V úterý 19. května se v prostorách Senátu ve Valdštejnském paláci konala mezinárodní konference Na prahu svobody. Vítězství 1945. Své síly k jejímu uspořádání spojili předseda Senátu Milan Štěch, Historický ústav Akademie věd České republiky, Nadace Friedricha Eberta – zastoupení v České republice a Masarykova demokratická akademie. Její hlavní poslání – přiblížit události posledních dnů a týdnů války i prvních okamžiků míru a svobody z tradičních i méně tradičních a místy i objevných momentů – beze sporu splnila.

V úvodní – oficiální části – se zahajovacími proslovy vystoupila plejáda oficiálních hostí zastupujících nejvyšší místa České republiky. S pozdravnými proslovy vystoupili předseda hostitelské instituce Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček a v zastoupení původně proponovaného premiéra Bohuslava Sobotky ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu  Jiří Dienstbier.  Za vedení Akademie věd České republiky promluvil její místopředseda Pavel Baran a konferenci dále pozdravily ředitelka Historického ústavu AV ČR Eva Semotanová a ředitelka stržského Památníku Karla Čapka Kristína Váňová (při této příležitosti byla otevřena výstava Josef Čapek, malíř, básník, spisovatel).   Poté předseda Senátu Milan Štěch udělil medaile Senátu šesti aktivním účastníkům květnového povstání. Oficiální část konference otevřelo a zahájilo vystoupení předního českého současného houslového virtuóza a pedagoga Ivana Ženatého.

V prvním bloku, mezinárodním panelu, vystoupili za českou stranu Jan Němeček (Historický ústav AV ČR) a Jan Kuklík ml. (Právnická fakulta UK). Předestřeli základní kontury prvních kroků druhého československého odboje a otevřeli prostor pro následující vystoupení amerického profesora Paula Vincenta (Keene State College, v současnosti pedagogicky činný na Jagellonské univerzitě v Krakově), germanistu Alexeje Filitova (Ústav pro ruskou historii Ruské akademie věd) a Thomase Oellermanna (vědecký pracovník českého zastoupení Ebertovy nadace v Praze).  Zatímco zástupci ruského a amerického pohledu usilovali o postižení válečných událostí z pohledu vítězných mocností (v tomto duchu také vystoupili téhož dne ve večerním vysílání České televize), Oellermann soustředil svou pozornost na odborné a politické diskuse v Německu, kterými se největší středoevropský národ postupně (vývojově) vyrovnával s následky druhé světové války.

V druhé části odborné diskuse vystoupili nejprve vědečtí pracovníci Historického ústavu AV ČR Stanislav Kokoška (obíral se rekonstrukcí dějů pražského květnového povstání), Zlatica Zudová-Lešková (ve svém vystoupení podala důkladný přehled vztahu slovenských událostí a vývoje postojů dobové slovenské veřejnosti k bouřlivým událostem konce druhé světové války) a zástupce mladé generace vědeckých pracovníků Vojtěch Kyncl (prezentoval aktuální výsledky grantu zaměřeného na přehled nacistických válečných zločinů). Pedagožka právnické fakulty Univerzity Karlovy Daniela Němečková zkoumala ve svém vystoupení retribuční soudnictví třetí Československé republiky.  

Závěrečnou část takřka devítihodinové odborné mezinárodní konference vyplnila vystoupení profilujících vědeckých pracovníků Historického ústavu AV ČR.  Emil Voráček ve faktograficky bohatém příspěvku Hospodářské důsledky okupace a obnova přinesl řadu neotřelých pohledů na tuto kruciálně důležitou otázku prvních týdnů života v osvobozeném Československu. Jindřich Dejmek se pokusil ve svém vystoupení na téma Možnosti malých států v poválečné Evropě – příklad Československa a Norska o srovnání poválečných událostí v těchto evropských zemích. Prof. Robert Kvaček (filozofická fakulta Univerzity Karlovy) ve svém zavěrečném vystoupení zdůraznil potřebnost důsledné rekonstrukce válečné každodennosti a jejího prožitku  jako věcí, které s přibývajícími lety  zůstávají stále zřejměji mimo dosah bezprostředního poznání zejména mladé generace.  

Pozvání na číši vína, které konferenci krátce po 18. hodině uzavřelo, jen potvrdilo to, co bylo zřejmé již z jejího organizačně brilantně zvládnutého průběhu. Že události, staré už více než 70 let, stále mají co říci nejen naší současnosti, ale nepochybně i letům budoucím. V tomto smyslu také vyzněla závěrečná vstoupení ředitele sekretariátu předsedy Senátu Jaroslava Müllnera a vedoucího Kanceláře Senátu Jiřího Ukleina.