Účastnící evropského summitu musejí počítat s tím, že se ze čtvrtka na pátek moc nevyspí. Touto větou státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza naznačil rozsah agendy Evropské rady, která dnes začíná v Bruselu.

Ačkoliv premiéři unijních států proberou i povolební situaci ve Velké Británii či digitální agendu, hlavním tématem bude migrace. Na italské a řecké břehy se valí vlny uprchlíků z Afriky, s nimiž si EU neví příliš rady. Do politicky citlivé situace před měsícem zasáhla Evropská komise, která navrhla centrálně nařízené přerozdělování běženců. Proti tomuto opatření, které mělo pomoci především Itálii a Německu či Švédsku jako cílovým destinacím, se ohradily středoevropské státy, ale také Španělsko.

Visegrádská čtyřka (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko) včera zveřejnila prohlášení, v němž odmítá kvóty: „Jsme připraveni podniknout akce v duchu solidarity, země V4 ovšem trvají na tom, že relokační a přesídlovací opatření mají být činěna na dobrovolné bázi, aby byla respektována specifika a přijímací kapacity jednotlivých členských států. Potvrzujeme, že jakýkoliv požadavek na povinné kvóty je pro nás nepřijatelný.“ Zapeklitou situaci musejí evropští lídři vyřešit tak, aby dodrželi zásady azylové a lidskoprávní politiky, ale zároveň nepopudili vlastní voliče, respektive neotevřeli dveře xenofobním radikálním stranám. Cesta příkazů z Bruselu k tomu evidentně nepovede. „Kvóty jsou mrtvá záležitost,“ předznamenal včera Tomáš Prouza na dotaz Deníku vývoj věcí příštích. Nemohou fungovat, neboť předem označené země sami uprchlíci odmítají, za poměrně značné sumy si totiž koupili vstupenku do Německa či Skandinávie, o Polsko nebo Estonsko zájem nemají. Potíž je také v tom, že o azyl mohou žádat na různých místech, přičemž častokrát opouštějí vstupní zemi, aniž by vyčkali dokončení azylové procedury. To mimochodem vedlo k úterní vzpouře Maďarska, jež odmítlo přijímat migranty vrácené zpět z jiných států EU.

Podle Prouzy kvóty žádná země nepreferovala. „Jean­ Claude Juncker ovšem předem avizoval, že pod jeho vedením bude Evropská komise (EK) politicky aktivní, což se projevuje nejen v bezpečnostní či energetické oblasti, ale třeba i v návrhu kvót,“ řekl Prouza. Dodal zároveň, že ke škodě věci tato jednotlivost zastínila balík kroků, jež EK připravila. K nim patří především efektivní návratová politika, kdy lidé, jež nesplní podmínky pro udělení politického azylu – těch je momentálně 61 procent – musejí být vraceni do svých mateřských zemí. „My musíme začít vyprávět jiný příběh, než nabízejí pašeráci, totiž že když lidé přežijí pouť Afrikou a dostanou se do Evropy, mají vyhráno,“ míní státní tajemník pro evropské záležitosti. Ekonomické běžence budeme muset umět posílat zpět, a to především kvůli nově pojaté spolupráci s jejich domovskými státy. Německo je v tomto směru kupříkladu velmi vynalézavé v Kosovu, kde rozmisťuje velké poutače s nadpisem: „V Německu azyl nedostanete.“ Ředitel sekce Úřadu vlády pro evropské záležitosti Jan Král však připomněl, že australská cesta, v níž se někteří Evropané zhlížejí, pro nás není řešením. Austrálie totiž nežádoucí běžence soustřeďuje na ostrově Nauru v detenčním táboře, který spravuje soukromá agentura. Odmítnuté imigranty pak posadí na loď a vyklopí je třeba v Indonésii s omluvnou nótou australské vlády. „Nám ale přece nemůže být jedno, jestli se žadatelé o azyl v Evropě utopí, nebo ne,“ míní Tomáš Prouza. Předpokládá, že unijní představitelé se dohodnou nejen na výměně bezpečnostních informací a monitoringu lodí, ale časem i na vojenském zásahu proti pirátským lodím. V tomto bodě bude muset vyvinout diplomatické úsilí především Francie jako člen Rady bezpečnosti OSN. Akci totiž zatím blokuje Rusko, které se podle Prouzy chová jako „Rusko na druhou“. Ochota vyměnit jeho souhlas za zmírnění sankcí je ale nulová.

Premiér Bohuslav Sobotka včera potvrdil, že Česko je připraveno přijmout válečné uprchlíky například ze Sýrie, kteří si sami vyberou Česko jako svou cílovou zemi. „Chceme ovšem sami rozhodovat, komu pomůžeme a jak to uděláme.“ Na bruselský summit neodjíždí s žádnou konkrétní nabídkou počtu uprchlíků, které je Česko ochotno přijmout.

Zdroj: Pražský deník