strany dříve nebo později přestává fungovat, protože přestává reprezentovat zájmy lidí z nižších a středních příjmových vrstev. Představa, že jejich zájmy budou reprezentovat strany vedené miliardáři, je velká iluze. 

* Jak se stavíte k zavedení přímé volby předsedy ČSSD, jak to opět zmínil Michal Hašek? 

Ta možnost tady již existuje, ale tradičně předsedu volíme na sjezdu. Já jako jeden z lidí, kteří soc. dem. v roce 1989 obnovovali, jsem stoupencem tradiční volby. 

* Proč, když prosazujete primárky pro kandidáty na poslance? 

Pro příští sjezd na jaře 2015 jsme zvýšili počet delegátů asi o dvě stovky a sjezd je vrcholná stranická událost. Kdybychom z něj vypustili moment volby předsedy a vedení, tak by hodně ztratil na významu. Konečné rozhodnutí o způsobu volby ale bude na ústředním výkonném výboru.