Senátor Jan Hajda je přesvědčený, že zemědělci na Břeclavsku potřebují pomoc. Řekl to v rozhovoru pro Břeclavský deník.

Měnící se klima, které už několik let zhoršuje podmínky zemědělcům. To je hlavní důvod, proč se senátor Jan Hajda (ČSSD) z Pavlova, který celý život pracoval právě v zemědělství, pustil do boje o zařazení Břeclavska na seznam oblastí postižených nepříznivými klimatickými podmínkami. Zemědělcům z regionu by to přineslo dotace z Evropské unie. Podle Hajdy je řešení situace neodkladné.

Kdy by se Břeclavsko mohlo dočkat zařazení mezi suchem postižené oblasti podporované evropskými dotacemi?

To záleží na pracovnících ministerstva zemědělství. Ti ve svém programu uvažují o roce 2018.

Proč až za tři roky?

Z termínu jsem sám zklamaný. Řada pracovníků ministerstva zemědělství však není ochotna přijmout prokazatelné změny klimatických podmínek.

Na jakém principu funguje výběr regionů mezi tyto oblasti?

Vědci sledují změny klimatu ve vztahu k vodnímu režimu, půdě i srážkám. Zaznamenávají také vývoj teploty ovzduší. Výsledkem měření je dopad klimatu na zemědělské produkty, a to především obiloviny, řepku a kukuřici.

Jaké jsou zatím výsledky těchto měření na Břeclavsku?

Okres už začíná zaostávat za ostatními oblastmi v zemi. Dopady pak ovlivňují také menší zdroje na odměňování, investování a zaměstnanost na vesnici. Současné sucho a jeho dopady zvýrazňuje naléhavost řešení problému.

Jakým způsobem by fungovalo přerozdělování dotací?

Jednoduše. Zemědělské podniky dostávají zvýšené dotace na jeden hektar půdy.

Má Evropská unie i další řešení?

Součástí opatření je i změna osevního postupu, pěstování plodin odolných vůči suchu a zvýšená pozornost specifickým plodinám.

Jak jinak by se podle vás dalo zemědělcům na Břeclavsku ještě pomoci?

Jako důležitou vidím podporu budování kapénkových závlah vinic. Ty díky kořenovému systému odolávají suchu a navíc jsou rozhodující plodinou pro zaměstnanost na vesnicích.