K principům a myšlenkám Jana Husa se podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) lidé vždy upínali ve zlomových okamžicích československých dějin. Premiér to řekl v Táboře na zahájení výstavy Jan Hus, která má připomenout 600. výročí úmrtí jihočeského kazatele, jenž patřil k prvním církevním reformátorům. Výstava v Táboře nabízí řadu předmětů spojených s dobou života Jana Husa.

"Jsme v situaci lidí, kteří znají historii, a dokážeme si uvědomit, jak významnou postavou byl Jan Hus pro naše dějiny. Ne jen, že o téměř 100 let předběhl německou reformaci, ale jeho myšlenky byly aktuální i živé v době Československé republiky, v době odboje nebo například v roce 1968," řekl Sobotka.

Výstava Jan Hus je jedním z vrcholů bloku akcí, které připomínají 600. výročí kazatelovy smrti. Součástí expozice je například i rozměrné plátno Václava Brožíka Mistr Jan Hus před koncilem Kostnickým. Obraz zapůjčila do Tábora pražská Národní galerie. Návštěvníci uvidí například i zrestaurovaná gotická oltářní křídla z kostela v Roudníkách, takzvaný Husův hrneček nebo část Husova pláště.

Kněz Jan Hus, jenž se kolem roku 1370 narodil v jihočeském Husinci, byl jedním z prvních představitelů církve, kteří usilovali o její reformaci. Byl proti odpustkům a tvrdil, že jediným pramenem víry má být Písmo svaté, nikoliv papežská nařízení či encykliky. Prosazoval ideu tří pouze: pouze milost, pouze víra, pouze písmo. Kvůli svým myšlenkám byl označen za kacíře a 6. července 1415 upálen v Kostnici na jihozápadě Německa. Svým přínosem pro vývoj křesťanství patří k nejvýznamnějším Čechům v historii.

Zdroj: ČTK