Varianta, že by se rozhodnutí o prolomení limitů v lomu ČSA odsunulo o pět let, je výsledkem předběžné opatrnosti, protože nejistot v energetice je hodně. „Pokud ale vláda bude chtít definitivně rozhodnout letos, doporučím jen prolomení v lomu Bílina, protože teď nemohu říct, že uhlí z ČSA budeme potřebovat,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

* E15: Nechal jste si zpracovat další studie a analýzy k limitům těžby hnědého uhlí. Přesto navrhujete odložit rozhodnutí o budoucí těžbě na lomu ČSA o pět let. Proč se nedá rozhodnout teď, aby obyvatelé Horního Jiřetína i horníci věděli, s jakou budoucností mají počítat?

Získali jsme některé nové informace. Třeba že v lomu ČSA se dá v nynějších limitech vytěžit díky hlubinné těžbě více uhlí, než se původně předpokládalo.

* E15: To, že Severní energetická připravuje hlubinnou těžbu v bočních svazích včetně údajů o plánované těžbě, je známo už více než rok.

Informace nám těžařská firma dodala až během nynějších debat o limitech. Teprve teď jsme mohli tyto údaje doplnit do celkových bilancí. Další nejistotou je vývoj jaderné energetiky.

* E15: Za pět let bude jasněji, jestli se nové bloky postaví?

Jde o to, jestli se bude dařit příprava výstavby nových bloků, jak je stanoveno ve státní energetické koncepci. Nepochybně platí, že v Česku je silná politická vůle stavět jaderné elektrárny, ale už to tak jisté není na úrovni Evropské unie. Někdo dal moji e-mailovou adresu rakouským odpůrcům jaderných elektráren a dodneška mi přišlo 749 totožných e-mailů psaných německy, abychom nestavěli nové jaderné bloky. Pak je také otázka, jestli Dukovany budou v provozu i mezi roky 2025 a 2035 a jak to dopadne s uhelnou elektrárnou Počerady.

* E15: Ta bere uhlí z lomu Vršany. Jak souvisí s limity v lomu ČSA?

Teď ročně spálí pět milionů tun uhlí. Při určité míře nepřesnosti a zjednodušení se dá říct, že je to tolik uhlí, kolik by se těžilo v lomu ČSA po zbourání Horního Jiřetína.

* E15: Počerady vlastní ČEZ a ten je, pokud nevyužije opci na jejich prodej Vršanské uhelné, nejspíš v roce 2024 zavře.

ČEZ změnil názor až teď. Původně připouštěl zavření v roce 2050. Ale pořád nevíme, jestli využije opci. Když ji využije, zdá se, že Vršanská uhelná by elektrárnu chtěla provozovat až do roku 2050.

* E15: Bez modernizace ji ale provozovat nemůže. Pokud si nezajistí odběr aspoň 60 procent tepla, stát by jí podle státní energetické koncepce neměl dát povolení k rekonstrukci. Na tom se něco mění?

Samozřejmě nepůjdeme proti energetické koncepci. Ale jestli jsou, nebo nejsou schopni zajistit podmínky pro odběr tepla, teď nemohu odhadnout. V každém případě bude v roce 2020 i v tomto jasněji. Pokud budou Počerady zavřené, nebude požadavek na pět milionů tun uhlí, tudíž nebude práce pro horníky.

* E15: Takže posun rozhodnutí o pět let je nevyhnutelný?

Ne. Pokud vláda bude chtít definitivně rozhodnout o limitech letos, jediné, co mohu podpořit, je prolomení limitů v lomu Bílina. Protože teď nemám dostatečný důvod tvrdit, že uhlí z ČSA bude potřeba. Nicméně z pohledu předběžné obezřetnosti říkám, že si nejsem jist, že to tak bude i za pět let, a proto jsem navrhl i variantu, že se o limitech v ČSA rozhodne za pět let. Vláda ale toto hledisko nemusí akceptovat a pak řeknu: prolomit limity jen na Bílině.

* E15: Sousední Německo se rozhodlo, že zavře jaderné elektrárny, a teď hledá cestu, jak žít bez nich. Proč si Česko nemůže říct, že se obejde bez šesti milionů tun uhlí ročně z ČSA a že teď bude hledat cesty, jak to udělat?

Já přece říkám něco podobného. Máme vůli stavět jaderné elektrárny, je to napsáno v energetické koncepci. Máme akční plán pro rozvoj jaderné energetiky, a když se uskuteční, nebude zapotřebí bourat Horní Jiřetín. Ale co když nám to někdo překazí?

* E15: Studie o sociálních dopadech, kterou pro vás udělala společnost PwC, tvrdí, že při útlumu lomu přijde o práci do roku 2020 přes tisíc primárních zaměstnanců skupiny Severní energetická. Budou součástí usnesení o limitech i opatření ke zmírnění sociálních dopadů?

Samozřejmě. Ale vidím ještě jiné priority. Do konce roku mám s paní ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou Tominovou předložit řešení situace 800 horníků v Dolní Rožínce. Protože tam v roce 2017 zavřeme poslední uranový důl. Máme mnohem dramatičtější situaci na Ostravsku, kde stávající majitel OKD z firmy odchází. Na trhu je přebytek černého uhlí. Nevím, kdy tito lidé začnou přicházet ve velkém o práci. Pan ministr financí mluví o říjnu tohoto roku, já doufám, že to bude později. Tam bude problém daleko významnější než v severních Čechách.

* E15: Teď se ale bude rozhodovat o severních Čechách.

Všichni mi podsouvají, že tam chci zachovat stávající strukturu zaměstnanosti. To ale není pravda. Všem říkám, že se kraj musí připravovat na éru po uhlí. Když se prolomí limity na Bílině, dá se předpokládat, že část propuštěných horníků v ČSA by mohla nahradit ty, kteří přirozeně odcházejí do důchodu z Bíliny. Vedle toho ale kraj musí hledat nové investiční příležitosti, nové firmy. Proto se snažíme, aby tam přišli zahraniční investoři, proto je na stole otázka budoucnosti tamních vysokých škol a všeobecného rozvoje kraje.

* E15: Může celou konstrukci změnit ještě třetí studie o ekologických dopadech, která má být hotová v srpnu?

Uvidíme, spíše si to nemyslím.

* E15: Rozhodoval jste se hlavně podle analýzy bilance těžby a spotřeby uhlí, kterou dělalo vaše ministerstvo. K čemu jsou dvě externí studie o sociálních a ekonomických dopadech?

Nepodceňoval bych je. Podařilo se dosáhnout toho, že na internetu visí předpokládaná spotřeba, čímž jsme dali možnost všem subjektům se k tomu vyjádřit. Mimochodem společnost PwC, která studie zpracovala, zchladila odhady, že na každého horníka jsou navázána tři další pracovní místa. Říkají, že je to 0,75 až 1,5. Kdo tvrdí, že jsou to tři, musí to teď prokázat. Jinou možnost než vše dát na stůl v tak složité debatě, kde se často hraje falešnými kartami, nemám.

* E15: Z analýzy ministerstva vyplývá, že uhlí z ČSA nebude potřeba, když se bude plnit kromě jádra i plán obnovitelných zdrojů a úspor energií. Obnovitelné zdroje přímo podporovat nechcete a u úspor se objevují pochybnosti, že Česko splní své cíle do roku 2020.

Já osobně i celý úřad začínáme klást daleko větší důraz na energetické úspory, aby se celá oblast rozhýbala a nešetřilo se jen zateplováním budov, ale také v průmyslu. Máme na to evropské fondy. Pokud jde o obnovitelné zdroje, máme tady břemeno tisíce miliard korun. Bavil jsem se nedávno s marockým ministrem o fotovoltaických elektrárnách a i v Maroku vědí, že při jejich podpoře selhaly v Evropě dvě země – Španělsko a Česko. Chceme podporovat solární panely na domech, ale už žádné projekty na polích.

* E15: U úspor spoléháte na dotační programy, jak jsou nastavené, nebo chcete jejich parametry změnit, aby čerpání peněz a monitoring úspor byly lepší?

Je tam problém, u evropských peněz je omezení pro velké firmy. Teď neumím říct, jak to vyřešíme. Nicméně Evropská komise má úspory jako prioritu a my také. Tam je naprostá shoda.

* E15: Budete v návaznosti na rozhodnutí o limitech tlačit na ukončení dotací pro uhelné kotle v domácnostech?

Asi to tak nebude, i když z toho nejsem úplně šťastný. Kdybych argumentoval proti kotlíkovým dotacím na uhelné kotle, budu obviněn, že podporuji plynárenský průmysl.

* E15: Premiér se nechal slyšet, že chce mít ve vládě akční ministry. Neublíží vám v tomto smyslu postoj k limitům?

Podle mne je dostatečně akční. Paradoxní také je, že já, který jsem byl nejvstřícnější k představám horníků o prolamování limitů, jsem měl hornickou demonstraci před svým ministerstvem.

* E15: Ministerstvo financí vám chce snížit rozpočet o 1,6 miliardy korun. Jak vážný je to problém?

To byla taková zlomyslnost. Jednáme s Andrejem Babišem, že to takto nejde.

* E15: Úspěšně?

Budeme probírat jednotlivé položky. U některých ustoupit nemohu, u některých se dá najít i jiné řešení. Třeba přísliby pro různé strategické investory, které jsou dané usneseními vlády. Když se ministr financí zaváže, že ty peníze budou ve všeobecné pokladní správě nebo ve vládní rezervě, můžeme o tu sumu snížit naše požadavky. Plus máme ještě jeden problém. Do letošního roku část odstraňování důlních škod byla financována z takzvaného privatizačního fondu. To letos skončí, protože v něm nejsou peníze. Ministerstvo financí nám loni slíbilo, že na to vezme ohled ve státním rozpočtu, ale nějak na to zapomnělo.

* E15: Proč by měla ztráta 1,6 miliardy ohrozit fungování úřadu, když celý rozpočet je přes 20 miliard korun?

Protože hodně peněz je takzvaně průtokových. My je dostaneme a hned je přepošleme jinam. Pak máme vlastní rozpočet, který nemůžeme snížit. Limituje nás třeba zákon o státní službě.

Zdroj: E15