V den svátku dětí mne napadá otázka co dětem popřát...

Tento svátek byl mezinárodně uznán v roce 1925, kdy  v Ženevě,  první Světová konference o blahu dětí prohlásila 1. červen Mezinárodním dnem dětí.  V Československu tento svátek byl uznán až v roce 1950 a měl oslavovat právo dětí na život v míru, právo na péči o zdraví, právo na vzdělání, právo rovnoprávnosti dívek a chlapců a celkově právo na harmonický vývoj v podmínkách svobody. 

Od té doby se hodně změnilo. Zásadní však byla změna ekonomických podmínek a životního stylu na konci 20. století, které přinesly do české společnosti nový fenomén v podobě nezaměstnanosti, sociálního vyloučení a chudoby.

Podle statistik zveřejněných v minulém roce, chudoba a sociální vyloučení hrozí 1,6 milionu obyvatel ČR.  Špatná  situace rodiny  dopadá i  na děti.  V ČR existují stále větší  skupiny obyvatel, které nejsou schopny zaplatit svým dětem ani oběd ve škole. V chudobě žije více než milion Čechů. Extrémní chudobou je postiženo 400 tisíc lidí. Nejhůře jsou na tom rodiče  samoživitelé, kteří musí doslova šetřit na všem. Pokud jeden rodič schází je životní úroveň dítěte vážně ohrožena a  dlouholetá péče o dítě jedním rodičem  navíc ztěžuje  zapojení na trhu práce.  Přesto takových domácností  přibývá, je jich  kolem 170 tisíc a vychovávají přes 230 tisíc dětí.  

Výše výživného na děti, určovaná  soudy často nepokryje ani základní potřeby dětí a stane-li se ,že druhý rodič neplatí,  situace je často doslova kritická. Domácnosti s nezaopatřenými dětmi patří  v rámci populace  k nejvíce ohroženým  chudobou a  startovací podmínky jejich dětí jsou nevýhodné, nesou  zátěž a riziko  sociálního vyloučení. Důsledky pak jsou  pro stát mnohem nákladnější, než přijetí včasných preventivních kroků.

Mám smíšené pocity, zda lze považovat tento den svátkem všech dětí,  když si přečtu v médiích o šestiletém bezdomovci, o rodičích, kteří ač pracují,  přesto nemají na nájem a na zajištění rodiny.

Proto vítám postoj současné vlády  a  závazek v koaliční smlouvě, který navrhuje systémové  řešení  a věřím, že další Mezinárodní den dětí budeme slavit s lepším pocitem, že jsme pro tyto rodiče a děti k zlepšení jejich životních podmínek  udělali  přece jenom něco víc, než jen akci na Den dětí.

Sama za sebe přeji všem dětem především milující rodiče, kteří jim budou rodiči, vychovateli i přáteli.