Na sjezdu Evropských socialistů (PES) v Budapešti, kterého se za ČSSD zúčastnila devítičlenná delegace pod vedením místopředsedkyně Michaely Marksové Tominové, bylo potvrzeno dosavadní směřování evropské sociální demokracie. Post předsedy organizace obhájil Sergej Stanišev, bývalý ministerský předseda Bulharska. Jeho vyzyvatel v boji o předsednické křeslo, někdejší předseda Evropského parlamentu či frakce Socialistů a demokratů- Enrique Barón Crespo svoji kandidaturu v průběhu sjezdu vzdal. Členem předsednictva PES za ČSSD byl potvrzen Vladimír Špidla.

Špičky evropské sociální demokracie tak jednaly o budoucnosti sociální demokracie ve světle současných problémů. Samo místo konání v maďarské metropoli mělo svoji symboliku, kterou chtěli evropští socialisté vyjádřit podporu maďarské levici (MSZP), jejíž pozice demokratické opozice vůči Orbánově vládnímu hnutí Fidesz není jistě jednoduchá. Ve volebních preferencích ji na záda dýchá radiální pravicové hnutí Jobbik.

Jedním z hlavních témat byla podpora demokracie, aktivního přístupu k občanství a občanské participace. Jako nástroj a doplněk Evropského rámce právního státu, který navrhuje Evropská komise, požadují evropští socialisté nástroj hodnocení demokracie (EU Scoreboard for democracy), který by fungoval jako nástroj včasného varování, jenž by umožnil sledovat, zda členské státy jednají v souladu s principy EU a zda nejsou porušovány základní společné hodnoty a práva. Cílem sociální demokracie je inkluzivní společnost. Tato otázka rezonovala zejména v souvislosti s vlnou nacionalismu a současnou nenávistnou kampaní vládního hnutí Fidesz proti imigrantům. Zita Gurmai připomněla, že Maďarsko je spíše emigračním zemí, tedy že více Maďarů hledá uplatnění v zahraničí, než jaký je příliv osob ze zahraničí. Imigrace má hlavně formou repatriace maďarského etnika ze sousedního Rumunska a jedná se tak o uměle vytvářený problém.

Dalším z hlavních témat byl boj s nezaměstnaností, který je prioritou a imperativem sociální demokracie. Výsledkem úsilí evropských socialistů je program garance mladým, kteří byli v řadě zemí v souvislosti s hospodářskou krizí nejvíce zasaženi. Požadujeme navýšení investic, které podpoří zaměstnanost. Obnova hospodářského růstu by ale rozhodně neměla jít na úkor ochrany práv pracujících. V této souvislosti byla představena rezoluce Evropských socialistů „United for Jobs“ (Společně pro zaměstnanost), kde byly představeny jednotlivé návrhy.

V neposlední řadě proběhla debata k evropské a světové bezpečnosti v souvislosti s vývojem situace na středním východě a v oblasti středozemního moře a z ní vyplývající vlna migrace se kterou se Evropa musí vypořádat, stejně jako otázka nestability v regionu Sahelu. Evropští socialisté zde nastínili společnou vizi zahraniční politiky, která reviduje politiku sousedství, nastiňuje politiku strategického dialogu místo tzv. proxy války. Jako řečníci v rámci panelu „United for Peace“(Společně pro mír) pak vystoupili po sobě jak zástupce izraelské strany práce Avoda, tak i palestinského hnutí Fatah.

Mimo hlavní program sjezdu proběhla řada seminářů, mezi nimiž byl například seminář k „nové politice deténte“ (uvolňování napětí) či sociálním nerovnostem v souvislosti s publikací Thomase Pikketyho: Kapitál v 21. století, nebo seminář Norské strany práce k tematice volební neúčasti. Před samotným sjezdem PES se konala také konference ženské organizace PES (PES Women). Na sjezdu vystoupila její znovuzvolená předsedkyně Zita Gurmai či předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, který byl společným kandidátem na pozici předsedy Evropské komise. A přestože v jejím čele nakonec stanul Jean Claude Juncker (z Evropské lidové strany), evropští voliči měli zejména díky úsilí evropských socialistů možnost přímo rozhodnout o tom, kdo bude předsedou evropské komise -ve volbách do Evropského parlamentu. Úspěchy a neúspěchy evropské sociální demokracie v minulém roce by měly být a byly předmětem společné reflexe. Základní směr a ideje však zůstávají stejné.