Český premiér pro HN vysvětluje český postoj k sankcím EU vůči Rusku

Tuzemská vláda se při jednáních o přísnějších ekonomických sankcích pro Rusko rozhodla sehrát roli chytré horákyně. Sadu opatření, kterou s platností od čtvrtka včera schválily členské státy EU v Bruselu, sice Praha podporuje, nechce ale přijímat žádné další kroky, které by mohly poškodit český byznys.
„Snažíme se dohodnout na takové podobě sankcí, která by co nejméně poškodila fungování České republiky, české armády, finančního sektoru,“ prohlásil v rozhovoru pro HN premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Německá kancléřka Angela Merkelová, ještě donedávna ve vyjádřeních vůči Rusku spíš zdrženlivá, už začala domácí veřejnost i podnikatele připravovat na to, že pomoc Ukrajině stojí i za odepsání části zisků z obchodu s Ruskem a pracovních míst s tím spojených. Česká vláda nic takového neříká - a ani se toho, jak uvedl lídr ČSSD, neobává: „Nemyslím si, že bychom se měli chystat na nějaké dlouhodobé ochlazení vztahů s Ruskem. Naše firmy budou s Ruskem nadále obchodovat.“
Příliš se o tom nebavili ani zástupci odborů a zaměstnavatelů, kteří se s členy vlády setkalina pondělníschůzce.„Přesnésankce neznám, protože na tripartitě řečeny nebyly,“ prohlásil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. A dodal, že Česko by mělo být při jednáních o sankcích co možná nejzdrženlivější a že by nemělo moc vyčnívat.
Na telefonu s Obamou Rozšíření sankcí vůči Moskvě je reakcí na sestřelení civilního letadla Boeing 777 malajsijských aerolinií nad východem Ukrajiny před dvěma týdny. Zemřelo při něm 298 lidí, více než polovina z nich byli Nizozemci. Podle amerických tajných služeb nesou odpovědnost za tragédii proruští separatisté, kteří použili protiletadlový systém Buk, dodaný podle všeho Ruskem. Evropa rozšířila okruh lidí a firem, jimž zamezí přístup do zemí EU, a embargo na tři průmyslové oblasti - zbraně, vyspělé technologie v energetice a kapitálový trh. Především posledně jmenované sankce by měly být nejbolestivější, ruské státní banky totiž nebudou smět obchodovat na evropských trzích. „Největší dopad mají sankce, které nějakým způsobem zasahují ruský finanční sektor. Budou mít pro Rusko negativní hospodářský dopad,“ dodal český předseda vlády Sobotka.
Lídři EU nejnovější postup koordinují s americkým prezidentem. V pondělí kvůli tomu proběhla raritní videokonference - o tlaku na Putina společně debatoval Barack Obama s Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, italským premiérem Matteem Renzim a britským předsedou vlády Davidem Cameronem.
Opozice by byla přísnější Zatímco Američané ohlásili sérii přísných sankcí už dřív a chystali i jejich další rozšíření, Evropané jsou mnohem opatrnější. K ráznějšímu postupu je přimělo až sestřelení letounu. Na rozdíl od Spojených států je totiž řada evropských zemí s Ruskem ekonomicky silně propojená. Česká republika od něj odebírá většinu zemního plynu a ropy. I to je jeden z důvodů opatrnosti jak Sobotkovy, tak tuzemských podniků: kromě svazu průmyslu k ní vyzvala například i Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu.
„Sankce bezpochyby již ze své podstaty negativně ovlivní a zkomplikují projekty českých firem v Rusku, zřejmě i celkovou atmosféru v jednáních,“ řekl Antonín Murgaš, mluvčí brněnské strojírenské skupiny Alta, která má v Rusku rozjetých několik mnohamiliardových projektů.
Podle opozice by ovšem kabinet měl být odvážnější a na byznysové dopady tolik nehledět. „Brát ohled na ekonomické zájmy lze, když jsme v bezpečí. Je krátkozraké uvalit sankce a přitom doufat, že nás to nebude nic stát,“ prohlásil šéf ODS Petr Fiala.

Zdroj: HN 30.7.2014