Prezident Miloš Zeman poletí v září do Číny, aby se zúčastnil tamních oslav konce druhé světové války. Možná jako jediný politik EU. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek to schvaluje.

Bruselští diplomaté v souvislosti se Zemanovou návštěvou Pekingu údajně naznačili, že taková gesta českého prezidenta poškozují důvěryhodnost naší vlády. Škodí Miloš Zeman pověsti kabinetu? 

To je nesmysl, povrchní argumenty! Podívejte se, Čína byla obětí japonské agrese. A navíc nikdo nebere v potaz, že Česká republika má pádné důvody pro to, aby se hlava státu oslav zúčastnila. 

Jaké? 

Postoje, které vidím v českých denících, vše hrubě zjednodušují. Zajímalo by mne, jestli někdo z kritiků v českých médiích zvážil fakt, že Čína v roce 1941 uznala exilovou vládu Edvarda Beneše, což pro nás mělo tehdy veliký význam. A jestli někdo zvážil, že se války proti fašistické agresi v Tichomoří účastnily desítky Čechů. A někteří padli. A že toto je něco, co stojí za vzpomenutí. Jde o součást českých dějin. 

Nezradilo Česko Evropskou unii, když navrhla společný bojkot oslav v Číně, a prezident Zeman přesto do Pekingu poletí? 

Všichni věděli, že se náš prezident chystá do Číny, a nikdo v tom neviděl rozpor. A ani nikdo z ministrů mi neřekl, že se dopouštíme nějaké zrady, jak jsem si přečetl v novinách. To je strašně nepravdivé. Účast českého prezidenta je vedena tím, že chceme řešit věci dialogem. A to musí člověk podpořit.

Není snad pravda, že EU bojkot navrhla?

Jde o hrubé zkreslení toho, co se odehrálo. V Evropě všichni uznali naše argumenty jako transparentní, ale v Česku se dozvím, že jsme zradili.

Jak tedy jednání v Bruselu probíhalo?

Zaprvé bylo řečeno, že návštěva českého prezidenta v Číně není věcí, kterou bychom něco bojkotovali. Věc se pak řešila v pracovní skupině pro Asii a Oceánii. Tam se postupuje tak, že někdo přednese argumenty, a když vznikne shoda, vydá se společné stanovisko. Je pravda, že zde byly nějaké tendence sjednocovat postup ve věci Číny, ale ukázalo se, že pro tyto tendence nejsou argumenty dostatečné a přesvědčivé. Nebyly tudíž nalezeny argumenty, proč by se evropští státníci neměli oslav účastnit.

Vy jste také pozvánku obdržel?

Ne, ty byly pouze pro hlavy států. Dostaly je především Německo, Francie, Itálie – klíčové země Evropy. Pak také Nizozemsko a Belgie. Šlo o poměrně málo zemí, které byly pozvány.

Jak obdržel pozvánku prezident Zeman?

Pozvání obdržel na oficiální návštěvě v Číně ústně. Čili my jsme byli v jiné pozici: věděli jsme, že písemné pozvání obdržíme. Ostatní země toto řešit nemusely, jelikož pozvány nebyly. Ale i třeba Francie ještě v červnu nevěděla, jestli se François Hollande oslav zúčastní.

Konzultoval prezident svoji návštěvu s vládou?

Ano, věděli jsme o tom. Pan prezident mě o tom informoval.

Dávali jste mu doporučení, aby se vyhnul pompézní vojenské přehlídce v Pekingu?

Necítil jsem, že by bylo třeba něco doporučovat. Postoj prezidenta je kontinuální. Stejně jako říkal, že cítí potřebu vzdát v Moskvě hold sovětským vojákům, kteří padli v boji za osvobození Československa, stejně tak nyní říká, že vzdá hold vítězství nad fašistickou agresí.

Nebude však přehlídka pokládána za provokaci vůči Japonsku?

To takto nevnímám. Jde o novinářské zkratky, které neberou v potaz, co se v tomto regionu děje. V posledních měsících se dialog mezi Japonskem a Čínou prohlubuje.

Přispívají Zemanovy návštěvy Číny k prohloubení obchodních vztahů, jak jste očekávali?

Myslím, že masivně. Byť nechci upírat prezidentovi jeho zásluhy, podílí se na tom více lidí, ale prezident je nedílnou součástí. Jsme za to rádi. Táhneme za jeden provaz. Dnes musím uznat – ač jsem byl zprvu opatrný –, že ekonomický dopad je daleko větší, než jsem si kdykoli dokázal představit. Výsledky otevření vztahů s Čínou přinášejí investice. Rýsují se další. Ano, netušil jsem, že v tak krátké době můžeme dosáhnout takového zvýšení aktivity, které bude mít zásadní dopad do národní ekonomiky. 

 

Zdroj: MF Dnes