Během tohoto léta čelíme přinejmenším třem šokům, o jejichž naléhavosti jsme ještě před nedávnem neměli ani ponětí. Začalo to vyhrocením řecké dlužní krize. Pár dnů to dokonce vypadalo, že se staneme svědky epochálního státního bankrotu a že začne proces štěpení, kdy historicky první země opustí eurozónu, a dost možná i Evropskou unii.

Tato krize načas utichla, stoupenci zachování zbytků řecké suverenity byli rozdrceni a věci se zdánlivě vrátily do starých kolejí. Nikdo však není schopen říci, zda to všechno bylo skutečně definitivně odvráceno, anebo problém dále doutná a může kdykoliv vypuknout se stejnou či ještě větší silou ve kterékoliv jiné výrazně zadlužené zemi.
Spíše to vypadá, že problém nekompaktnosti EU a problematičnosti řešení, jež bylo v případě Řecka prosazeno, byl pouze načas přehlušen dalším šokem – příchodem nebývalé vlny uprchlíků z mimoevropských zemí.

Také v tomto případě nedokáže nikdo říct, nakolik se jedná o jednorázovou a zcela mimořádnou situaci a nakolik se rozjíždí proces, který může Evropu rozvrátit, pokud bude pokračovat dostatečně dlouho a s dostatečnou intenzitou.

V žádném případě si nelze představit, že provizorní řešení z letoška – tedy přijetí několika set uprchlíků a přihlížení přesunům tisíců dalších – by mohlo být trvale udržitelným způsobem přístupu k migrační krizi. Rozšiřování kapacit středisek pro uprchlíky je asi tak perspektivním řešením, které zabrání recidivě, jako rozprodej řeckých ostrovů věřitelům.

A když jsme u té trvalé udržitelnosti, narážíme na další šok letošního léta. Také v minulých letech jsme zažili výskyty extrémních teplot. Uklidňovali jsme se však tím, že krátké výkyvy od normálu vždycky byly a budou. Aby se však teploměr ustálil na celé týdny těsně pod čtyřicítkou a tropické dny vytvořily dlouhou šňůru, to tady ještě nebylo. Odborníci na meteorologii hovoří o překvapivém trendu urychlení změn klimatu. Odborníci na uklidňování ohledně údajných klimatických změn se v těch vedrech raději odmlčeli. Lze předpovědět, že z klimatizovaných prostor se vynoří až pár dnů po poklesu teplot.

Zadlužování zemí, migrační vlny i klimatické výkyvy tady byly vždycky. Letošek je však zvláštní tím, že z extrémů se začíná stávat jakýsi normál. Pokud by tyto změny měly být skutečně nevratné, neměli bychom předstírat, že je dokážeme zvládat provizorními prostředky. A nic než ty zatím nabídnuty nebyly.

 

Zdroj: Právo