Nával migrantů, jehož jsme svědky, vede zcela logicky, i když poněkud opožděně, k úvahám, jak řešit příčiny problému. Předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg kupříkladu soudí, že „musíme přestěhovat dostatečně průmyslu a továren do Afriky, aby lidé našli zaměstnání doma“.

Schwarzenbergův návrh na zprůmyslnění Afriky není originální. Uvažovat se o něm začalo zhruba před půlstoletím. Naši čeští montéři ještě za minulého režimu stavěli například významnou elektrárnu v egyptském Kafr el-Davar. Pomáhali jsme tehdy budovat základy průmyslu ve více afrických zemích.

Dnes jsme už mnohem dále a velcí investoři mají úplně jiné priority než zvyšovat v Africe zaměstnanost. Africký kontinent se proměnil v prostor, na kterém se především čínské a americké firmy přetahují o přístup k bohatým surovinovým a energetickým zdrojům. Podporují přitom rozvoj dopravní infrastruktury, aby bylo možno nerostné bohatství z Afriky co nejrychleji a co nejlaciněji odvážet. Stavbou nějakých továren se přitom málokdo zdržuje. V éře finančního kapitalismu lze mnohem snadněji zbohatnout díky přeshraničním fúzím a akvizicím. Objem investic do sektorů závislých na větším množství lidské práce naopak klesá.

Pro Američany je jednodušší přenést výrobu náročnou na práci do Číny, naopak Číňané vozí v rámci svých projektů své vlastní dělníky i do Afriky. Nejnověji začali využívat africkou pracovní sílu například v oděvních závodech. Pochopitelně pouze za předpokladu, že pracuje za ještě mizernější mzdu než dovezení pracovníci z Číny.

O nějaké koordinované pomoci strádající Africe nemůže být řeči. Vysocí politici USA vyzývají africké vlády, aby dobře zvážily, s jakými obchodními partnery spolupracují. Čína zase na svoji obhajobu uvádí, že na rozdíl od jiných zemí ona alespoň částečně pomáhá splácet africkým státům úroky z jejich beznadějně vysokých dluhů.

Pokud bychom chtěli mít bilanci industrializace Afriky úplnou, potřebovali bychom vědět, kolik průmyslových objektů a jaký díl infrastruktury včetně přístavů a letišť zničili naši spojenci například jen při bombardování Libye. Tyto kapacity je nutno od potenciálu africké ekonomiky odečíst. Všechny tyto a některé další okolnosti by měl vzít do úvahy Karel Schwarzenberg, než začne radit, jak zprůmyslnit Afriku.


Zdroj: Právo