Tento týden v Týdnu vyšel velký rozhovor s předsedou vlády.

Když dostal otázky na možné výměny ministrů za ČSSD loni v říjnu, jakékoli změny razantně odmítl. Nyní už BOHUSLAV SOBOTKA tak kategorický není. O prohození resortů s hnutím ANO prý zatím v koalici pouze žertují.

Přibral jste také ve funkci premiéra jako většina vašich předchůdců? Jak proti přibývajícím kilům bojujete?

Snažím se chodit. Když mohu jít po schodech, jdu po schodech. Přes den toho mezi jednotlivými jednáními, schůzkami a místy dost naběhám. Ale pro jistotu se nevážím, takže nemohu přesně říci, kolik jsem přibral. Něco ale asi ano.

Už jste musel kupovat větší kalhoty, nebo zatím stačilo povolit pásek?

Nemusím je přešívat nebo měnit, ale už jsem se hodně dlouho nevážil.

Minulý týden Evropská komise (EK) navrhla rozdělit uprchlíky mířící do Evropy mezi jednotlivé členské státy podle kvót navržených z Bruselu. Vaše vláda s tím nesouhlasí, ale europoslanci vládních stran pro rezoluci v tomto smyslu hlasovali v Evropském parlamentu. Není v tom rozpor?

Ano. Je to zvláštní, europoslanci nevzali v potaz stanovisko české vlády známé ještě před zasedáním europarlamentu. Jsem přesvědčen, že kvóty rozhodně nepomohou budoucí soudržnosti Evropské unie, mohla by to být mina v samých základech společenství. Byl bych rád, kdyby Komise šla jinou cestou. Cestou dobrovolnosti podle podmínek jednotlivých států. My uprchlíky přijímáme, naše vláda dobrovolně přijala 70 uprchlíků ze Sýrie, dobrovolně vydáme stipendia dalším dvaceti syrským studentům. Musí to ale zůstat v kompetenci národních vlád, které občanům garantují sociální soudržnost, bezpečnost a schopnost integrace lidí, kterým nabídneme azyl.

Vyříkali jste si to s europoslanci vládní koalice? Pro kvóty hlasoval i váš lídr Jan Keller, ačkoli si to pak v zápisu o hlasování opravil na „proti“.

Jak já znám Jana Kellera, tak jeho pohled je velmi podobný mému. Evropský sociální stát není schopen ustát projekt, kdy se významná část obyvatel severní Afriky a Blízkého východu přestěhuje do Evropy. Evropa není v krátkém čase schopna vstřebat takové množství uprchlíků, aniž by to poznamenalo fungování evropské společnosti. Musíme se také zamyslet nad tím, co by měly udělat některé africké země nebo jak jim má Evropa pomoci, aby k takové migrační vlně nedocházelo.

Vyčinil jste jako předseda sociálním demokratům?

Určitě o tom budeme diskutovat, až se uvidíme.

Mluvíte o dobrovolnosti přijímání uprchlíků. Podle EK bychom jich teď měli vzít 525, což není tak velké číslo. Když se před časem řešilo přijetí prvních třinácti syrských rodin, strhla se bouřlivá debata jen kolem toho. Kolik lidí bychom tedy přijali dobrovolně?

Syrské rodiny nebyly problém, vláda to schválila řadu měsíců předtím, než se na Evropské radě začalo mluvit o kvótách. Konkrétní číslo není důležité. Jde o princip, jestli má existovat systém povinné distribuce lidí, kteří požádají v Evropě o azyl, anebo jestli to má být v kompetenci vlád. Mimochodem, my pomáháme více než jiní, málokterá země má program pomoci v uprchlických táborech v Kurdistánu, v Jordánsku nebo v severní Africe, přesidlujeme vybrané rodiny a poskytujeme ročně domov asi tisícovce azylantů. Běží program repatriace potomků našich krajanů z Ukrajiny. To znamená nezanedbatelné náklady. Chci, aby každá vláda měla migrační toky pod kontrolou.

Jste vůbec schopni kvótám zabránit, když na nich bude Evropská komise trvat?

Jde zatím o pilotní projekt, řada zemí má ke kvótám také výhrady.

Váš koaliční partner Andrej Babiš před pár dny oznámil, že jeho hnutí ANO nepodpoří daňové zvýhodnění biopaliv, kvůli kterému byl opozicí kritizován pro střet zájmů. Překvapilo vás, že Babiš vycouval, když za biopaliva vláda tolik bojovala?

Ale my za to stále bojujeme! Schválili jsme novelu zákona prodlužující podporu biopaliv, sociální demokracie pro ni hlasovala. Ne kvůli tomu, že je naším koaličním partnerem Andrej Babiš, ale protože chceme stabilitu pro zemědělce. Nemusí se nám líbit vysoký podíl řepky na českých polích, jenže tato plodina pomáhá zemědělcům ekonomicky přežít. Je to pro ně stabilní zdroj příjmů. Proto ČSSD pro novelu hlasovala ve vládě a bude hlasovat i ve sněmovně.

Takže teď budete chodit za Babišem a prosit: Andreji, hlasujte pro. Nám ten tvůj střet zájmů vlastně nevadí?

To není problém ČSSD, ale Andreje Babiše. On musí být v každém okamžiku schopen občanům vysvětlit, že není ve střetu zájmů nebo svou pozici nezneužívá ke svému obohacení. Mohl se rozhodnout několikrát, jestli bude koncentrovat politickou, mediální a ekonomickou moc. Prvně, když vstupoval do politiky. Podruhé, když získal velkou podporu občanů ve volbách. A potřetí, než se stal ministrem financí. Dobrovolně se vždy rozhodl, že ano. Musí tedy unést zvýšené riziko střetu zájmů.

Bez hlasů hnutí ANO zákon o biopalivech neprojde. Takže teď budete přesvědčovat Babiše, aby ANO hlasovalo pro?

Nechci s vaničkou vylévat i dítě. Kvůli potenciálnímu problému se střetem zájmů nechci rušit už fungující systém podpory biopaliv, který dlouhodobě stabilizuje desítky, možná stovky zemědělských firem. Nejen Agrofert, ten by se bez této podpory obešel. Farmy, které zasely řepku, počítají, že ji na podzim prodají. Zrušením podpory poškodíme část zemědělců, oni musejí mít jistotu v dlouhodobější perspektivě. ČSSD nechce žádné prudké změny. My si prostě nemyslíme, že je rozumné rušit daňovou podporu a za pár měsíců ji opět zavádět. K čemu to bude? Divadlo, které bude stát ohromné peníze, administrativní náklady, cvičení celníků a na úřadech, bude to nejistota a ztráta peněz pro farmáře. Ať Evropská komise řekne, zda je program v pořádku, a jsme připraveni schválit zákon v podobě, v jaké jsme ho přijali.

Andrej Babiš je ve střetu zájmů i ve vztahu k médiím. V nedávné volbě do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání byli kandidáti ANO vyšachováni, budete podobným způsobem postupovat i ve volbě do Rady České televize?

Nesouhlasím, že by bylo ANO kdekoli vyšachováno. Do velké rady byl v Poslanecké sněmovně zvolen i nominant hnutí ANO.

Ovšem pouze jeden. ANO asi mělo větší ambice, ne?

To se nedá nic dělat. Možná i sociální demokracie nebo TOP 09 měly na počátku vyjednávání větší ambice. My jsme podpořili variantu, která dala prostor nejen koaličním, ale i opozičním zástupcům. Stejně chceme postupovat i ve volbě členů Rady ČT, chceme širší dohodu. Všichni musejí trochu ustoupit a všichni možná prosadí méně, než chtěli. I pokud jde o některé členy vládní koalice. Ale volba bude reprezentativnější a svůj prostor bude mít i opozice. Nesmí dominovat jedna politická strana. Zvolení reprezentanti určitě musejí hájit veřejný zájem, nikoli zájem nějaké mediální skupiny, nemusí jít jen o Agrofert (vlastní společnost MAFRA vydávající například Mladou frontu Dnes či Lidové noviny, pozn. red.).

Na podzim jste říkal, že jste se složením vlády spokojen a žádné změny u ministrů za ČSSD neplánujete. Platí to stále, nebo chystáte nějaké výměny?

Mám tři zásadní kritéria pro hodnocení práce ministrů. Musí plnit vládní program a nemít resty. Zadruhé mít schopnost prosadit zákony ve vládě a parlamentu. A zatřetí se jich musí týkat absence skandálů a afér, které by poškodily vládu. To jsou parametry, jimiž hodnotím ministry za sociální demokracii. Pokud jsem k žádné výměně nepřistoupil, znamená to, že moje kritéria plní.

O žádné výměně sociálnědemokratických ministrů tedy v dohledné době neuvažujete?

V době, kdy děláme tento rozhovor, tak ne. Ale záleží na plnění zmíněných kritérií.

Máme tady tři jména ministrů ČSSD, o kterých se v kuloárech spekuluje jako o zralých na výměnu. Prvním je Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva. Jste s ním spokojen, nemáte k jeho práci výhrady?

Pan Dienstbier teď musí řešit první krizi, vzpouru části zaměstnanců Agentury pro sociální začleňování. Chci se s nimi sejít, abych znal jejich názory. Ale jejich hlavní důvody nejsou odborářské. Některé jejich nápady a návrhy, které jsem zaznamenal v tisku, by spíše příslušely neziskové organizaci než vládnímu úřadu. Bavíme se ale o státní instituci, která bude rozdělovat evropské fondy, takže musí podléhat přísnému režimu o státní službě. Nicméně jsou tady určité limity pro řešení krize a Jiří Dienstbier by se tomu měl velmi pečlivě věnovat. Je to jeho kompetence, jeho odpovědnost a očekávám, že to bude schopen vyřešit v horizontu dnů.

Dalším, o jehož odvolání se spekuluje, je ministr školství Marcel Chládek. Říká se o něm, že má velmi rád ženy a v jistém smyslu obtěžuje i zasloužilé sociální demokratky. V tom velký potenciál skandálu je, ne?

Nemohu se rozhodovat na základě nějakých drbů. Ale pokud by se něco takového objevilo, tak to samozřejmě budu muset řešit. Nejsou to však informace, které by se kolem mě pohybovaly.

S Chládkovými pracovními výkony jste spokojen?

Řada lidí, s kterými jsem za uplynulý rok mluvil, Chládka hodnotí jako nejlepšího ministra školství, jakého jsme kdy měli. Podařilo se mu prosadit novelu školského zákona. Do sněmovny dostal jako první ministr novelu vysokoškolského zákona, aniž v ulicích demonstrovali studenti. Má podporu z vysokoškolského prostředí a má konkrétní výsledky. Největší úkoly, které před ním stojí, jsou reforma regionálního školství, aby se zvýšila šance absolventů na trhu práce, a pohnout se v integraci handicapovaných skupin do hlavního vzdělávacího proudu a najít na to peníze v rozpočtu.

Třetím údajně ohroženým je ministr průmyslu Jan Mládek. V ČSSD se o něm říká, že je ve vládě neviditelný, navíc vám uvnitř strany nepřináší žádné hlasy. Jste s Mládkem spokojen?

Prosadil energetický zákon, který je ve finále legislativního procesu. Velmi brzy budeme hlasovat o aktualizaci energetické koncepce. To byla opět komplikovaná věc, ale podařilo se a návrh bude schválen. Povedlo se zvýšit export, takže Jan Mládek konkrétní výsledky má.

V říjnu jste také kategoricky odmítal jakoukoli výměnu resortů. I to stále platí? Andrej Babiš má dlouhodobě zájem o zdravotnictví. V poslední době se zase nejvíce spekuluje o výměně vašeho ministerstva průmyslu za dopravu patřící hnutí ANO.

Čas od času je to předmětem žertů při zasedání koaliční rady, ale v té rovině to i zůstane. ČSSD nominovala své zástupce na resorty, které jsme chtěli. Nepřemýšlíme o žádných koaličních rošádách. Ministerstva práce, školství, průmyslu nebo zdravotnictví zahrnují profilové oblasti sociálnědemokratické politiky, takže nebudeme podporovat žádné změny.

Ale třeba ministr dopravy Dan Ťok má zjevně problémy se soutěží na provozovatele mýta po roce 2016 a resort dopravy by jistě řada sociálních demokratů uvítala, ne?

Problém s mýtem měl i pan Prachař, pan Žák i další ministři před nimi, byla velmi zanedbána příprava. Pan Ťok má od vlády jasný termín: do vládních prázdnin musí přinést konkrétní návrh na organizaci výběrového řízení na nového dodavatele.

Podle našich informací nebyla na návrhu zatím udělána ani čárka. Do konce července zbývá jen několik týdnů a stihnout připravit soutěž bude velice obtížné. Co když se to nestihne?

ČSSD nebude souhlasit s žádným dalším prodloužením termínů. Je tady jasný vládní úkol. Pan Ťok ví, jak by návrh měl připravit, aby to bylo skutečně otevřené, technologicky neutrální výběrové řízení. My budeme trvat na tom, aby bylo vyhlášeno.

A když ten úkol nesplní?

Tak je to koaliční problém a budeme to muset řešit na koaliční radě. Těžko však předpokládat, že takto vážnou věc by ministr dopravy neměl být schopen zvládnout.

Pokud by k tomu přesto došlo, budete z pozice premiéra apelovat na Andreje Babiše, aby ministra dopravy vyměnil?

Myslím, že by to ani nebylo potřeba. K jedné výměně ministra dopravy kvůli mýtu už došlo. Teď je důležité, aby byl splněn termín, který schválila vláda a s kterým ministr dopravy souhlasil.

Ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová se zase nedávno dostala do veřejné přestřelky s Lukášem Wagenknechtem, Babišovým náměstkem na financích, kvůli monitorovacímu systému peněz z fondů EU. Výsledkem jejich hádky bylo, že stát zbytečně zaplatí 252 milionů korun, které by jinak přišly z Bruselu. Navíc je prý ohroženo čerpání peněz z fondů EU jako celek. Kdo z těch dvou je podle vás vinen a měl by nést politickou odpovědnost?

Ta kauza je komplikovanější. Výběrové řízení na monitorovací systém bylo z dob Nečasovy vlády a audit kritizuje jeho podmínky. Za to nemůže ani Babiš, ani Šlechtová, ani autoři auditu. Ministryně Šlechtová audit oprávněně kritizovala, protože měla pocit, že nebral na vědomí připomínky jejího úřadu. Ale má zájem na tom, aby systém fungoval.

Kdo za to tedy může? Veřejně se přece pohádali ministryně a ministerský náměstek za stejné hnutí, což je určitě neobvyklé. Měl by kvůli tomu jeden z nich skončit?

Probíhají jednání s Evropskou komisí, zda bude možné monitorovací systém proplatit z evropských peněz. Jak jsem řekl, za výsledek auditu nemůže ani Šlechtová, ani Babiš. To je důsledek Nečasovy vlády, my se snažíme, aby negativní dopad byl co nejmenší. Chci, aby audity probíhaly fundovaně, a pokud paní ministryně měla pocit, že se tak nedělo, ozvala se. Jen je zbytečné, že událost zpochybnila naši schopnost zahájit čerpání evropských peněz. Doufám, že ta tady stále je.

Nejste jen premiér, ale i předseda ČSSD, pro kterou je ANO největším soupeřem. Z tohoto pohledu je poměrně zajímavé poslouchat, jak hájíte zjevnou chybu úhlavního politického konkurenta. I někteří vaši spolustraníci vám přece vyčítají, že jste vůči ANO málo razantní, ne?

Snažím se hájit pravdivý výklad. Možná by bylo fajn si kopnout, ale proč bych kopal do ministrů, kteří se snaží zajistit, abychom včas čerpali evropské fondy? Byť to někdy dělají klopotně a navenek to nevypadá moc dobře. A byť možná občas nezvládají vzájemnou komunikaci, což se asi stalo. Mým hlavním zájmem je, aby to nepoškodilo Českou republiku. Budu tak postupovat dál. Jestli mi říkáte, že hájím zájem České republiky před nějakou možností ČSSD zkritizovat naše koaliční partnery, tak máte pravdu, upřednostnil jsem zájem republiky.

První místopředseda ČSSD Milan Chovanec před časem mluvil o tom, že pokud Andrej Babiš do srpna nezlepší výběr daní, navrhne ČSSD opět zvýšení daní firmám. Srpen se blíží, jak to dnes vidíte?

Tuto otázku pravidelně otvíráme na koaliční radě. ANO svými neuváženými výroky do značné míry zavřelo dveře, abychom si zvýšili pravidelné příjmy státu, byť by to mohlo být v oblastech, které by neznamenaly žádné dramatické dopady na daňové poplatníky. V tuto chvíli má ministr Babiš velké problémy se sestavením rozpočtu na příští rok, protože opatření na zvýšení výběru daní budou nabíhat v roce 2016, řada z nich se projeví až v roce 2017 a nyní je problém zajistit dostatečné příjmy do státního rozpočtu. Proto debata o rozpočtu na příští rok bude mimořádně složitá a jsem rád, že jsme se v první fázi dohodli na zvýšení platů zaměstnanců ve veřejném sektoru. Andrej Babiš navrhoval nulu, což by mu jistě sestavování rozpočtu usnadnilo, ale dohodli jsme se na růstu o tři procenta.

Je zvýšení daně pro firmy a zavedení sektorové daně pro banky stále ve hře?

Navrhli jsme zvýšení daní z příjmu právnických osob, nyní je 19 procent. Když firmy uplatní nejrůznější odpočty, tak se efektivní zdanění v Česku pohybuje kolem 13 procent, to je hodně nízká sazba. Domníváme se, že by velké firmy od určitého obratu mohly platit vyšší sazbu. Do rozpočtu by to přineslo peníze a nemuseli bychom přistupovat ke škrtům, které jsou pro ČSSD nepřijatelné. Například snížení výdajů na vysoké školy o 1,2 miliardy nebo zmrazení výdajů na vědu a výzkum, to je šetření na špatném místě.

V politice se pohybujete přes dvacet let. Zajímavé je, že se za tu dobu veřejnost nedozvěděla nic o vašich zálibách. Když vezmeme jen vaše předchůdce, tak Stanislav Gross hrál rád fotbal, Jiří Paroubek chodil do opery, Mirek Topolánek „pařil“ po barech, Petr Nečas se věnoval Janě Nagyové. Co vlastně baví vás?

V pozici předsedy vlády moc času nezbývá, takže se snažím volné chvíle trávit s rodinou, se ženou, mám dvě malé děti. To je pro mě opravdový odpočinek, úplně změnit prostředí.

To asi pro každého. Ale jaké jsou vaše další záliby? Čtete rád? Máte rád hudbu? Sportujete?

Určitě. Určitě čtu.

Co rád čtete?

Hodně čtu historické detektivky, také sci-fi, snažím se ještě udržet kontakt s literaturou, která v téhle oblasti vychází. A samozřejmě chodím rád do divadla a do kina, ale je bohužel málo příležitostí.

Na jaké filmy chodíte do kina? Na pořádné akčňáky? Nebo na politické thrillery?

Spíše se snažím udržet kontakt s českou filmovou tvorbou. Sleduji hlavně české filmy.

A sport? Na to vás asi moc neužije ani pasivně, ani aktivně, že?

Já jsem ta méně sportovní část naší rodiny.

Zdroj: Týden