Nedávno jsem si přečetla článek, kde Laurent Muschel, ředitel pro migraci a ochranu při Evropské komisi, vyzývá Českou republiku k solidaritě vůči migrantům a odvolává se na léta 1968 a 1969, kdy odešlo z Československa do zahraničí na 70 tisíc lidí.

Srovnávat českou ,,migraci “ ve většině případů  vzdělaných lidí,  stíhaných  z politických důvodů, s dnešním přílivem ekonomických migrantů,  není fér a hraničí s lacinou propagandou a snahou zakrýt pochybení  samotné  Evropské unie v počátcích  migrace, nebo odpovědnost některých členů Evropské unie.

Vojenský zásah proti Libyi v roce 2011 vedly z evropských zemích především Francie, Velká Británie, Itálie a Belgie a po svržení místního diktátora se tyto země stáhly,  jakoby zapomněly že v této zemi se nachází obrovské množství vojáků a zbraní, zakoupených díky ziskům  z  ropy. Místní a mezinárodní skupiny extremistů tak mají prostředky i prostor  pro rozpoutání občanských válek. Občanské války, špatná ekonomická situace  a nestabilita  jsou příčinami dnešního exodu do Evropy.

Nikdo nemůže obvinit Českou republiku a  české občany z nesolidarity, v letech 2012-2014  jsme poskytli  humanitární, finanční a materiální pomoc ve prospěch Sýrie v hodnotě 120 milionů korun.

V lednu 2015 schválila česká vláda program na pomoc uprchlíkům v jejich domovských regionech a plánuje  vyčlenit až 100 milionů korun ročně. 

Podporujeme  rozvoj infrastruktury v uprchlickém táboře Zatari v Jordánsku.

Česká republika pomáhá také v rámci programu MEDEVAC, který je určen pro vážně nemocné děti z válkou postižených či jinak potřebných oblastí, kterým  nemůže  být  zajištěna  léčba v místních podmínkách.

Celkové předpokládané náklady na realizaci tohoto programu, pouze pro rok 2015,  jsou 50 milionů korun.

Naši lékaři léčí syrské dětské uprchlíky v Jordánsku.

Jsme malá země, kde už nyní žije téměř půl milionů cizinců .

Skutečným řešením  problému migrace je  pouze  mír a stabilita  v Libyi, Sýrii a  dalších zemích, kde existují konflikty, nestabilita, ekonomická nejistota a Evropská komise by tedy měla spíše vyzývat země k odpovědnosti za  angažmá v těchto konfliktech.

K solidaritě  a ekonomickému zajištění lidí, kteří prchají z těchto oblastí,  by pak měla především vyzvat ty země, které se na této situaci spolupodílely.