Jako potvrzení dobré kondice české ekonomiky lze vnímat pokladní plnění státního rozpočtu za srpen. Zatímco loni touto dobou byl výsledek hospodaření mínus necelých 15 miliard korun, letos máme bezmála 19 miliard přebytek.

Excelentní výsledky mají zejména české firmy, protože inkaso daně z příjmu právnických osob je o 17 procent vyšší než loni touto dobou. Za prvních osm měsíců letošního roku se na této dani vybralo bezmála 60 miliard korun.

Podobně pozitivní trend potkává i ostatní daně, neboť celkové příjmy z daní dosáhly 378,4 miliardy korun, což je o 12,6 miliardy více než loni. Je dobré zmínit, že daňové příjmy rostou i navzdory některým změnám, které tato vláda prosadila – zejména jde o zavedení třetí sazby DPH, zvýšení slevy na děti a dále například vrácení slevy pracujícím důchodcům.

Je nad míru jasné, že vládní kroky přinesly do české ekonomiky více důvěry jak u podnikatelů, tak i u spotřebitelů. Je jistě pravda, že některá z uvedených opatření snižují inkaso daní, ale na druhou stranu je otázka, zda by se ekonomika jako celek vyvíjela tak pozitivně, kdyby vláda k těmto a dalším kladně vnímaným opatřením nepřikročila. Jsem toho názoru, že nikoli. Statistiky jasně ukazují, že se spotřebitelé již přestali bát budoucnosti.

Dobrou zprávou je, že i DPH, se kterým to dlouhé měsíce nevypadalo příliš valně, se začíná dostávat do souladu s predikcí, na níž stojí státní rozpočet. Meziroční pokles inkasa DPH o 0,4 procenta vypadá již lépe, než tomu bylo v uplynulých měsících. Je jistě pravda, že inkaso loňského roku bylo některými vlivy uměle navýšeno, ale na druhou stranu je třeba zohlednit, že v současnosti nabírá česká ekonomika skutečně nevídané tempo a inkaso daní by tomu mělo odpovídat.

Vynikající výsledky mají i příjmy v gesci ministerstva práce a sociálních věcí. Meziroční růst inkasa pojistného na sociální zabezpečení o 5,6 procenta dle mého názoru odpovídá nízké zaměstnanosti, která je nyní jednou z nejnižších v EU.

Co se týče výdajů, může být vládě vytýkáno, že narůstají o něco rychleji, než je v rozpočtu uvedeno. Konkrétně meziročně vzrostly o 5,7 procenta, zatímco rozpočet počítá s růstem o 3,3 procenta. Je ovšem třeba uvést, že za růstem výdajů nejsou jen zvýšené sociální transfery, ale z velké míry za to může zvýšená investiční aktivita vlády. A pokud nyní Česko zažívá velký hospodářský růst, tak právě investiční aktivita vlády na tom má významný podíl, což ostatně potvrzuje i Český statistický úřad.

Závěrem je třeba zmínit, že za mimořádně dobrým výsledkem hospodaření stojí rovněž vysoká efektivita čerpání fondů EU, jehož dynamika postupně narůstá spolu s přijatými opatřeními. Bez snahy celé vlády by k tomu těžko došlo a rozpočet by se zřejmě touto dobou nacházel v deficitu.