MINISTR PRŮMYSLU A OBCHODU JAN MLÁDEK (ČSSD) ŘEKL:

* Co bude nedávno přijatá Aktualizovaná státní energetická koncepce konkrétně znamenat pro energetické společnosti v ČR?

Aktualizovaná státní energetická koncepce (ASEK) jasně deklaruje dlouhodobé cíle státu v oblasti energetického sektoru, které stát může ze své pozice ovlivnit. Pro energetické společnosti by schválení ASEK mělo znamenat posílení jistoty a stability legislativního a regulačního prostředí. Toto může samozřejmě působit jako pouhá fráze a někdo též může namítnout, že formulace uvedené ve schválené ASEK jsou příliš obecné na to, aby se podle nich mohly firmy konkrétně orientovat. Tyto cíle obecnějšího charakteru se však budou postupně konkretizovat a rozvíjet v návazných legislativních a nelegislativních materiálech. V tomto ohledu by však měla ASEK zajišťovat, aby poměrně značný počet strategických dokumentů a legislativních úprav vznikajících napříč jednotlivými resorty držel jasnou a srozumitelnou linii. Některé společnosti mohou být přímo ovlivněny až dopadem z ASEK vycházejících úprav, ale na rozdíl od situace z posledních let jim bude umožněno vnímat širší kontext těchto změn a nových ustanovení. I s ohledem na to, aby byla ASEK opravdu prosazována a aby k ní bylo také adekvátně přihlíženo, je v novele zákona o hospodaření uvedeno, že ASEK je závazná pro orgány státní správy.

* Co bude znamenat pro ČEZ obecně a v případě dostavby jaderných bloků?

Je pravda, že ČEZ je majoritně vlastněn státem, ale v tomto ohledu bych neřekl, že má nějaké zvláštní postavení. Dopady schváleného dokumentu na ČEZ by měly odpovídat dopadům na ostatní společnosti působící v sektoru energetiky. Případná dostavba jaderných bloků bude pro ČEZ znamenat především aktivizaci odborných kapacit, získání stavebního povolení, vybrání hlavního a ostatních dodavatelů a provedení potřebné investice. Toto je však poměrně jednoduchý výčet poměrně složité problematiky. Téměř celá Evropa čelí nedostatečným motivacím k investicím do energetických aktiv. ASEK na obecné úrovni deklaruje potřebnost zastoupení jádra v energetickém mixu. Jak přesně toho docílíme a jak to případně budeme financovat, budeme muset ještě dořešit i v dalších materiálech, jako je Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR, který je také připraven k projednání a případnému schválení vládou.

 * Jak přijetí ASEK ovlivní zachování, případně zrušení limitů těžby hnědého uhlí?

Pokud to velmi zjednoduším, ASEK je koncipována tak, aby dala odpověď na otázku, kolik uhlí je ve strategickém zájmu si v energetickém mixu České republiky udržet, a to s přihlédnutím k oběma miskám vah. To znamená s přihlédnutím k hledisku energetické bezpečnosti, což bere v úvahu fakt, že uhlí tvoří tuzemský relativně levný zdroj energie a jeho těžba zaměstnává tuzemské obyvatele, a na druhé straně se zohledněním toho, že těžba a především spalování tohoto paliva mají negativní dopady na životní prostředí. Otázka cíleně nesměřovala na to, zda se mají prolomit územní limity těžby. Výsledné rozpětí využití uhlí, v rámci kterého jsou přijatelným způsobem zkombinovány strategické priority, v zásadě umožňuje variantu neprolomení i prolomení územních limitů na obou lomech. Problematika územních ekologických limitů pak bude detailně řešena v dokumentu Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, který by měl být předložen vládě v polovině příštího roku. Zde je před námi totiž ještě posuzování vlivů na životní prostředí.

* Jakým způsobem lze chápat to, že ČR má snižovat export elektřiny? Má dojít ke snížení výroby, nebo jejímu využití jinde v ČR?

Schválená koncepce neuvádí, že by mělo dojít k cílenému snižování vývozu elektřiny, uvádí, že ze strategického pohledu není cílem, aby se Česká republika snažila udržet své místo jako jednoho z největších exportérů elektřiny v Evropě, ale i ve světě. Cílem je pokrytí domácí spotřeby s přiměřenou bezpečností. V tomto ohledu je také nutné zdůraznit, že vysoká míra vývozu elektřiny je odrazem energetického mixu, který je však především v případě parních elektráren spalujících uhlí poměrně zastaralý. Exportní potenciál tedy bude pravděpodobně postupně klesat, a to nejenom z důvodu snížení domácí nabídky, ale také s ohledem na velmi pravděpodobné zvýšení poptávky po elektřině, která je jedním z nejušlechtilejších a nejuniverzálnějších zdrojů energie.

* Jaký energetický mix upřednostňujete?

Na obecné úrovni bych řekl, že bychom měli směřovat k vyváženému energetickému mixu s využitím všech dostupných druhů paliv a energie. Velmi konkrétně je pak strategicky upřednostňovaný energetický mix uveden přímo v ASEK. V roce 2040 by měla jaderná energie v rámci primárních energetických zdrojů odpovídat úrovni 25–33 %, tuhá paliva by měla tvořit 11–17 %, plynná paliva 18–25 %, kapalná paliva 14–17 % a konečně obnovitelné a druhotné zdroje energie by měly tvořit 17–22 %.

Zdroj: Právo