Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek zastupoval Českou republiku na zasedání Rady Evropské unie pro zahraniční věci, které se uskutečnilo 22. června 2015 v Lucemburku. Šéfové diplomacií EU schválili spuštění operace EUNAVFOR MED zaměřené na boj s pašeráky v oblasti Středomoří a potvrdili prodloužení sektorových sankcí vůči Rusku. Ministři dále jednali o Akčním plánu energetické diplomacie a vztazích EU s Asií.

Ministři zahraničí osmadvacítky na svém pravidelném zasedání v Lucemburku rozhodli o spuštění vojenské operace pod názvem EUNAVFOR MED, která si klade za cíl rozbít síť pašeráků běženců, kteří na své nelegální cestě do Evropy riskují vlastní životy. Operace, jejíž velitelství je umístěno v Římě, bude zahájena v řádu dní. Konkrétně se jedná o první fází, která zahrnuje sběr informací a hlídkování v mezinárodních vodách. „Obávám se, že to není příliš dostatečné opatření,“ uvedl ministr Zaorálek. Příprava druhé a třetí fáze operace zahrnující zásahy proti ilegálním plavidlům v mezinárodních vodách a u libyjských břehů bude pokračovat. Nicméně pro její spuštění je nutný mandát Rady bezpečnosti OSN včetně souhlasu libyjských autorit. „Fáze, která bude eliminovat pašerácké lodě před jejich vyplutím, by mohla výrazně omezit život organizovanému zločinu a těm, kteří jsou napojeni na odsouzeníhodný obchod s uprchlíky,“ dodal šéf české diplomacie.

Ministři zahraničí členských států EU dnes potvrdili prodloužení ekonomických sankcí vůči Ruské federaci do konce ledna 2016. Sektorové sankce uvalila EU na Rusko v souvislosti s porušováním suverenity a uzemní celistvosti Ukrajiny v loňském roce. V březnu 2015 se lídři EU shodli na provázání sankcí s naplněním mírových dohod z Minsku. Protože Minské dohody zatím nejsou naplňovány zejména ze strany proruských separatistů a Ruska, byla Unie nucena přistoupit k jejich prodloužení. „ČR podpořila jednotnou pozici EU, tedy prodloužení platnosti sektorových sankcí do konce ledna příštího roku,“ uvedl ministr Zaorálek.

Šéfové diplomacií EU dnes diskutovali rovněž o Akčním plánu energetické diplomacie. ČR přivítala debatu zejména o otázce posilování vnějších vztahů EU se třetími dodavatelskými a tranzitními zeměmi. Cílem akčního plánu je větší diverzifikace zdrojů a dopravních cest energetických surovin. Z diskuse ministrů vyplynul důraz na rozvoj vnitřního trhu EU s energiemi prostřednictvím propojení mezi členskými státy. Ukrajina by měla zůstat transitní zemí pro dodávky energetických surovin.

Důležitým tématem dnešního jednání byly vztahy EU s Asií. Ministři vedli diskuzi zejména o spolupráci se státy ASEAN a o možnostech posílení role a viditelnosti EU v tomto regionu. ČR zdůraznila tři klíčové oblasti, na které by se EU měla v regionu zaměřit. Jedná se o dohodu o volném obchodu s Japonskem a státy ASEAN, o investiční dohodu s Čínou, která by mohla vést k jednáním o společné zóně volného obchodu, a o povýšení formátu EU-ASEAN na strategickou úroveň.

Také na jednání šéfů diplomacií v Lucemburku rezonovalo téma řecké dluhové krize, o kterém v Bruselu probíhalo jednání ministrů financí a lídrů zemí Eurozóny. „ČR je na ekonomické stabilitě jak EU, tak i Eurozóny závislá. Případný kolaps Řecka by byl zkouškou pro Eurozónu i Unii a měl by bezpochyby dopad i na ČR. Platí zde, co se týká stability a hospodářského vývoje Unie, tyká se i České republiky,“ uvedl v této souvislosti ministr Zaorálek.